V noci se sebevražedná mise DART na zkoušku pokusí odrazit asteroid

Deset měsíců od startu z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii má v pondělí v noci do měsíce planetky Didymos v rámci mise planetární obrany narazit sonda DART. Cílem robotické sebevražedné mise je otestovat, jestli se tímto způsobem dají ovlivnit dráhy těles, která by mohla ohrozit Zemi. Malý vesmírný objekt, v průměru měřící 170 metrů, ale pro naši planetu nebezpečí nepředstavuje, uvádí vědci.

Krychlový přístoj DART, který je veliký asi jako prodejní automat, od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Přímým cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů. Sonda do něj naletí rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu, čímž by měla pozměnit jeho oběžnou dráhu, a tím i ovlivnit trajektorii celé dvojplanetky.

Je to poprvé, co vědci otestují scénář jinak známý jen z katastrofických filmů a pokusí se změnit dráhu vesmírného tělesa.

DART
Zdroj: NASA

Náraz se očekává v pondělí v 19:14 východoamerického času (úterý 01:14 SELČ). Planetka s měsícem se v tu chvíli budou nacházet 11 milionů kilometrů od Země.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphosu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí.

Misi DART nabídne živě kanál NASA:

Sondu DART na cestě řídili odborníci americké vesmírné agentury NASA, posledních několik hodin letu však otěže přebírá automatický navigační systém na palubě. O nárazu Zemi informuje malý satelit LICIA, který se včas oddělil a jehož úkolem je zachytit a zpátky na naši planetu vyslat snímky kolize. Finální okamžiky sondy DART zaznamená i její kamera, záběry diváci uvidí v živém přenosu. Samotný výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Trénink na malém tělese

Co do velikosti jsou planetka i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by naši planetu ohrozily právě ony.

Didymos a Dimorphos jsou proto vzhledem ke své velikosti vhodnými testovacími objekty. Pro misi s rozpočtem asi 330 milionů dolarů je vědci vybrali i kvůli jejich relativně malé vzdálenosti od Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...