V noci se sebevražedná mise DART na zkoušku pokusí odrazit asteroid

Deset měsíců od startu z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii má v pondělí v noci do měsíce planetky Didymos v rámci mise planetární obrany narazit sonda DART. Cílem robotické sebevražedné mise je otestovat, jestli se tímto způsobem dají ovlivnit dráhy těles, která by mohla ohrozit Zemi. Malý vesmírný objekt, v průměru měřící 170 metrů, ale pro naši planetu nebezpečí nepředstavuje, uvádí vědci.

Krychlový přístoj DART, který je veliký asi jako prodejní automat, od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Přímým cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů. Sonda do něj naletí rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu, čímž by měla pozměnit jeho oběžnou dráhu, a tím i ovlivnit trajektorii celé dvojplanetky.

Je to poprvé, co vědci otestují scénář jinak známý jen z katastrofických filmů a pokusí se změnit dráhu vesmírného tělesa.

DART
Zdroj: NASA

Náraz se očekává v pondělí v 19:14 východoamerického času (úterý 01:14 SELČ). Planetka s měsícem se v tu chvíli budou nacházet 11 milionů kilometrů od Země.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphosu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí.

Misi DART nabídne živě kanál NASA:

Sondu DART na cestě řídili odborníci americké vesmírné agentury NASA, posledních několik hodin letu však otěže přebírá automatický navigační systém na palubě. O nárazu Zemi informuje malý satelit LICIA, který se včas oddělil a jehož úkolem je zachytit a zpátky na naši planetu vyslat snímky kolize. Finální okamžiky sondy DART zaznamená i její kamera, záběry diváci uvidí v živém přenosu. Samotný výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Trénink na malém tělese

Co do velikosti jsou planetka i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by naši planetu ohrozily právě ony.

Didymos a Dimorphos jsou proto vzhledem ke své velikosti vhodnými testovacími objekty. Pro misi s rozpočtem asi 330 milionů dolarů je vědci vybrali i kvůli jejich relativně malé vzdálenosti od Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
30. 12. 2025

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
29. 12. 2025

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
29. 12. 2025
Načítání...