V noci se sebevražedná mise DART na zkoušku pokusí odrazit asteroid

Deset měsíců od startu z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii má v pondělí v noci do měsíce planetky Didymos v rámci mise planetární obrany narazit sonda DART. Cílem robotické sebevražedné mise je otestovat, jestli se tímto způsobem dají ovlivnit dráhy těles, která by mohla ohrozit Zemi. Malý vesmírný objekt, v průměru měřící 170 metrů, ale pro naši planetu nebezpečí nepředstavuje, uvádí vědci.

Krychlový přístoj DART, který je veliký asi jako prodejní automat, od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Přímým cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů. Sonda do něj naletí rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu, čímž by měla pozměnit jeho oběžnou dráhu, a tím i ovlivnit trajektorii celé dvojplanetky.

Je to poprvé, co vědci otestují scénář jinak známý jen z katastrofických filmů a pokusí se změnit dráhu vesmírného tělesa.

DART
Zdroj: NASA

Náraz se očekává v pondělí v 19:14 východoamerického času (úterý 01:14 SELČ). Planetka s měsícem se v tu chvíli budou nacházet 11 milionů kilometrů od Země.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphosu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí.

Misi DART nabídne živě kanál NASA:

Sondu DART na cestě řídili odborníci americké vesmírné agentury NASA, posledních několik hodin letu však otěže přebírá automatický navigační systém na palubě. O nárazu Zemi informuje malý satelit LICIA, který se včas oddělil a jehož úkolem je zachytit a zpátky na naši planetu vyslat snímky kolize. Finální okamžiky sondy DART zaznamená i její kamera, záběry diváci uvidí v živém přenosu. Samotný výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Trénink na malém tělese

Co do velikosti jsou planetka i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by naši planetu ohrozily právě ony.

Didymos a Dimorphos jsou proto vzhledem ke své velikosti vhodnými testovacími objekty. Pro misi s rozpočtem asi 330 milionů dolarů je vědci vybrali i kvůli jejich relativně malé vzdálenosti od Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...