V noci se sebevražedná mise DART na zkoušku pokusí odrazit asteroid

Deset měsíců od startu z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii má v pondělí v noci do měsíce planetky Didymos v rámci mise planetární obrany narazit sonda DART. Cílem robotické sebevražedné mise je otestovat, jestli se tímto způsobem dají ovlivnit dráhy těles, která by mohla ohrozit Zemi. Malý vesmírný objekt, v průměru měřící 170 metrů, ale pro naši planetu nebezpečí nepředstavuje, uvádí vědci.

Krychlový přístoj DART, který je veliký asi jako prodejní automat, od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Přímým cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů. Sonda do něj naletí rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu, čímž by měla pozměnit jeho oběžnou dráhu, a tím i ovlivnit trajektorii celé dvojplanetky.

Je to poprvé, co vědci otestují scénář jinak známý jen z katastrofických filmů a pokusí se změnit dráhu vesmírného tělesa.

DART
Zdroj: NASA

Náraz se očekává v pondělí v 19:14 východoamerického času (úterý 01:14 SELČ). Planetka s měsícem se v tu chvíli budou nacházet 11 milionů kilometrů od Země.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphosu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí.

Misi DART nabídne živě kanál NASA:

Sondu DART na cestě řídili odborníci americké vesmírné agentury NASA, posledních několik hodin letu však otěže přebírá automatický navigační systém na palubě. O nárazu Zemi informuje malý satelit LICIA, který se včas oddělil a jehož úkolem je zachytit a zpátky na naši planetu vyslat snímky kolize. Finální okamžiky sondy DART zaznamená i její kamera, záběry diváci uvidí v živém přenosu. Samotný výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Trénink na malém tělese

Co do velikosti jsou planetka i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by naši planetu ohrozily právě ony.

Didymos a Dimorphos jsou proto vzhledem ke své velikosti vhodnými testovacími objekty. Pro misi s rozpočtem asi 330 milionů dolarů je vědci vybrali i kvůli jejich relativně malé vzdálenosti od Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 28 mminutami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 30 mminutami

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
před 51 mminutami

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
před 3 hhodinami
Načítání...