Schránka se vzorky z planetky Bennu úspěšně přistála na Zemi

Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi. Ukázal to přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na cizí planetce sesbírat materiál a dopravit ho zpět na Zemi ke zkoumání. Vůbec poprvé se to v roce 2010 podařilo Japonsku.

Schránku se vzorky vypustila sonda během svého průletu kolem Země ve vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů. O čtyři hodiny později, v 8:52 místního času (16:52 SELČ), tedy tři minuty před původně plánovaným přistáním, dosedla malá schránka ve vytyčené vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah.

Představitelé NASA podle agentury AP poté uvedli, že padák se otevřel ve čtyřikrát větší výšce, než se předpokládalo – asi 6100 metrů nad zemským povrchem– v souladu s tempem zpomalování při sestupu. Později tým pověřený vyzvednutím schránky potvrdil, že je neporušená a nepoškozená.

Mateřská loď se mezitím vydala na novou misi OSIRIS-APEX k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.

3 minuty
Události ČT: Vzorky z planetky Bennu dorazily na Zemi
Zdroj: ČT24

Čtvrt kila horniny

Zajištěné vzorky budou v pondělí převezeny do nové laboratoře v Johnsonově vesmírném středisku NASA v texaském Houstonu. V tomto komplexu jsou již umístěny stovky kilogramů měsíčních hornin, které před více než půlstoletím nasbírali astronauti z programu Apollo.

Vědci odhadují, že v pouzdře z Bennu se nacházejí úlomky z této na uhlík bohaté planetky nejméně v množství, které by se vešlo do jednoho šálku, a o hmotnosti okolo dvou set padesáti gramů. Jistotu ale budou mít až po otevření schránky. Část vzorku se vysypala a odletěla, když jich sonda při sběru nabrala příliš velké množství a kamení zablokovalo víko schránky.

Pohled do minulosti Sluneční soustavy

Mise NASA umožní vědcům zjistit, z jakých látek se planetka Bennu skládá, je ale i pohledem do hluboké minulosti z počátků Sluneční soustavy, který se zachoval ve vesmírném vakuu.

Díky těmto vzorkům „se blížíme pochopení jejího raného chemického složení, vzniku vody a molekul, na kterých je založen život“, řekl astronom Daniel Brown z Nottingham Trent University v Anglii.

„(Přivezené vzorky) jsou zajímavé v tom, že se formovaly v té vzdálenější části Sluneční soustavy a neprošly nějakými geologickými přeměnami. To znamená, že ten materiál nebyl přetavený,“ dodal astronom Petr Fatka z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.

Sonda OSIRIS-REx odstartovala z mysu Canaveral na Floridě v roce 2016. K planetce dorazila po dvou letech a v roce 2020 pak předvedla několikahodinový manévr, při kterém sestoupila z oběžné dráhy planetky a pomocí robotické paže sesbírala z jejího povrchu výzkumný materiál. Během své pouti urazila celkem 6,2 miliardy kilometrů.

Vzorky z Bennu chtějí zkoumat i Češi

Kamínky a prach, které nyní dosedly na Zemi, představují dosud největší zásilku hornin z jiného tělesa, než je Měsíc. Japonsko, jediná další země, která dopravila na Zemi vzorky z planetky, nasbírala během dvou misí množství, které by se vešlo přibližně na čajovou lžičku. Dvojice japonských sond Hayabusa je přivezla z planetek Ikotawa a Ryugu.

Část vzorku z Ryugu měli možnost analyzovat i čeští vědci. Asi milimetr velké zrnko jim prozradilo mimo jiné to, že se planetka ve své historii musela potkat s vodou.

„Na počátku byly nějaké ultramafické minerály, většinou to byly nějaké olivíny, pyroxeny, které poté hydrolýzou vodou daly vzniknout právě těmto jílovým minerálům,“ dodal Lukáš Petera z oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Právě porovnání vzorků ze dvou různých planetek je podle vědců klíčové. Proto chtějí zažádat i o vzorky z Bennu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 5 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...