Astronomie strana 3 z 5

V časných hodinách pondělního rána mohli i lidé v Česku sledovat první letošní zatmění Měsíce. Pozorování pro veřejnost připravili odborníci třeba v Žebráku, Turnově nebo v Ondřejově. Zájemcům přálo i počasí, ve většině Evropy ale bylo možné sledovat jen zatmění částečné. Měsíc totiž nad většinou kontinentu zapadl příliš brzy. V celé kráse naopak úkaz mohli sledovat na západě Evropy nebo za oceánem.

Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (EHT) představili první fotografii černé díry, která leží v jádru Mléčné dráhy. Navázali v tom na starší výzkum, v němž dokázali vůbec poprvé pořídit snímek černé díry.

V pátek večer vrcholí meteorický roj Lyridy. Nepatří sice k nejvýraznějším rojům roku, ale lidé by několik meteorů na obloze mohli zahlédnout, avizuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd. Podotýká, že Lyridy jsou zajímavé tím, že jde o nejdéle zaznamenaný meteorický roj – jsou známy již přes 2600 let. V těchto dnech jsou také nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur.

V České republice byla v noci na pondělí vidět polární záře. Fotografie pořídil půl hodiny po půlnoci astronom Petr Horálek na břehu sečské přehrady na Chrudimsku. Úkaz, který je v tuzemsku velmi vzácný, byl vidět patnáct až dvacet minut.

Srážku supermasivních černých děr zatím lidstvo nemělo šanci pozorovat, vědci dokonce ani nevědí, jestli k ní někdy došlo. Nový výzkum ale naznačuje, že se tato událost možná odehraje během příštích 100 až 300 dní. Řada vědců je ale k predikci skeptická.

Alcyoneus je obří rádiová galaxie vzdálená od Země asi tři miliardy světelných let. S rozměry pěti megaparseků – tedy asi 16,3 milionu světelných let – je tedy řádově stokrát větší než Mléčná dráha, která se rozpíná na osmadvaceti tisících parsecích. Podle nové studie je Alcyoneus největší známou strukturou galaktického původu.

Astronomové z Kalifornské univerzity pozorovali v blízkosti bílého trpaslíka prstenec planetárních úlomků plný struktur o velikosti měsíce. To podle nich naznačuje, že se v blízkosti hvězdy nachází planeta, a to dokonce v její „obyvatelné zóně“, kde by mohla existovat voda, a tedy možná i život.

Astronomům se poprvé podařilo pozorovat poslední dny hvězdy typu červený veleobr před jeho konečným zhroucením a mohutnou explozí v supernovu.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve čtvrtek úspěšně vynesla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě observatoř IXPE americké vesmírné agentury NASA. Satelit se třemi stejnými teleskopy bude měřit polarizaci kosmického rentgenového záření pocházejícího z extrémních objektů, jako jsou například zbytky supernov, obří černé díry, neutronové hvězdy nebo pulsary.

Mezinárodní vědecký tým identifikoval nepříliš vzdálenou planetu u cizí hvězdy. O „druhou Zemi“ se sice nejedná, ale těleso je zajímavé mnoha svými vlastnostmi – například povrchovou teplotou až 1500 stupňů Celsia či nadprůměrnou rychlostí. Na objevu se podíleli i čeští vědci z Akademie věd.

Umělá inteligence nalezla tři stovky doposud neznámých planet ve vzdálených slunečních soustavách. Podařilo se jí to hloubkovou analýzou dat z v současnosti již nefunkčního Keplerova teleskopu.

Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, takzvané Velké rudé skvrně. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než odborníci původně předpokládali.

Zářivou stopu za sebou před 30 lety po pádu atmosférou zanechaly meteority, které dopadly nedaleko Benešova. Astronomům se podařilo zaznamenat tento jev, takzvaný bolid, na fotografiích, přesto však vesmírné kameny na Zemi navzdory značnému úsilí nenašli. Podařilo se jim to až po 20 letech po jejich pádu z vesmíru, čímž se benešovské meteority staly světovým unikátem a dostaly se i na přední strany vědeckých časopisů. Překvapivé ale bylo i jejich složení, které vědcům pomohlo k lepšímu chápání asteroidů.

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá. Článek publikoval prestižní časopis Astronomy and Astrophycics, katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier. Tým tvořili vědci z AÚ AV a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT.

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje výzkum.

Obyvatelé jižní části Chile a Argentiny mohli během neděle pozorovat úplné zatmění Slunce. Zatmění nad Patagonií bylo letos první a taky jediné pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Naposledy mohli lidé sledovat tento jev na jihu Ameriky loni v červenci. Letos jako první uviděli astronomický jev lidé v chilském městě Saavedra a alespoň částečné zatmění mohli sledovat i obyvatelé některých afrických států nebo Číny. Česko bude nejbližší výrazné zatmění pozorovat v roce 2026, kdy se Slunce skryje zhruba z 89 procent; k úplnému zatmění zde dojde až 7. října 2135.

Ve čtvrtek krátce po tři čtvrtě na pět ráno ozářil rozsáhlé území Česka, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor neboli bolid. Na velké části našeho území i okolních států, kde letěl, bylo tou dobou jasno a tak upoutal pozornost řady náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu se jednalo o zcela mimořádný zážitek.

V pondělí 2. listopadu zemřel bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, popularizátor astronomie a kosmonautiky Marcel Grün. Bylo mu 73 let. O jeho úmrtí informovali zástupci hvězdárny. Grün patřil k nejznámějším popularizátorům vědy v Česku.

Vědci pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických institucí zachytili vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející roztrhání hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev vyvolal, bylo svého druhu nejbližší, jaké se dosud podařilo zaznamenat.

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Od čtvrtka 9. července nastávají nejlepší podmínky pro pozorování komety Neowise. Nad obzorem zůstane po celou noc, lidé by ji mohli pouhýma očima vidět až do poloviny srpna. Neowise patří podle astronomů k nejjasnějším kometám za posledních třináct let.