Astronomie strana 3 z 5

Umělá inteligence nalezla tři stovky doposud neznámých planet ve vzdálených slunečních soustavách. Podařilo se jí to hloubkovou analýzou dat z v současnosti již nefunkčního Keplerova teleskopu.

Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, takzvané Velké rudé skvrně. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než odborníci původně předpokládali.

Zářivou stopu za sebou před 30 lety po pádu atmosférou zanechaly meteority, které dopadly nedaleko Benešova. Astronomům se podařilo zaznamenat tento jev, takzvaný bolid, na fotografiích, přesto však vesmírné kameny na Zemi navzdory značnému úsilí nenašli. Podařilo se jim to až po 20 letech po jejich pádu z vesmíru, čímž se benešovské meteority staly světovým unikátem a dostaly se i na přední strany vědeckých časopisů. Překvapivé ale bylo i jejich složení, které vědcům pomohlo k lepšímu chápání asteroidů.

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá. Článek publikoval prestižní časopis Astronomy and Astrophycics, katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier. Tým tvořili vědci z AÚ AV a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT.

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje výzkum.

Obyvatelé jižní části Chile a Argentiny mohli během neděle pozorovat úplné zatmění Slunce. Zatmění nad Patagonií bylo letos první a taky jediné pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Naposledy mohli lidé sledovat tento jev na jihu Ameriky loni v červenci. Letos jako první uviděli astronomický jev lidé v chilském městě Saavedra a alespoň částečné zatmění mohli sledovat i obyvatelé některých afrických států nebo Číny. Česko bude nejbližší výrazné zatmění pozorovat v roce 2026, kdy se Slunce skryje zhruba z 89 procent; k úplnému zatmění zde dojde až 7. října 2135.

Ve čtvrtek krátce po tři čtvrtě na pět ráno ozářil rozsáhlé území Česka, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor neboli bolid. Na velké části našeho území i okolních států, kde letěl, bylo tou dobou jasno a tak upoutal pozornost řady náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu se jednalo o zcela mimořádný zážitek.

V pondělí 2. listopadu zemřel bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, popularizátor astronomie a kosmonautiky Marcel Grün. Bylo mu 73 let. O jeho úmrtí informovali zástupci hvězdárny. Grün patřil k nejznámějším popularizátorům vědy v Česku.

Vědci pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických institucí zachytili vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející roztrhání hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev vyvolal, bylo svého druhu nejbližší, jaké se dosud podařilo zaznamenat.

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Od čtvrtka 9. července nastávají nejlepší podmínky pro pozorování komety Neowise. Nad obzorem zůstane po celou noc, lidé by ji mohli pouhýma očima vidět až do poloviny srpna. Neowise patří podle astronomů k nejjasnějším kometám za posledních třináct let.

Aby ukázal, že rychlost pádu nesouvisí s hmotností, házel prý koule z nakloněné věže v Pise. Také zkoušel měřit rychlost světla pomocí luceren na kopcích a načrtl, jak by šlo sestrojit automatický sběrač rajčat nebo hřeben, který by zároveň sloužil jako příbor. Mimo jiné vylepšil dalekohled, takže si všiml skvrn na Slunci a kráterů na Měsíci. A jmenuje se po něm evropský satelitní navigační systém.

Vědci z University of Central Lancashire (UCLan) zveřejnili nové snímky Slunce s nejvyšším možným rozlišením. Ukazují části naší hvězdy, o nichž zatím astronomie nevěděla – včetně nebývale širokých slunečních vlasců.

Astronomka Olga Marjevová obdrží Prémii Jana Friče, kterou Astronomický ústav Akademie věd ČR uděluje mladým vědcům za mimořádné výsledky v oboru. Marjevová zkoumá masivní hvězdy v pozdních stadiích vývoje, ocenění převezme 20. ledna v Ondřejově. O ocenění informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

Světového úspěchu dosáhl 26. prosince Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval už dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním dvacátém snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.

Tmy a ticha nejen v Jizerské oblasti tmavé oblohy stále ubývá. Za deset let od vzniku prostoru v Jizerských horách se podle odhadu astronomů světelné podmínky zhoršily zhruba o deset procent. Přírodu ale neruší jen velké světelné zdroje, jako jsou rozrůstající se města či zimní střediska, stále větším problémem jsou v Jizerských horách například i běžkaři nebo houbaři se stále populárnějšími čelovkami.

Rovnodennost, která nastane v pondělí v 9:50, značí nástup astronomického podzimu. Na počasí to ale poznat ještě nebude. Nebe sice bude zamračenější než o víkendu a bude i místy pršet, teploty ale stále zůstanou u dvaceti stupňů Celsia.

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Ve středu začíná astronomické jaro. Souběžně s tím dojde v noci na čtvrtek k zatmění Měsíce, kterému média přezdívají červí rovnodenní Měsíc. Bude to poslední „superúplněk“ letošního roku.