Astronomové objevili mohutný asteroid. V budoucnu se může srazit se Zemí

Astronomové oznámili, že objevili největší asteroid za posledních osm let. Má rozměry označované jako „zabiják planet“ a podle výpočtů v budoucnu protne oběžnou dráhu Země. Neměl by se s ní ale srazit v nejbližší době.

Asteroid dostal jméno 2022 AP7. Patří ke třem planetkám, které objevil Scott Sheppard a jeho kolegové z Carnegie Institution for Science ve Washingtonu. Podle nich je „potenciálně nebezpečný“. 

S průměrem asi 1,1 až 2,3 kilometru je podle studie v odborném časopise Astronomical Journal asteroid 2022 AP7 největším objeveným od roku 2014 a pravděpodobně patří mezi pět procent těch největších, které kdy byly nalezeny.

„Každý asteroid o velikosti nad jeden kilometr je považován za zabijáka planet,“ podotkl  Sheppard a dodal, že pokud by takové těleso narazilo do Země, dopad by byl pro život, jak ho známe, likvidační.

Do atmosféry by impakt zvedl tolik prachu, popela a další hmoty, že by oblohu zakryl na celé roky. „Povrch Země by se pravděpodobně výrazně ochladil, protože by se na planetu nedostalo sluneční světlo. Došlo by k masovému vymírání, jaké na Zemi nebylo pozorováno miliony let,“ nastínil astronom.

Studie ale ty nejhorší scénáře vylučuje. „V současné době nemá šanci zasáhnout Zemi,“ doplnil Sheppard. V současnosti 2022 AP7 protíná dráhu Země v době, kdy je Země na odvrácené straně Slunce.

To se ale může v průběhu času změnit. Pomalu totiž začne asteroid křížit dráhu Země blíže k místu, kde se nachází naše planeta. Podle Shepparda „to však bude až za několik století a my neznáme dráhu 2022 AP7 natolik přesně, abychom mohli říci něco o jejím nebezpečí za několik století“.

Nové oko do vesmíru

Sheppard upozornil, že v nejbližších letech se najde několik dalších podobně velkých těles v blízkosti Země, a to díky svým novým metodám, které využívají čtyřmetrový Blancův dalekohled v Chile.

Klidný zůstává také Jay Tate, ředitel Národního informačního střediska pro objekty blízké Zemi. Ten řekl deníku The Guardian, že kvůli AP7 2022 rozhodně neztrácí spánek, Země je podle něj velmi malý cíl. „V tuto chvíli je každopádně pravděpodobnost dopadu poměrně nízká. Neřekl bych, že zanedbatelná, ale poměrně nízká.“

Lidstvo má v současné době také poprvé ve své historii eso v rukávu – zbraň, která může ochránit Zemi. V září totiž americká agentura NASA zahájila misi DART, při níž do neškodného asteroidu narazila umělou družicí. Cílem bylo vychýlit planetku z oběžné dráhy a otestovat technologii, která by mohla být nakonec použita k boji s opravdu nebezpečnými tělesy. V říjnu agentura potvrdila, že mise DART byla plně úspěšná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 15 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 16 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled