Vědci poprvé zaznamenali dopad meteoritu na jiné planetě

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Dopad meteoritů na povrch Marsu zaznamenala sonda InSight americké vesmírné agentury NASA, která na planině Elysium Planitia na severní polokouli planety přistála v listopadu 2018 v rámci mise zkoumající nitro a seismickou aktivitu Marsu. Součástí sondy je i seismograf, který zaznamenal seismické vlny způsobené dopadem cizích těles.

„Je to poprvé, co jsme cítili a slyšeli dopad (meteoritu) na jinou planetu,“ uvádí planetární seismolog Raphael Garcia z univerzity ve francouzském Toulouse a jeden z autorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature Geoscience.

Vědci zkoumali záznamy sondy mezi květnem 2020 a zářím 2021, respektive čtyři dopady těles, které přístroje sondy zaznamenaly. Odborníci poté pomocí analýzy dat a znalostí šíření akustických a seismických vln určili místo dopadu.

Své poznatky porovnali se snímky pořízenými sondou Mars Reconnaissance Orbiter od NASA, která zkoumá rudou planetu z oběžné dráhy. Snímky z této sondy před dopadem i po něm odhalily na povrchu nové černé skvrny – čerstvě vytvořené krátery.

Získaná data jsou cenná pro planetární vědce, kteří zkoumají kůru Marsu. Pomůže jim také zjistit stáří povrchu Zemi blízké planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 7 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...