Vědci poprvé zaznamenali dopad meteoritu na jiné planetě

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Dopad meteoritů na povrch Marsu zaznamenala sonda InSight americké vesmírné agentury NASA, která na planině Elysium Planitia na severní polokouli planety přistála v listopadu 2018 v rámci mise zkoumající nitro a seismickou aktivitu Marsu. Součástí sondy je i seismograf, který zaznamenal seismické vlny způsobené dopadem cizích těles.

„Je to poprvé, co jsme cítili a slyšeli dopad (meteoritu) na jinou planetu,“ uvádí planetární seismolog Raphael Garcia z univerzity ve francouzském Toulouse a jeden z autorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature Geoscience.

Vědci zkoumali záznamy sondy mezi květnem 2020 a zářím 2021, respektive čtyři dopady těles, které přístroje sondy zaznamenaly. Odborníci poté pomocí analýzy dat a znalostí šíření akustických a seismických vln určili místo dopadu.

Své poznatky porovnali se snímky pořízenými sondou Mars Reconnaissance Orbiter od NASA, která zkoumá rudou planetu z oběžné dráhy. Snímky z této sondy před dopadem i po něm odhalily na povrchu nové černé skvrny – čerstvě vytvořené krátery.

Získaná data jsou cenná pro planetární vědce, kteří zkoumají kůru Marsu. Pomůže jim také zjistit stáří povrchu Zemi blízké planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 9 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 15 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 17 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.