Vědci poprvé zaznamenali dopad meteoritu na jiné planetě

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Dopad meteoritů na povrch Marsu zaznamenala sonda InSight americké vesmírné agentury NASA, která na planině Elysium Planitia na severní polokouli planety přistála v listopadu 2018 v rámci mise zkoumající nitro a seismickou aktivitu Marsu. Součástí sondy je i seismograf, který zaznamenal seismické vlny způsobené dopadem cizích těles.

„Je to poprvé, co jsme cítili a slyšeli dopad (meteoritu) na jinou planetu,“ uvádí planetární seismolog Raphael Garcia z univerzity ve francouzském Toulouse a jeden z autorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature Geoscience.

Vědci zkoumali záznamy sondy mezi květnem 2020 a zářím 2021, respektive čtyři dopady těles, které přístroje sondy zaznamenaly. Odborníci poté pomocí analýzy dat a znalostí šíření akustických a seismických vln určili místo dopadu.

Své poznatky porovnali se snímky pořízenými sondou Mars Reconnaissance Orbiter od NASA, která zkoumá rudou planetu z oběžné dráhy. Snímky z této sondy před dopadem i po něm odhalily na povrchu nové černé skvrny – čerstvě vytvořené krátery.

Získaná data jsou cenná pro planetární vědce, kteří zkoumají kůru Marsu. Pomůže jim také zjistit stáří povrchu Zemi blízké planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 8 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 23 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...