Astronomové objevili vlákna směřující k černé díře uprostřed galaxie. Měří celé světelné roky

Astronomové objevili stovky podivných vesmírných vláken, která směřují k supermasivní černé díře v srdci Mléčné dráhy.

Vlákna měří pět až deset světelných roků. Při pohledu ze Země připomínají tečky a čárky morseovky, jen v obřích rozměrech. Od galaktického středu, v němž se skrývá neviditelná superhmotná černá díra Sagittarius A*, se rozprostírají jako roztříštěná ramena obrovského kola. Od Země leží asi 25 tisíc světelných let.

Na pozoruhodné objekty narazili astronomové, když pomocí radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice snímkovali po dobu dvou set hodin galaktické jádro. Astrofyzik Farhad Yusef-Zadeh, který se na výzkumu podílel, byl z objevu nadšený, na první pohled totiž bylo patrné, že všechna nalezená vlákna vedou k centrální černé díře, a jsou s ní tedy nějakým způsobem spojená.

Není to poprvé, co vědci takové objekty pozorovali. Už před čtyřiceti lety objevili astronomové podobná, ale mnohem větší vlákna, jak obklopují černou díru v srdci Mléčné dráhy. Tehdy je objevil dalekohled Very Large Array v Novém Mexiku. Tyto struktury visí kolmo k rovině disku Mléčné dráhy a měří 150 světelných let.

Původ nově objevených vláken, kterých je výrazně více než těch nalezených dříve, není jasný. Mají ale fyzikální vlastnosti, které se dají měřit: například disponují silným magnetickým polem a vyzařují rádiové vlny.

Podle Yusefa-Zadeha byli vědci včetně něj tak pohlcení snahou vysvětlit zmiňovaná dlouhá kolmá vlákna, že si existence těch kratších prakticky nevšimli. „Kladli jsme důraz na pochopení vertikálních vláken. Horizontální struktury jsme jaksi nezaregistrovali,“ přiznal Yusef-Zadeh pro deník Guardian. „Proto jsme byli tak překvapení, když jsme najednou objevili novou populaci struktur, které zřejmě směřují směrem k černé díře.“

Odhalené struktury v nitru galaxie

„Nebýt MeerKAT, tak bychom tyto objekty nikdy neobjevili,“ dodal vědec. „Nikdy předtím jsme nebyli schopni věnovat takové množství času sledování středu galaxie.“ Jeho tým vlákna odhalil, když odfiltroval šum ze snímků a pak odstranil pozadí. Popsal je pak v odborné studii, která vyšla v časopisu Astrophysical Journal Letters.

Co jsou zač, to zatím není jasné, vědci mohou jen spekulovat, nicméně jde o domněnky založené na základě znalosti fyziky a dalších podobných procesů, které vědci dříve pozorovali. Autoři předpokládají, že tato kratší vlákna vznikla jiným procesem než větší vertikální vlákna.

Yusef-Zadeh se domnívá, že výron materiálu z velmi blízkého okolí černé díry asi před šesti miliony lety narazil do okolních hvězd a plynných mračen a vytvořil tak pruhy horkého plazmatu, které směřují zpět k černé díře. Tento efekt podle něj připomíná rozfoukávání kapek barvy po plátně fénem.

Za rozptyl vláken podle něj mohou srážky těchto výtrysků s jinými vesmírnými objekty. Astronomové doufají, že studiem kosmických vláken lépe porozumí rotaci centrální černé díry Mléčné dráhy a také akrečnímu disku materiálu, který kolem ní víří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 6 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 20 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...