Astronomie strana 4 z 5

Aby ukázal, že rychlost pádu nesouvisí s hmotností, házel prý koule z nakloněné věže v Pise. Také zkoušel měřit rychlost světla pomocí luceren na kopcích a načrtl, jak by šlo sestrojit automatický sběrač rajčat nebo hřeben, který by zároveň sloužil jako příbor. Mimo jiné vylepšil dalekohled, takže si všiml skvrn na Slunci a kráterů na Měsíci. A jmenuje se po něm evropský satelitní navigační systém.

Vědci z University of Central Lancashire (UCLan) zveřejnili nové snímky Slunce s nejvyšším možným rozlišením. Ukazují části naší hvězdy, o nichž zatím astronomie nevěděla – včetně nebývale širokých slunečních vlasců.

Astronomka Olga Marjevová obdrží Prémii Jana Friče, kterou Astronomický ústav Akademie věd ČR uděluje mladým vědcům za mimořádné výsledky v oboru. Marjevová zkoumá masivní hvězdy v pozdních stadiích vývoje, ocenění převezme 20. ledna v Ondřejově. O ocenění informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

Světového úspěchu dosáhl 26. prosince Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval už dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním dvacátém snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.

Tmy a ticha nejen v Jizerské oblasti tmavé oblohy stále ubývá. Za deset let od vzniku prostoru v Jizerských horách se podle odhadu astronomů světelné podmínky zhoršily zhruba o deset procent. Přírodu ale neruší jen velké světelné zdroje, jako jsou rozrůstající se města či zimní střediska, stále větším problémem jsou v Jizerských horách například i běžkaři nebo houbaři se stále populárnějšími čelovkami.

Rovnodennost, která nastane v pondělí v 9:50, značí nástup astronomického podzimu. Na počasí to ale poznat ještě nebude. Nebe sice bude zamračenější než o víkendu a bude i místy pršet, teploty ale stále zůstanou u dvaceti stupňů Celsia.

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Ve středu začíná astronomické jaro. Souběžně s tím dojde v noci na čtvrtek k zatmění Měsíce, kterému média přezdívají červí rovnodenní Měsíc. Bude to poslední „superúplněk“ letošního roku.

Zájemci budou moct v příštím roce na noční obloze pozorovat hned několik zajímavých úkazů. Kromě tří pravidelných meteorických rojů budou k vidění dvě zatmění Měsíce nebo přechod Merkuru před Sluncem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Myšlenka kosmického výtahu zaměstnává vědce už několik desetiletí. V polovině září se poprvé naostro otestuje – i když zatím ve velmi malém rozměru.

Česká astronomická společnost (ČAS) už sto let pomáhá Čechům chápat, jak krásný je vesmír. Na počátku bylo jednou z hlavních myšlenek vybudování hvězdárny, která by sloužila veřejnosti. Dnes je ČAS členem Rady vědeckých společností při Akademii věd a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl profesor Miloslav Druckmüller – muž, jehož fotky miluje i NASA.

Mladý vesmír musel být podle expertů z Masarykovy univerzity značně bouřlivé místo. Dokazují to koncentrace železa v dnešních galaxiích.

V severních oblastech naší planety se během dnešní noci na obloze odehraje výrazná světelná podívaná. Polární záře bude zřejmě vidět v průběhu příštích dnů i na území České republiky.

Historici našli zapomenutý článek Winstona Churchilla, který se věnoval možné existenci mimozemských civilizací. Na to, že vznikl před téměř 80 lety, jde o nečekaně moderní text.

Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee.

Že jsou lidé stvořeni z hvězdné hmoty, je oblíbené klišé básníků i spisovatelů sci-fi. Nový výzkum struktury 150 000 hvězd ale dokazuje, že básníci měli pravdu.

Američtí astronomové předvídají, že noční oblohu změní už brzy astronomický jev, který doposud nebyl nikdy předpovězen.

Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první z nich, Kvadrantidy, vrcholí už v úterý 3. ledna 2017.

Na co se mohou těšit milovníci astronomických úkazů? Rok 2017 nabídne několik zatmění i pozorování komety, kterou objevili čeští astronomové.

Rok 2016 přinesl v astronomii i astrofyzice celou řadu převratných objevů. Ale také lidstvu ukázal, že velké cesty do vesmíru budou hodně náročné.