Vodu zavál na Zemi hvězdný vítr, naznačuje česká studie

Klíčovým faktorem vzniku vody na Zemi by mohl být hvězdný vítr. Vyplývá to z nové studie vědců z Astronomického ústavu Akademie věd. Ta předpokládá, že hvězdný vítr, který bombardoval povrch meteoritů, na nich způsobil vznik vody. Na zemský povrch se voda poté dostala před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let v období Velkého pozdního bombardování asteroidy, které do Země narážely.

Díky infračervené spektrometrii a metodě takzvané teplotně programované desorpce tým Svatopluka Civiše zjistil, že bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody.

Ty se pevně vážou na povrchu minerálů, zůstávají stabilní i při velmi nízkém tlaku a odolávají vysokým teplotám. Výsledky studie podle vědců naznačují, že hvězdný vítr by mohl hrát klíčovou roli při přísunu vody nejen na Zemi, ale i na jiná tělesa ve Sluneční soustavě.

Mezi kyslíkaté minerály, které se mohou vyskytovat ve vesmíru, patří například magnetit, hematit, křemen nebo sírany, vápence a fosfáty. Výzkum Civišova týmu zahrnoval čtrnáct vzorků minerálů obsahujících kyslík, včetně dvou meteoritů.

Vědci zjistili, že tyto materiály dokážou zadržet malé množství vody – od 0,09 procenta do 0,7 procenta své hmotnosti. To naznačuje, že pevné materiály, které dopadly na Zemi v období intenzivního bombardování, mohly přispět k vytvoření části vody, která dnes tvoří oceány. Experti se proto domnívají, že voda mohla vznikat díky procesům, které se nacházely na povrchu prachových částic a minerálů, když na ně působilo kosmické záření.

Výzkum byl publikován ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 21 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 23 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...