K Zemi míří silné výrony sluneční hmoty. O víkendu mohou přinést polární záři i nad Česko

Aktivita Slunce dosáhla v posledních dnech vysoké úrovně, splynuly na něm dvě oblasti a došlo k několika silným erupcím. Důsledky nejméně tří by měly k Zemi doputovat během víkendu. I do Česka by mohly přinést neobvyklé jevy na obloze. Slunce navíc zůstane velmi aktivní i v dalších dnech, přinejmenším do 11. května.

K Zemi už míří celkem pět oblaků plazmatu (neboli výronů koronární hmoty čili CME), které se ze Slunce uvolnily při silných slunečních erupcích v předchozích dvou dnech. Na této bouřlivé aktivitě není nic nepřirozeného: když Slunce spěje do maxima svého jedenáctiletého cyklu (což se děje právě letos), vyskytují se na jeho povrchu eruptivní oblasti.

Z nich překotně uniká hustší sluneční vítr ve formě plazmatických oblaků. V posledních dnech se přitom takové oblasti nacházely na přivrácené straně k Zemi a vyprodukovaly hned několik silných erupcí, při nichž se oblaky plazmatu uvolnily ve směru k Zemi.

Záři nelze zaručit, podmínky ale jsou

První dva oblaky částic by měly dorazit prakticky současně. Taková CME se označuje jako kanibalská, druhá erupce totiž dožene tu první. Stane se to už v průběhu noci na sobotu, podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě je pravděpodobně, že spíše v její druhé polovině. Efekt by podle něj měl být poměrně silný právě díky výše popsanému kanibalskému efektu.

Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), který je největší světovou organizací pro predikci kosmického počasí, předpovídá geomagnetické bouře třídy G4, tedy bouře, při nichž jsou polární záře viditelné i ze středních zeměpisných šířek. „Uvidíme, jak se jim předpověď povedla,“ říká Horálek.

Další CME pak k Zemi doputují v průběhu soboty a v noci na neděli, což výstrahu před geomagnetickými bouřemi prodlouží do konce víkendu. A je možné, že díky další erupci na Slunci budeme moci polární záře očekávat i v noci na pondělí, také možná v našich zeměpisných šířkách.

Přestože oblaka plazmatu uvolněná při silných erupcích putují přímo k Zemi, nelze výskyt polárních září stoprocentně zaručit. „Tyto oblaky si totiž nesou i vlastní magnetické pole a to musí mít vhodné vlastnosti k tomu, aby interagovalo se zemským magnetickým polem a způsobilo polární záře. Tyto vlastnosti se bohužel dopředu nedají diagnostikovat,“ doplňuje Horálek.

Co dělat

Tyto bouře nepřinášejí žádné větší riziko, jen (někdy) krásnou podívanou na obloze. Polární záře, které lze z Česka pozorovat, bývají obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je podle Horálka mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky, to zejména ve městech.

„Pakliže k polárním zářím viditelným z našeho území o víkendových nocích dojde, budou jevu přát i příznivé podmínky. Měsíc, který by jinak svým svitem mohl úkaz přezářit, je nyní prakticky v novu. Počasí má pak být příznivé zejména v noci z pátku na sobotu,“ dodává opavský astronom a fotograf.

Zájemci o pozorování úkazu by si podle něj měli najít místo s nerušeným výhledem k severu. Zároveň by se mělo jednat o oblast, kde pozorování nebude rušit světelné znečištění. Ve směru na sever se proto nesmí do vzdálenosti desítek kilometrů nacházet žádné větší město. „V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit, mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst,“ zakončuje Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.