K Zemi míří silné výrony sluneční hmoty. O víkendu mohou přinést polární záři i nad Česko

Aktivita Slunce dosáhla v posledních dnech vysoké úrovně, splynuly na něm dvě oblasti a došlo k několika silným erupcím. Důsledky nejméně tří by měly k Zemi doputovat během víkendu. I do Česka by mohly přinést neobvyklé jevy na obloze. Slunce navíc zůstane velmi aktivní i v dalších dnech, přinejmenším do 11. května.

K Zemi už míří celkem pět oblaků plazmatu (neboli výronů koronární hmoty čili CME), které se ze Slunce uvolnily při silných slunečních erupcích v předchozích dvou dnech. Na této bouřlivé aktivitě není nic nepřirozeného: když Slunce spěje do maxima svého jedenáctiletého cyklu (což se děje právě letos), vyskytují se na jeho povrchu eruptivní oblasti.

Z nich překotně uniká hustší sluneční vítr ve formě plazmatických oblaků. V posledních dnech se přitom takové oblasti nacházely na přivrácené straně k Zemi a vyprodukovaly hned několik silných erupcí, při nichž se oblaky plazmatu uvolnily ve směru k Zemi.

Záři nelze zaručit, podmínky ale jsou

První dva oblaky částic by měly dorazit prakticky současně. Taková CME se označuje jako kanibalská, druhá erupce totiž dožene tu první. Stane se to už v průběhu noci na sobotu, podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě je pravděpodobně, že spíše v její druhé polovině. Efekt by podle něj měl být poměrně silný právě díky výše popsanému kanibalskému efektu.

Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), který je největší světovou organizací pro predikci kosmického počasí, předpovídá geomagnetické bouře třídy G4, tedy bouře, při nichž jsou polární záře viditelné i ze středních zeměpisných šířek. „Uvidíme, jak se jim předpověď povedla,“ říká Horálek.

Další CME pak k Zemi doputují v průběhu soboty a v noci na neděli, což výstrahu před geomagnetickými bouřemi prodlouží do konce víkendu. A je možné, že díky další erupci na Slunci budeme moci polární záře očekávat i v noci na pondělí, také možná v našich zeměpisných šířkách.

Přestože oblaka plazmatu uvolněná při silných erupcích putují přímo k Zemi, nelze výskyt polárních září stoprocentně zaručit. „Tyto oblaky si totiž nesou i vlastní magnetické pole a to musí mít vhodné vlastnosti k tomu, aby interagovalo se zemským magnetickým polem a způsobilo polární záře. Tyto vlastnosti se bohužel dopředu nedají diagnostikovat,“ doplňuje Horálek.

Co dělat

Tyto bouře nepřinášejí žádné větší riziko, jen (někdy) krásnou podívanou na obloze. Polární záře, které lze z Česka pozorovat, bývají obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je podle Horálka mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky, to zejména ve městech.

„Pakliže k polárním zářím viditelným z našeho území o víkendových nocích dojde, budou jevu přát i příznivé podmínky. Měsíc, který by jinak svým svitem mohl úkaz přezářit, je nyní prakticky v novu. Počasí má pak být příznivé zejména v noci z pátku na sobotu,“ dodává opavský astronom a fotograf.

Zájemci o pozorování úkazu by si podle něj měli najít místo s nerušeným výhledem k severu. Zároveň by se mělo jednat o oblast, kde pozorování nebude rušit světelné znečištění. Ve směru na sever se proto nesmí do vzdálenosti desítek kilometrů nacházet žádné větší město. „V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit, mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst,“ zakončuje Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...