K Zemi míří silné výrony sluneční hmoty. O víkendu mohou přinést polární záři i nad Česko

Aktivita Slunce dosáhla v posledních dnech vysoké úrovně, splynuly na něm dvě oblasti a došlo k několika silným erupcím. Důsledky nejméně tří by měly k Zemi doputovat během víkendu. I do Česka by mohly přinést neobvyklé jevy na obloze. Slunce navíc zůstane velmi aktivní i v dalších dnech, přinejmenším do 11. května.

K Zemi už míří celkem pět oblaků plazmatu (neboli výronů koronární hmoty čili CME), které se ze Slunce uvolnily při silných slunečních erupcích v předchozích dvou dnech. Na této bouřlivé aktivitě není nic nepřirozeného: když Slunce spěje do maxima svého jedenáctiletého cyklu (což se děje právě letos), vyskytují se na jeho povrchu eruptivní oblasti.

Z nich překotně uniká hustší sluneční vítr ve formě plazmatických oblaků. V posledních dnech se přitom takové oblasti nacházely na přivrácené straně k Zemi a vyprodukovaly hned několik silných erupcí, při nichž se oblaky plazmatu uvolnily ve směru k Zemi.

Záři nelze zaručit, podmínky ale jsou

První dva oblaky částic by měly dorazit prakticky současně. Taková CME se označuje jako kanibalská, druhá erupce totiž dožene tu první. Stane se to už v průběhu noci na sobotu, podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě je pravděpodobně, že spíše v její druhé polovině. Efekt by podle něj měl být poměrně silný právě díky výše popsanému kanibalskému efektu.

Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), který je největší světovou organizací pro predikci kosmického počasí, předpovídá geomagnetické bouře třídy G4, tedy bouře, při nichž jsou polární záře viditelné i ze středních zeměpisných šířek. „Uvidíme, jak se jim předpověď povedla,“ říká Horálek.

Další CME pak k Zemi doputují v průběhu soboty a v noci na neděli, což výstrahu před geomagnetickými bouřemi prodlouží do konce víkendu. A je možné, že díky další erupci na Slunci budeme moci polární záře očekávat i v noci na pondělí, také možná v našich zeměpisných šířkách.

Přestože oblaka plazmatu uvolněná při silných erupcích putují přímo k Zemi, nelze výskyt polárních září stoprocentně zaručit. „Tyto oblaky si totiž nesou i vlastní magnetické pole a to musí mít vhodné vlastnosti k tomu, aby interagovalo se zemským magnetickým polem a způsobilo polární záře. Tyto vlastnosti se bohužel dopředu nedají diagnostikovat,“ doplňuje Horálek.

Co dělat

Tyto bouře nepřinášejí žádné větší riziko, jen (někdy) krásnou podívanou na obloze. Polární záře, které lze z Česka pozorovat, bývají obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je podle Horálka mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky, to zejména ve městech.

„Pakliže k polárním zářím viditelným z našeho území o víkendových nocích dojde, budou jevu přát i příznivé podmínky. Měsíc, který by jinak svým svitem mohl úkaz přezářit, je nyní prakticky v novu. Počasí má pak být příznivé zejména v noci z pátku na sobotu,“ dodává opavský astronom a fotograf.

Zájemci o pozorování úkazu by si podle něj měli najít místo s nerušeným výhledem k severu. Zároveň by se mělo jednat o oblast, kde pozorování nebude rušit světelné znečištění. Ve směru na sever se proto nesmí do vzdálenosti desítek kilometrů nacházet žádné větší město. „V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit, mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst,“ zakončuje Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 14 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...