K Zemi míří silné výrony sluneční hmoty. O víkendu mohou přinést polární záři i nad Česko

Aktivita Slunce dosáhla v posledních dnech vysoké úrovně, splynuly na něm dvě oblasti a došlo k několika silným erupcím. Důsledky nejméně tří by měly k Zemi doputovat během víkendu. I do Česka by mohly přinést neobvyklé jevy na obloze. Slunce navíc zůstane velmi aktivní i v dalších dnech, přinejmenším do 11. května.

K Zemi už míří celkem pět oblaků plazmatu (neboli výronů koronární hmoty čili CME), které se ze Slunce uvolnily při silných slunečních erupcích v předchozích dvou dnech. Na této bouřlivé aktivitě není nic nepřirozeného: když Slunce spěje do maxima svého jedenáctiletého cyklu (což se děje právě letos), vyskytují se na jeho povrchu eruptivní oblasti.

Z nich překotně uniká hustší sluneční vítr ve formě plazmatických oblaků. V posledních dnech se přitom takové oblasti nacházely na přivrácené straně k Zemi a vyprodukovaly hned několik silných erupcí, při nichž se oblaky plazmatu uvolnily ve směru k Zemi.

Záři nelze zaručit, podmínky ale jsou

První dva oblaky částic by měly dorazit prakticky současně. Taková CME se označuje jako kanibalská, druhá erupce totiž dožene tu první. Stane se to už v průběhu noci na sobotu, podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě je pravděpodobně, že spíše v její druhé polovině. Efekt by podle něj měl být poměrně silný právě díky výše popsanému kanibalskému efektu.

Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), který je největší světovou organizací pro predikci kosmického počasí, předpovídá geomagnetické bouře třídy G4, tedy bouře, při nichž jsou polární záře viditelné i ze středních zeměpisných šířek. „Uvidíme, jak se jim předpověď povedla,“ říká Horálek.

Další CME pak k Zemi doputují v průběhu soboty a v noci na neděli, což výstrahu před geomagnetickými bouřemi prodlouží do konce víkendu. A je možné, že díky další erupci na Slunci budeme moci polární záře očekávat i v noci na pondělí, také možná v našich zeměpisných šířkách.

Přestože oblaka plazmatu uvolněná při silných erupcích putují přímo k Zemi, nelze výskyt polárních září stoprocentně zaručit. „Tyto oblaky si totiž nesou i vlastní magnetické pole a to musí mít vhodné vlastnosti k tomu, aby interagovalo se zemským magnetickým polem a způsobilo polární záře. Tyto vlastnosti se bohužel dopředu nedají diagnostikovat,“ doplňuje Horálek.

Co dělat

Tyto bouře nepřinášejí žádné větší riziko, jen (někdy) krásnou podívanou na obloze. Polární záře, které lze z Česka pozorovat, bývají obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je podle Horálka mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky, to zejména ve městech.

„Pakliže k polárním zářím viditelným z našeho území o víkendových nocích dojde, budou jevu přát i příznivé podmínky. Měsíc, který by jinak svým svitem mohl úkaz přezářit, je nyní prakticky v novu. Počasí má pak být příznivé zejména v noci z pátku na sobotu,“ dodává opavský astronom a fotograf.

Zájemci o pozorování úkazu by si podle něj měli najít místo s nerušeným výhledem k severu. Zároveň by se mělo jednat o oblast, kde pozorování nebude rušit světelné znečištění. Ve směru na sever se proto nesmí do vzdálenosti desítek kilometrů nacházet žádné větší město. „V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit, mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst,“ zakončuje Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.