Čínské Tisíce plachet by mohly zakrýt hvězdy, varují vědci

Skupina vědců zveřejnila své obavy z nové čínské satelitní sítě. Její družice jsou totiž výrazně jasnější, než astronomové doporučují. Mohly by narušit pozorování vesmíru víc než americké satelity Starlink.

Tým expertů z Mezinárodní astronomické unie vydal studii, která analyzovala družice systému Tisíce plachet, jejichž cílem je konkurovat systému Starlink společnosti SpaceX. Tyto družice podle astronomů výrazně překračují limity jasu – normy navržené k tomu, aby družice nebránily výhledu do vesmíru.

První z „plachet“, což jsou ve skutečnosti satelity Čchien-fan, byly vypuštěny letos v srpnu.

Jasné jako hvězdy

To planetárním vědcům umožnilo změřit, kolik světla odrážejí zpět k Zemi – čím více ho odrážejí, tím obtížnější je vidět vesmír za nimi. Čínská vláda dala najevo, že během několika příštích let se k síti připojí tisíce družic, což by, jak vědci poznamenávají, mohlo představovat problém pro pozemní teleskopy.

Výzkumnému týmu se podařilo změřit intenzitu světla osmnácti družic a zjistil, že všechny zkoumané družice mají jas přibližně stejný jako většina hvězd na noční obloze.

Autoři studie také upozorňují, že budoucí čínské plány počítají s rozmístěním některých družic v nižších výškách, což by mohlo jejich jasnost ještě výrazně zvýšit. Tvrdí, že čínští inženýři by mohli přijmout opatření ke zmírnění odrazu, ale zatím se zdá, že se nic takového neděje.

Konstelace družic

V posledních sedmdesáti letech lidé vysílají na oběžnou dráhu kolem Země družice k různým účelům, od monitorování počasí přes vojenské aplikace až po komunikaci. Jejich počet se v průběhu let jen zvyšuje, v poslední době stále rychleji – zejména díky tomu, jak levnou se stala kosmická doprava.

V poslední době se družice používají jako součást telefonních komunikačních systémů. Tyto družice jsou obvykle malé a relativně levné. To umožnilo umístit na oběžnou dráhu mraky nebo konstelace takových družic, které slouží jako komunikační sítě. Nevýhodou takových shluků je, že blokují výhled do vesmíru, což astronomům a astrofyzikům ztěžuje studium oblasti mimo náš svět.

Největší takovou síť představuje Starlink Elona Muska, který má asi 6500 družic, celkem by jich ale mělo být dvojnásobně. Pokud bude mít tato fáze úspěch, tak by se mohla konstelace zvětšit dokonce na 36 tisíc satelitů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 8 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 9 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...