Čínské Tisíce plachet by mohly zakrýt hvězdy, varují vědci

Skupina vědců zveřejnila své obavy z nové čínské satelitní sítě. Její družice jsou totiž výrazně jasnější, než astronomové doporučují. Mohly by narušit pozorování vesmíru víc než americké satelity Starlink.

Tým expertů z Mezinárodní astronomické unie vydal studii, která analyzovala družice systému Tisíce plachet, jejichž cílem je konkurovat systému Starlink společnosti SpaceX. Tyto družice podle astronomů výrazně překračují limity jasu – normy navržené k tomu, aby družice nebránily výhledu do vesmíru.

První z „plachet“, což jsou ve skutečnosti satelity Čchien-fan, byly vypuštěny letos v srpnu.

Jasné jako hvězdy

To planetárním vědcům umožnilo změřit, kolik světla odrážejí zpět k Zemi – čím více ho odrážejí, tím obtížnější je vidět vesmír za nimi. Čínská vláda dala najevo, že během několika příštích let se k síti připojí tisíce družic, což by, jak vědci poznamenávají, mohlo představovat problém pro pozemní teleskopy.

Výzkumnému týmu se podařilo změřit intenzitu světla osmnácti družic a zjistil, že všechny zkoumané družice mají jas přibližně stejný jako většina hvězd na noční obloze.

Autoři studie také upozorňují, že budoucí čínské plány počítají s rozmístěním některých družic v nižších výškách, což by mohlo jejich jasnost ještě výrazně zvýšit. Tvrdí, že čínští inženýři by mohli přijmout opatření ke zmírnění odrazu, ale zatím se zdá, že se nic takového neděje.

Konstelace družic

V posledních sedmdesáti letech lidé vysílají na oběžnou dráhu kolem Země družice k různým účelům, od monitorování počasí přes vojenské aplikace až po komunikaci. Jejich počet se v průběhu let jen zvyšuje, v poslední době stále rychleji – zejména díky tomu, jak levnou se stala kosmická doprava.

V poslední době se družice používají jako součást telefonních komunikačních systémů. Tyto družice jsou obvykle malé a relativně levné. To umožnilo umístit na oběžnou dráhu mraky nebo konstelace takových družic, které slouží jako komunikační sítě. Nevýhodou takových shluků je, že blokují výhled do vesmíru, což astronomům a astrofyzikům ztěžuje studium oblasti mimo náš svět.

Největší takovou síť představuje Starlink Elona Muska, který má asi 6500 družic, celkem by jich ale mělo být dvojnásobně. Pokud bude mít tato fáze úspěch, tak by se mohla konstelace zvětšit dokonce na 36 tisíc satelitů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 18 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 23 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...