Slunce strana 4 z 5

Po přívalových deštích, které ve čtvrtek zasáhly Moravskoslezský kraj, vyjížděli hasiči čerpat vodu, čistit kanály nebo odstraňovat podmáčené stromy. Večer měli 94 takových výjezdů, většinu na Frýdecko-Místecku. Události se obešly bez zranění a větších škod, řekl mluvčí tamních hasičů Petr Kůdela. Do půlnoci ze čtvrtka na pátek je v platnosti výstraha před vydatným deštěm doprovázejícím bouřky pro severovýchod Česka. V pátek by měly přeháňky ustávat, o víkendu by se měly objevit jen výjimečně, teploty vystoupí k 29 stupňům Celsia. Déšť se vrátí v pondělí s příchodem studené fronty.

V létě se nad střední Evropou často objevuje pozoruhodný meteorologický jev, a to mraky, které září výrazně stříbřitým jasem. Letos se už objevily první, v červnu jich ještě přibude a budou lépe pozorovatelné.

Tým astronomů tvrdí, že odhalil zdroj slavného mimozemského signálu, který byl objeven téměř před půl stoletím. Signál dostal přezdívku Wow! a byl celé desítky let považován za nejlepšího kandidáta na informaci od nějaké mimozemské civilizace.

NASA hlásí významný pokrok ve vývoji solárních plachet – možného pohonu pro kosmické lodě budoucnosti. Tento projekt postoupil do třetí a závěrečné fáze; během ní by měli vědci za dva roky tuto technologii dokončit.

Tým vedený vědci z University of North Carolina at Chapel Hill objevil zatím přehlížené masivní černé díry, které se skrývaly v trpasličích galaxiích. Astronomům tento objev může pomoci s lepším pochopením toho, jak vznikla a funguje supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy.

Tento týden se k Zemi přiblíží „potenciálně nebezpečný“ asteroid o délce více než jeden kilometr. Půjde o největší asteroid, který by se měl v roce 2022 dostat relativně blízko k naší planetě. Přesto podle NASA nepředstavuje reálné nebezpečí.

Solární elektrárny jsou logicky spojené se slunečním světlem a možnost jejich fungování v noci se až donedávna zdála být úplným nesmyslem. Vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu ale vymysleli řešení, jak energii Slunce zachycovat i v noci, kdy paprsky na zemský povrch nedopadají. Jejich metoda ještě bude potřebovat zdokonalení, autoři ale věří, že jsou na dobré cestě.

Americká vesmírná agentura NASA řeší záhadu. Sonda Voyager 1, které letí mimo Sluneční soustavu, řádně pracuje, přijímá a provádí příkazy ze Země a zároveň shromažďuje a vrací vědecká data. Údaje ze systému řízení a regulace polohy (AACS) sondy jsou ale zmatečné a vůbec neodrážejí to, co se na palubě skutečně děje.

Koróna na jasném nebi bez oblačnosti. Neříká náhodou meteorologický slovník, že koróna vzniká ohybem světla na kapičkách vody v oblacích? Rarita, kterou můžeme zahlédnout nejčastěji právě na jaře, ukazuje, že ve vzduchu jsou i jiné částečky, které dokážou přimět sluneční paprsky, aby se ohýbaly a vytvářely kolem slunečního disku soustředné kruhy: modré blíž ke slunci, červené nejdál. Pylová zrna mají podobnou velikost jako kapky vody v oblacích, tedy řádově desítky mikrometrů. A to je k tvorbě ohybových jevů ideální.

Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (EHT) představili první fotografii černé díry, která leží v jádru Mléčné dráhy. Navázali v tom na starší výzkum, v němž dokázali vůbec poprvé pořídit snímek černé díry.

Tým astronomů z Massachusettského technologického institutu (MIT) „naslouchal“ odrazům záření kolem dvojhvězd. Nalezl tak osm nových černých děr, a dokonce dokázal popsat některé jejich vlastnosti.

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA natočilo a poslalo na Zemi video marsovského „zatmění Slunce“. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA program Perseverance na starosti.

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu změřili dosud největší známou kometu, jejíž jádro má délku přes 130 kilometrů. Informovala o tom americká kosmická agentura NASA.

Aprílové počasí znamená, že se střídají dešťové srážky, slunečno, ale klidně se mohou objevit i krupky nebo sníh. To všechno se může změnit i v horizontu pouhých několika hodin. A přesně takového počasí se dočkáme o Velikonocích.

Experti z Česka zmodernizovali dalekohled na observatoři La Silla v Chile. Během následujících měsíců na něj bude nainstalován nový spektrograf pro vyhledávání exoplanet – tedy planet, které obíhají jiné hvězdy než Slunce. Dalekohled budou řídit vědci z hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve středočeském Ondřejově.

Díky náhodnému složení mohutné kupy galaxií objevili astronomové nejvzdálenější známou hvězdu v historii. Podle astronomů může být až pětsetktrát hmotnější než Slunce. Vědci objev popsali v odborném časopise Nature.

Od pátečního večera se objeví skoro v celé zemi mrazy, které mohou v nížinách poškodit hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí zatím do odvolání. O víkendu hrozí také náledí a v Jeseníkách husté sněžení. Sněžit má ale i v nížinách.

Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.

Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala.

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici pěti tisíc, oznámila americká vesmírná agentura NASA. První se přitom našla teprve před třiceti lety.

Srážku supermasivních černých děr zatím lidstvo nemělo šanci pozorovat, vědci dokonce ani nevědí, jestli k ní někdy došlo. Nový výzkum ale naznačuje, že se tato událost možná odehraje během příštích 100 až 300 dní. Řada vědců je ale k predikci skeptická.

Alcyoneus je obří rádiová galaxie vzdálená od Země asi tři miliardy světelných let. S rozměry pěti megaparseků – tedy asi 16,3 milionu světelných let – je tedy řádově stokrát větší než Mléčná dráha, která se rozpíná na osmadvaceti tisících parsecích. Podle nové studie je Alcyoneus největší známou strukturou galaktického původu.

Astronomové z Kalifornské univerzity pozorovali v blízkosti bílého trpaslíka prstenec planetárních úlomků plný struktur o velikosti měsíce. To podle nich naznačuje, že se v blízkosti hvězdy nachází planeta, a to dokonce v její „obyvatelné zóně“, kde by mohla existovat voda, a tedy možná i život.