Slunce strana 4 z 5

Podle nové studie existují dva druhy neutronových hvězd. Jedny připomínají pralinky s lískovým oříškem uprostřed, druhý typ zase fyzici přirovnávají k čokoládovým bonbonům s měkkou náplní a tvrdým obalem.

Podzim je spojený s jevem, kterému se říká teplotní inverze. Většinou trvá jen několik dní, ale ty dlouhodobější mohou obtěžovat v našich podmínkách i několik týdnů.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Sluneční sonda Solar Orbiter se přiblížila rekordně blízko naší hvězdě a pořídila při tom záběry, které ji ukazují v doposud neviděném detailu.

Částečné zatmění Slunce bylo v úterý vidět napříč Evropou, podmínky se ale lišily. Česká republika patřila mezi ty šťastnější země. Platilo, že čím východněji, tím výraznější kus naší hvězdy byl zastíněn.

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

V pátek brzy ráno a následně i během víkendu bude na obloze k vidění meteorický roj nazvaný Orionidy. Takzvané „padající hvězdy“ způsobuje zánik ledo-prachových částic z Halleyovy komety v zemské atmosféře.

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Francouzský vědec Étienne Klein se musel omluvit za falešnou fotografii hvězdy Proxima Centauri. Na Twitter totiž na konci července umístil místo snímku nejbližší hvězdy od Slunce obrázek plátku španělské klobásy chorizo, čímž chtěl upozornit na bezhlavé sdílení neověřených informací na sociálních sítích. Fotku ale sdílely tisíce lidí.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Více než třetina Rusů věří, že Slunce obíhá okolo Země, více než pětina se domnívá, že lidé a dinosauři žili na Zemi současně, a sedm procent si myslí, že radioaktivní mléko je po svaření bezpečné. Vyplývá to z průzkumu ruského státního střediska VCIOM o vědeckých omylech a nutnosti osvěty v nejrozlehlejší zemi světa. Výsledky průzkumu zaujaly ruská i zahraniční média.

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Před padesáti lety, 22. července 1972, na Venuši měkce přistál přistávací modul Veněra 8. Sonda se úspěšně dostala k planetě a na její povrch vysadila přistávací pouzdro s vědeckými přístroji. Pro měření úrovně osvětlení na povrchu Venuše byl přistávací modul vybaven fotometrem IOV-72. Modul přistál na osvětlené straně planety.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra.

Čechy a jih Moravy čeká velmi horký víkend, v neděli teploty mohou dosáhnout až 37 stupňů Celsia. V celém Česku platí riziko vzniku požárů. Částečně by pak mohlo polevit díky studené frontě, která bude přes Česko přecházet v pondělí.

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Americká kosmická agentura NASA tento týden oznámila, že hlavní zrcadlo vesmírného dalekohledu Jamese Webba zasáhl mikrometeorit. Síla nárazu byla větší, než konstruktéři považují za bezpečné.

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Po přívalových deštích, které ve čtvrtek zasáhly Moravskoslezský kraj, vyjížděli hasiči čerpat vodu, čistit kanály nebo odstraňovat podmáčené stromy. Večer měli 94 takových výjezdů, většinu na Frýdecko-Místecku. Události se obešly bez zranění a větších škod, řekl mluvčí tamních hasičů Petr Kůdela. Do půlnoci ze čtvrtka na pátek je v platnosti výstraha před vydatným deštěm doprovázejícím bouřky pro severovýchod Česka. V pátek by měly přeháňky ustávat, o víkendu by se měly objevit jen výjimečně, teploty vystoupí k 29 stupňům Celsia. Déšť se vrátí v pondělí s příchodem studené fronty.

V létě se nad střední Evropou často objevuje pozoruhodný meteorologický jev, a to mraky, které září výrazně stříbřitým jasem. Letos se už objevily první, v červnu jich ještě přibude a budou lépe pozorovatelné.

Tým astronomů tvrdí, že odhalil zdroj slavného mimozemského signálu, který byl objeven téměř před půl stoletím. Signál dostal přezdívku Wow! a byl celé desítky let považován za nejlepšího kandidáta na informaci od nějaké mimozemské civilizace.

NASA hlásí významný pokrok ve vývoji solárních plachet – možného pohonu pro kosmické lodě budoucnosti. Tento projekt postoupil do třetí a závěrečné fáze; během ní by měli vědci za dva roky tuto technologii dokončit.