Ohnivá koule stokrát větší než celá Sluneční soustava. Vědci pozorovali nejsilnější kosmickou explozi

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra.

Výbuch, který je od Země vzdálený zhruba osm miliard světelných let, je desetkrát jasnější než jakákoliv známá supernova. Zatím trvá tři roky. Vědci to popsali ve článku, který vyšel v odborném žurnálu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

„Exploze si po dobu jednoho roku nikdo nevšiml. Zaujala až s tím, jak se postupně stávala jasnější,“ uvedl vedoucí pozorování, astronom Philip Wiseman ze Southamptonské univerzity. „Odhadujeme, že jde o ohnivou kouli stokrát větší než Sluneční soustava, která je zhruba dvoubilionkrát jasnější než naše Slunce,“ uvedl odborník, podle kterého se při výbuchu za tři roky uvolnilo stokrát více energie, než kolik Slunce uvolní za deset miliard let své existence.

Hladová černá díra

Exploze pod označením AT2021lwx podle vědců pochází ze střetu obrovského oblaku plynu, možná tisíckrát většího než Slunce, s obří černou dírou. Rozsah výbuchu je totiž mnohokrát větší, než jaký by byl u supernovy – hvězdné exploze. Simulace rovněž naznačila, že není pravděpodobné, že by šlo o střet obří černé díry a hvězdy.

AT2021lwx není i přes svou nesmírnou rozlehlost nejjasnějším kosmickým fenoménem, jaký lidstvo kdy pozorovalo. Loni astronomové zaznamenali několik minut trvající, ale zato jasnější gama záblesk, který označili jako GRB 221003A.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 18 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled