Ohnivá koule stokrát větší než celá Sluneční soustava. Vědci pozorovali nejsilnější kosmickou explozi

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra.

Výbuch, který je od Země vzdálený zhruba osm miliard světelných let, je desetkrát jasnější než jakákoliv známá supernova. Zatím trvá tři roky. Vědci to popsali ve článku, který vyšel v odborném žurnálu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

„Exploze si po dobu jednoho roku nikdo nevšiml. Zaujala až s tím, jak se postupně stávala jasnější,“ uvedl vedoucí pozorování, astronom Philip Wiseman ze Southamptonské univerzity. „Odhadujeme, že jde o ohnivou kouli stokrát větší než Sluneční soustava, která je zhruba dvoubilionkrát jasnější než naše Slunce,“ uvedl odborník, podle kterého se při výbuchu za tři roky uvolnilo stokrát více energie, než kolik Slunce uvolní za deset miliard let své existence.

Hladová černá díra

Exploze pod označením AT2021lwx podle vědců pochází ze střetu obrovského oblaku plynu, možná tisíckrát většího než Slunce, s obří černou dírou. Rozsah výbuchu je totiž mnohokrát větší, než jaký by byl u supernovy – hvězdné exploze. Simulace rovněž naznačila, že není pravděpodobné, že by šlo o střet obří černé díry a hvězdy.

AT2021lwx není i přes svou nesmírnou rozlehlost nejjasnějším kosmickým fenoménem, jaký lidstvo kdy pozorovalo. Loni astronomové zaznamenali několik minut trvající, ale zato jasnější gama záblesk, který označili jako GRB 221003A.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...