Slunce strana 3 z 5

Desítky let staré fotografie Venuše byly uložené na kompaktních discích (CD). Nebýt toho, že během lockdownů astronom Robert Herrick nemohl z domova, nenašel by čas je prostudovat a detailně porovnat. Našel na nich ale „svatý grál“ – jednoznačné důkazy, že na této planetě i v současné době probíhá sopečná činnost.

Před pár dny skončila klimatologická, respektive meteorologická zima. Ta letošní byla nadprůměrně teplá, poměrně chudá na sníh a méně než obvykle bylo i slunečních paprsků.

Okolnosti vzniku hvězdy poblíž masivní černé díry v centru Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výjimečnost mladé hvězdy s názvem X3a spočívá v tom, že by podle dosavadních teorií vůbec neměla existovat tak blízko supermasivní černé díry. Studii publikoval časopis The Astrophysical Journal.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější.

Změnu klimatu způsobenou lidskou činností se nedaří zastavit ani zpomalit, a tak se objevuje stále více myšlenek na radikální řešení. Teď přišel astrofyzik Ben Bromley z University of Utah s návrhem na řešení z kosmu –⁠ chtěl by, aby mezi Zemí a Sluncem vznikl jakýsi štít z měsíčního prachu, který by blokoval část slunečního záření. Popsal to v odborném článku v žurnálu Plos Climate.

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

Vědcům se poprvé podařilo ovládat blesky během bouřky. Vysílali do mračen silné laserové výboje, čímž se jim úspěšně podařilo manipulovat s elektrickými proudy v atmosféře.

Lidstvu se podařilo zastavit ničení ozonové vrstvy. Stačila na to jedna konference a shoda, že stojí za to zachránit tento štít. Díky tomu se povedlo také zpomalit oteplování planety.

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

Většina zemí světa by mohla plně pokrýt své energetické potřeby jen díky vodě, větru a Slunci –⁠ pokud by dokázaly energie účinně skladovat. Popisuje to studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Náklady na tuto změnu by se podle studie státům rychle vrátily.

Ve středu ve 22:48 dosáhne Slunce nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy na pozemské obloze a začne se vracet na sever. Nastane tím zimní slunovrat a začne astronomická zima. Tento den je nejkratší v roce a současně při něm Slunce dosahuje nejnižší polední výšky nad obzorem.

Americké ministerstvo energetiky oznámilo průlom v jaderné energetice. Jedná se sice o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze ale bude možné nejdříve za několik desítek let.

Modul Orion dopadem do Tichého oceánu završil svou cestu okolo Měsíce. Předtím při průletu zemskou atmosférou zvládl nejkritičtější část testovací mise Artemis I amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), při níž se dostal dál od Země než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Do vod u mexického ostrova Guadalupe dopadl v 18:40 SEČ, nyní ho z oceánu vyzvedne loď amerického námořnictva.

Podle nové studie existují dva druhy neutronových hvězd. Jedny připomínají pralinky s lískovým oříškem uprostřed, druhý typ zase fyzici přirovnávají k čokoládovým bonbonům s měkkou náplní a tvrdým obalem.

Podzim je spojený s jevem, kterému se říká teplotní inverze. Většinou trvá jen několik dní, ale ty dlouhodobější mohou obtěžovat v našich podmínkách i několik týdnů.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Sluneční sonda Solar Orbiter se přiblížila rekordně blízko naší hvězdě a pořídila při tom záběry, které ji ukazují v doposud neviděném detailu.

Částečné zatmění Slunce bylo v úterý vidět napříč Evropou, podmínky se ale lišily. Česká republika patřila mezi ty šťastnější země. Platilo, že čím východněji, tím výraznější kus naší hvězdy byl zastíněn.

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

V pátek brzy ráno a následně i během víkendu bude na obloze k vidění meteorický roj nazvaný Orionidy. Takzvané „padající hvězdy“ způsobuje zánik ledo-prachových částic z Halleyovy komety v zemské atmosféře.

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.