Vědci z USA podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku, a to tak, že stvoří jádra těžších prvků, jako je helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak.

Americké ministerstvo energetiky, které je hlavním sponzorem LLNL, jadernou fúzi označuje za budoucnost čisté energie i pokrok na poli národní obrany.

Vědci už před desetiletími zjistili, že jaderná fúze je zdrojem energie Slunce a dalších hvězd, a týmy po celém světě už roky usilují o replikaci tohoto procesu na Zemi. Průmyslové využití jaderné fúze, které by mohlo být budoucností bezuhlíkové energetiky, je ale i při optimistických odhadech ještě několik desítek let daleko.

ITER

Na jihovýchodě Francie ve vědecko-výzkumném středisku Cadarache by měl být do konce roku 2025 pro první testy spuštěný reaktor ITER. Samotná stavba za mnoho miliard eur začala v roce 2013, projekt nicméně už od roku 2007 financují společně USA, Čína, Evropská unie, Rusko, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Plně funkční pro jadernou fúzi by měl tokamak v Cadarache být v roce 2035.

Celý projekt se potýká se spoustou technických problémů, které způsobují neustále odklady termínů – roku 2035 už dnes nevěří téměř nikdo. Podle expertů ale jeho neúspěch paradoxně způsobil významný pokrok: některé země se pokoušejí jít vlastní cestou a urychlily vlastní investice do fúze. Týká se to zejména Japonska a Číny, které by měly mít vlastní podobné reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 3 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 5 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 6 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 10 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 11 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...