Vědci poprvé provedli jadernou fúzi se ziskem energie. Sen o síle Slunce v lidských rukách nabral jasnější obrysy

3 minuty
Americkým vědcům se podařila první jaderná fúze
Zdroj: ČT24

Americké ministerstvo energetiky oznámilo průlom v jaderné energetice. Jedná se sice o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze ale bude možné nejdříve za několik desítek let.

Americkým vědcům se poprvé v pondělí 5. prosince 2022 podařilo provést pomocí laserů jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo – povedlo se to fyzikům v zařízení Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) v rámci National Ignition Facility.

Při experimentu se podařilo díky 192 laserům dosáhnout jaderné fúze, při které vzniklo 3,15 megajoulu energie, tedy o třetinu více, než kolik se spotřebovalo při provedení fúze samotné. Je to poprvé při tomto druhu jaderné reakce – doposud sice došlo už k desítkám jiných fúzí, ale vždy její zažehnutí spálilo více energie, než vzniklo. Lidstvo tak teoreticky umí spustit reakci, která by mu v budoucnosti mohla dávat energii, jež vzniká stejným způsobem jako v jádru Slunce. Tedy energii čistou a v podstatě neomezenou.

Jaderná fúze se označuje jako „svatý grál“ ve snaze vytvořit bezuhlíkovou energetiku. Na tento zdroj energie velmi sází i americká administrativa prezidenta Joea Bidena, která chce do dalšího výzkumu masivně investovat. Průmyslové využití jaderné fúze však bude podle médií při nejoptimističtějších odhadech možné za desítku, ale možná i několik desítek let.

Komora, kde k fúzi došlo
Zdroj: Lawrence Livermore National Laboratory

„Jedná se o přelomový úspěch pro výzkumníky a zaměstnance National Ignition Facility (NIF), kteří zasvětili svou kariéru tomu, aby se zážeh jaderné fúze stal skutečností, a tento milník nepochybně podnítí další objevy,“ uvedla ministryně energetiky USA Jennifer M. Granholmová.

„Bidenova vláda je odhodlána podporovat naše špičkové vědce – jako je tým v NIF – jejichž práce nám pomůže řešit nejsložitější a nejnaléhavější problémy lidstva, jako je zajištění čisté energie pro boj se změnou klimatu a zachování jaderného odstrašení bez jaderných zkoušek,“ dodala ministryně.

„Teoretické znalosti o jaderné fúzi máme už více než sto let, ale cesta od poznání k praxi může být dlouhá a náročná. Dnešní milník ukazuje, co dokážeme, když budeme vytrvalí,“ řekl hlavní poradce prezidenta pro vědu a technologie a ředitel Úřadu Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku Arati Prabhakar.

Co je fúze

Z fúze pochází veškeré světlo a teplo ze Slunce a dalších hvězd. Umělá fúze by mohla být bezpečným, udržitelným a ekologickým zdrojem energie. Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku tak, že stvoří jádra těžších prvků jako helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak.

V 60. letech 20. století skupina průkopnických vědců z LLNL vyslovila hypotézu, že k vyvolání fúze v laboratorních podmínkách jde použít lasery. Pod vedením fyzika Johna Nuckollse, který byl později v letech 1988–1994 ředitelem tohoto zařízení, se z této revoluční myšlenky stala inerciální fúze, která odstartovala více než šedesát let výzkumu a vývoje v oblasti laserů, optiky, diagnostiky, výroby terčů, počítačového modelování a simulací a návrhu experimentů.

Pro realizaci této myšlenky vybudovala LLNL řadu stále výkonnějších laserových systémů, což vedlo k vytvoření NIF, největšího a nejenergetičtějšího laserového systému na světě. NIF – umístěný v LLNL v Livermore v Kalifornii – je velký jako sportovní stadion a využívá výkonné laserové paprsky k vytvoření teplot a tlaků, jaké jsou v jádrech hvězd a obřích planet a uvnitř explodujících jaderných zbraní.

Kdy budeme mít fúzní elektrárny

Vědci, kteří se na jadernou fúzi zaměřují, mluví s nadsázkou o „věčných dvaceti letech“. Už řadu let se totiž slibuje, že jaderná fúze tu bude za dvacet let – ale tento termín se neustále posunuje. K dosažení jednoduché a cenově dostupné fúze pro napájení domácností a podniků je ale stále zapotřebí mnoho pokročilých vědeckých a technologických poznatků. Podle Granholmové současný úspěch tuto hranici pro první komerčně použitelnou fúzi posunul k lepšímu – ze šedesáti let na „snad čtyřicet“.

Lawrence Livermore National Laboratory
Zdroj: Wikiedia Commons

Americké ministerstvo energetiky v současné době znovu zahajuje široce založený, koordinovaný program IFE ve Spojených státech. V kombinaci s investicemi soukromého sektoru je podle něj velký potenciál pro rychlý pokrok směrem ke komercializaci jaderné syntézy.

V Evropě se za mezinárodní spolupráce snaží o fúzi zařízení ITER.

Co zatím chybí

Lasery používané v laboratoři NIF jsou extrémně neefektivní. Experiment vyprodukoval čistou energii v porovnání s tím, co laser dodaly, ale ve skutečnosti spotřebovaly lasery před nabitím mnohem více energie. Experiment uvolnil 3,15 megajoulu – lasery dodaly „jen“ 2,05 MJ energie. Jenže kvůli neefektivitě lasery spotřebovaly na nabití asi 330 MJ, přičemž energie byla uložena v 3840 vysokonapěťových kondenzátorech po dobu 60 sekund, než byla uvolněna ve 400mikrosekundovém výboji.

Další problém spočívá v tom, že současné lasery používané v experimentu mohou v nejlepším případě vystřelit pouze jednou denně. Jenže, aby se staly fúzní energie využitelnými v praxi, budou muset v elektrárnách budoucnosti střílet několikrát za sekundu. Není proto divu, že řada expertů mluví o fúzní energii jako zdroji pro 22. století – v tomto zatím nedává smysl si od ní slibovat nějakou revoluci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 5 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 10 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 11 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 14 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...