Opalování vážně poškozuje kožní mikrobiom

Dovolená je pro spoustu Evropanů dobou spojenou s opalováním. Podle nového výzkumu ale i týden strávený touto aktivitou může poškodit okem neviditelné obyvatele lidské kůže.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Tvoří hradbu, která chrání zranitelné části před vším nebezpečným zvnějšku. Stavebními kameny této struktury jsou nejen lidské buňky, ale také obrovské množství bakterií, hub a virů – všechny tyto mikroorganismy tvoří mikrobiom lidské kůže a chrání ji před vnějšími vlivy.

Tato ochrana je typickou ukázkou symbiózy –⁠ kůže poskytuje organismům skvělé podmínky pro život, a tak si ji chrání. A současně mikrobiom trpí, když je jeho domov vystavený nesnesitelný podmínkám. To se stává například při intenzivním dopadu ultrafialových paprsků ze Slunce, které poškozují DNA v buňkách kůže, způsobují záněty i předčasné stárnutí kůže.

Opalování není jen zábava

O tom, jak opalování poškozuje kůži, se toho ví hodně. Naopak o tom, jak trpí mikrobiom v ní, se toho ví jen málo. Hlavně proto, že takový výzkum je nesmírně složitý vzhledem k závratnému počtu druhů, jež ho tvoří. Mezeru se nyní pokusili vyplnit vědci z univerzity v Manchesteru. Konkrétně studovali, jak moc se mikrobiom mění při intenzivním opalování.

„Na skupině rekreantů jsme prokázali, že jejich chování při pobytu na slunci významně ovlivňuje rozmanitost a složení jejich kožního mikrobiomu,“ uvedla hlavní autorka studie Abigail Langtonová v práci, která vyšla v odborném žurnálu Frontiers in Aging.

„Prokázali jsme, že vznik opálení je spojený s nižším výskytem proteobakterií bezprostředně po dovolené. Mikrobiom všech rekreantů se ale obnovil už několik týdnů poté, co přestali trávit delší čas na slunci,“ doplnila.

Zkoumání kůže

Výzkumníci analyzovali pokožku lidí, kteří se chystali nejméně na sedmidenní dovolenou ve slunečných destinacích. Znovu pak analýzu opakovali první, osmadvacátý a čtyřiaosmdesátý den po návratu turistů domů. 

Kromě toho rozřadili účastníky zájezdu do tří skupin podle toho, jak moc se opálili. „Studie byla provedena na skutečných rekreantech a přináší důležité poznatky o tom, jak může vystavení slunci i během relativně krátkého období vést k akutnímu snížení množství proteobakterií, což snižuje rozmanitost kožní mikrobioty,“ vysvětlil Thomas Willmott, který se na výzkumu podílel.

Proteobakterie, které tvoří velmi důležitou část kožního mikrobiomu, mizely velmi rychle a intenzivně, pozitivní je, že velmi podobnou rychlostí docházelo také k jejich obnově. Po 28 dnech se u všech zkoumaných kožní ekosystém plně regeneroval. „To naznačuje, že vystavení UV záření na dovolené má akutní vliv, ale po návratu do méně slunečného klimatu dochází k relativně rychlému zotavení,“ doplnil Willmott.

Zdravotní problémy na dovolené

Vědci zatím nenašli žádné přímé zdravotní problémy, jež jsou s úbytkem kožního mikrobiomu spojené. Autoři uvádějí, že znepokojivější může být rychlá změna rozmanitosti tohoto ekosystému, která bývá spojena s řadou potíží.

Snížení bakteriálního bohatství kůže bylo například už dříve spojováno s dermatitidou. Kolísání diverzity proteobakterií bylo konkrétně spojeno s kožními problémy, jako jsou ekzémy a lupénka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 11 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 13 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 16 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 17 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 20 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...