Opalování vážně poškozuje kožní mikrobiom

Dovolená je pro spoustu Evropanů dobou spojenou s opalováním. Podle nového výzkumu ale i týden strávený touto aktivitou může poškodit okem neviditelné obyvatele lidské kůže.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Tvoří hradbu, která chrání zranitelné části před vším nebezpečným zvnějšku. Stavebními kameny této struktury jsou nejen lidské buňky, ale také obrovské množství bakterií, hub a virů – všechny tyto mikroorganismy tvoří mikrobiom lidské kůže a chrání ji před vnějšími vlivy.

Tato ochrana je typickou ukázkou symbiózy –⁠ kůže poskytuje organismům skvělé podmínky pro život, a tak si ji chrání. A současně mikrobiom trpí, když je jeho domov vystavený nesnesitelný podmínkám. To se stává například při intenzivním dopadu ultrafialových paprsků ze Slunce, které poškozují DNA v buňkách kůže, způsobují záněty i předčasné stárnutí kůže.

Opalování není jen zábava

O tom, jak opalování poškozuje kůži, se toho ví hodně. Naopak o tom, jak trpí mikrobiom v ní, se toho ví jen málo. Hlavně proto, že takový výzkum je nesmírně složitý vzhledem k závratnému počtu druhů, jež ho tvoří. Mezeru se nyní pokusili vyplnit vědci z univerzity v Manchesteru. Konkrétně studovali, jak moc se mikrobiom mění při intenzivním opalování.

„Na skupině rekreantů jsme prokázali, že jejich chování při pobytu na slunci významně ovlivňuje rozmanitost a složení jejich kožního mikrobiomu,“ uvedla hlavní autorka studie Abigail Langtonová v práci, která vyšla v odborném žurnálu Frontiers in Aging.

„Prokázali jsme, že vznik opálení je spojený s nižším výskytem proteobakterií bezprostředně po dovolené. Mikrobiom všech rekreantů se ale obnovil už několik týdnů poté, co přestali trávit delší čas na slunci,“ doplnila.

Zkoumání kůže

Výzkumníci analyzovali pokožku lidí, kteří se chystali nejméně na sedmidenní dovolenou ve slunečných destinacích. Znovu pak analýzu opakovali první, osmadvacátý a čtyřiaosmdesátý den po návratu turistů domů. 

Kromě toho rozřadili účastníky zájezdu do tří skupin podle toho, jak moc se opálili. „Studie byla provedena na skutečných rekreantech a přináší důležité poznatky o tom, jak může vystavení slunci i během relativně krátkého období vést k akutnímu snížení množství proteobakterií, což snižuje rozmanitost kožní mikrobioty,“ vysvětlil Thomas Willmott, který se na výzkumu podílel.

Proteobakterie, které tvoří velmi důležitou část kožního mikrobiomu, mizely velmi rychle a intenzivně, pozitivní je, že velmi podobnou rychlostí docházelo také k jejich obnově. Po 28 dnech se u všech zkoumaných kožní ekosystém plně regeneroval. „To naznačuje, že vystavení UV záření na dovolené má akutní vliv, ale po návratu do méně slunečného klimatu dochází k relativně rychlému zotavení,“ doplnil Willmott.

Zdravotní problémy na dovolené

Vědci zatím nenašli žádné přímé zdravotní problémy, jež jsou s úbytkem kožního mikrobiomu spojené. Autoři uvádějí, že znepokojivější může být rychlá změna rozmanitosti tohoto ekosystému, která bývá spojena s řadou potíží.

Snížení bakteriálního bohatství kůže bylo například už dříve spojováno s dermatitidou. Kolísání diverzity proteobakterií bylo konkrétně spojeno s kožními problémy, jako jsou ekzémy a lupénka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 15 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 15 hhodinami

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
před 22 hhodinami
Načítání...