Opalování vážně poškozuje kožní mikrobiom

Dovolená je pro spoustu Evropanů dobou spojenou s opalováním. Podle nového výzkumu ale i týden strávený touto aktivitou může poškodit okem neviditelné obyvatele lidské kůže.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Tvoří hradbu, která chrání zranitelné části před vším nebezpečným zvnějšku. Stavebními kameny této struktury jsou nejen lidské buňky, ale také obrovské množství bakterií, hub a virů – všechny tyto mikroorganismy tvoří mikrobiom lidské kůže a chrání ji před vnějšími vlivy.

Tato ochrana je typickou ukázkou symbiózy –⁠ kůže poskytuje organismům skvělé podmínky pro život, a tak si ji chrání. A současně mikrobiom trpí, když je jeho domov vystavený nesnesitelný podmínkám. To se stává například při intenzivním dopadu ultrafialových paprsků ze Slunce, které poškozují DNA v buňkách kůže, způsobují záněty i předčasné stárnutí kůže.

Opalování není jen zábava

O tom, jak opalování poškozuje kůži, se toho ví hodně. Naopak o tom, jak trpí mikrobiom v ní, se toho ví jen málo. Hlavně proto, že takový výzkum je nesmírně složitý vzhledem k závratnému počtu druhů, jež ho tvoří. Mezeru se nyní pokusili vyplnit vědci z univerzity v Manchesteru. Konkrétně studovali, jak moc se mikrobiom mění při intenzivním opalování.

„Na skupině rekreantů jsme prokázali, že jejich chování při pobytu na slunci významně ovlivňuje rozmanitost a složení jejich kožního mikrobiomu,“ uvedla hlavní autorka studie Abigail Langtonová v práci, která vyšla v odborném žurnálu Frontiers in Aging.

„Prokázali jsme, že vznik opálení je spojený s nižším výskytem proteobakterií bezprostředně po dovolené. Mikrobiom všech rekreantů se ale obnovil už několik týdnů poté, co přestali trávit delší čas na slunci,“ doplnila.

Zkoumání kůže

Výzkumníci analyzovali pokožku lidí, kteří se chystali nejméně na sedmidenní dovolenou ve slunečných destinacích. Znovu pak analýzu opakovali první, osmadvacátý a čtyřiaosmdesátý den po návratu turistů domů. 

Kromě toho rozřadili účastníky zájezdu do tří skupin podle toho, jak moc se opálili. „Studie byla provedena na skutečných rekreantech a přináší důležité poznatky o tom, jak může vystavení slunci i během relativně krátkého období vést k akutnímu snížení množství proteobakterií, což snižuje rozmanitost kožní mikrobioty,“ vysvětlil Thomas Willmott, který se na výzkumu podílel.

Proteobakterie, které tvoří velmi důležitou část kožního mikrobiomu, mizely velmi rychle a intenzivně, pozitivní je, že velmi podobnou rychlostí docházelo také k jejich obnově. Po 28 dnech se u všech zkoumaných kožní ekosystém plně regeneroval. „To naznačuje, že vystavení UV záření na dovolené má akutní vliv, ale po návratu do méně slunečného klimatu dochází k relativně rychlému zotavení,“ doplnil Willmott.

Zdravotní problémy na dovolené

Vědci zatím nenašli žádné přímé zdravotní problémy, jež jsou s úbytkem kožního mikrobiomu spojené. Autoři uvádějí, že znepokojivější může být rychlá změna rozmanitosti tohoto ekosystému, která bývá spojena s řadou potíží.

Snížení bakteriálního bohatství kůže bylo například už dříve spojováno s dermatitidou. Kolísání diverzity proteobakterií bylo konkrétně spojeno s kožními problémy, jako jsou ekzémy a lupénka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 6 hhodinami

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
před 10 hhodinami

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
před 11 hhodinami

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
před 15 hhodinami

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
před 17 hhodinami

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.