Opalování vážně poškozuje kožní mikrobiom

Dovolená je pro spoustu Evropanů dobou spojenou s opalováním. Podle nového výzkumu ale i týden strávený touto aktivitou může poškodit okem neviditelné obyvatele lidské kůže.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Tvoří hradbu, která chrání zranitelné části před vším nebezpečným zvnějšku. Stavebními kameny této struktury jsou nejen lidské buňky, ale také obrovské množství bakterií, hub a virů – všechny tyto mikroorganismy tvoří mikrobiom lidské kůže a chrání ji před vnějšími vlivy.

Tato ochrana je typickou ukázkou symbiózy –⁠ kůže poskytuje organismům skvělé podmínky pro život, a tak si ji chrání. A současně mikrobiom trpí, když je jeho domov vystavený nesnesitelný podmínkám. To se stává například při intenzivním dopadu ultrafialových paprsků ze Slunce, které poškozují DNA v buňkách kůže, způsobují záněty i předčasné stárnutí kůže.

Opalování není jen zábava

O tom, jak opalování poškozuje kůži, se toho ví hodně. Naopak o tom, jak trpí mikrobiom v ní, se toho ví jen málo. Hlavně proto, že takový výzkum je nesmírně složitý vzhledem k závratnému počtu druhů, jež ho tvoří. Mezeru se nyní pokusili vyplnit vědci z univerzity v Manchesteru. Konkrétně studovali, jak moc se mikrobiom mění při intenzivním opalování.

„Na skupině rekreantů jsme prokázali, že jejich chování při pobytu na slunci významně ovlivňuje rozmanitost a složení jejich kožního mikrobiomu,“ uvedla hlavní autorka studie Abigail Langtonová v práci, která vyšla v odborném žurnálu Frontiers in Aging.

„Prokázali jsme, že vznik opálení je spojený s nižším výskytem proteobakterií bezprostředně po dovolené. Mikrobiom všech rekreantů se ale obnovil už několik týdnů poté, co přestali trávit delší čas na slunci,“ doplnila.

Zkoumání kůže

Výzkumníci analyzovali pokožku lidí, kteří se chystali nejméně na sedmidenní dovolenou ve slunečných destinacích. Znovu pak analýzu opakovali první, osmadvacátý a čtyřiaosmdesátý den po návratu turistů domů. 

Kromě toho rozřadili účastníky zájezdu do tří skupin podle toho, jak moc se opálili. „Studie byla provedena na skutečných rekreantech a přináší důležité poznatky o tom, jak může vystavení slunci i během relativně krátkého období vést k akutnímu snížení množství proteobakterií, což snižuje rozmanitost kožní mikrobioty,“ vysvětlil Thomas Willmott, který se na výzkumu podílel.

Proteobakterie, které tvoří velmi důležitou část kožního mikrobiomu, mizely velmi rychle a intenzivně, pozitivní je, že velmi podobnou rychlostí docházelo také k jejich obnově. Po 28 dnech se u všech zkoumaných kožní ekosystém plně regeneroval. „To naznačuje, že vystavení UV záření na dovolené má akutní vliv, ale po návratu do méně slunečného klimatu dochází k relativně rychlému zotavení,“ doplnil Willmott.

Zdravotní problémy na dovolené

Vědci zatím nenašli žádné přímé zdravotní problémy, jež jsou s úbytkem kožního mikrobiomu spojené. Autoři uvádějí, že znepokojivější může být rychlá změna rozmanitosti tohoto ekosystému, která bývá spojena s řadou potíží.

Snížení bakteriálního bohatství kůže bylo například už dříve spojováno s dermatitidou. Kolísání diverzity proteobakterií bylo konkrétně spojeno s kožními problémy, jako jsou ekzémy a lupénka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...