Slunce strana 5 z 5

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA natočilo a poslalo na Zemi video marsovského „zatmění Slunce“. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA program Perseverance na starosti.

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu změřili dosud největší známou kometu, jejíž jádro má délku přes 130 kilometrů. Informovala o tom americká kosmická agentura NASA.

Aprílové počasí znamená, že se střídají dešťové srážky, slunečno, ale klidně se mohou objevit i krupky nebo sníh. To všechno se může změnit i v horizontu pouhých několika hodin. A přesně takového počasí se dočkáme o Velikonocích.

Experti z Česka zmodernizovali dalekohled na observatoři La Silla v Chile. Během následujících měsíců na něj bude nainstalován nový spektrograf pro vyhledávání exoplanet – tedy planet, které obíhají jiné hvězdy než Slunce. Dalekohled budou řídit vědci z hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve středočeském Ondřejově.

Díky náhodnému složení mohutné kupy galaxií objevili astronomové nejvzdálenější známou hvězdu v historii. Podle astronomů může být až pětsetktrát hmotnější než Slunce. Vědci objev popsali v odborném časopise Nature.

Od pátečního večera se objeví skoro v celé zemi mrazy, které mohou v nížinách poškodit hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí zatím do odvolání. O víkendu hrozí také náledí a v Jeseníkách husté sněžení. Sněžit má ale i v nížinách.

Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.

Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala.

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici pěti tisíc, oznámila americká vesmírná agentura NASA. První se přitom našla teprve před třiceti lety.

Srážku supermasivních černých děr zatím lidstvo nemělo šanci pozorovat, vědci dokonce ani nevědí, jestli k ní někdy došlo. Nový výzkum ale naznačuje, že se tato událost možná odehraje během příštích 100 až 300 dní. Řada vědců je ale k predikci skeptická.

Alcyoneus je obří rádiová galaxie vzdálená od Země asi tři miliardy světelných let. S rozměry pěti megaparseků – tedy asi 16,3 milionu světelných let – je tedy řádově stokrát větší než Mléčná dráha, která se rozpíná na osmadvaceti tisících parsecích. Podle nové studie je Alcyoneus největší známou strukturou galaktického původu.

Astronomové z Kalifornské univerzity pozorovali v blízkosti bílého trpaslíka prstenec planetárních úlomků plný struktur o velikosti měsíce. To podle nich naznačuje, že se v blízkosti hvězdy nachází planeta, a to dokonce v její „obyvatelné zóně“, kde by mohla existovat voda, a tedy možná i život.

K Zemi se na její dráze kolem Slunce oficiálně připojil nový souputník. Jde o takzvaný troján, což je zvláštní druh asteroidu. Jde o zcela výjimečný objev, uvedli astronomové v odborném časopise Nature Communications.

Prvním cílem vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) bude hvězda nacházející se relativně blízko Zemi v souhvězdí Velké medvědice. Vědci ji využijí k zaostření všech osmnácti segmentů primárního zrcadla teleskopu. Informovala o tom na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Astronomové objevili černou díru, která se nepodobá žádné jiné, kterou věda zná. S hmotností asi sto tisíc Sluncí je menší než černé díry, které se našly v centrech galaxií, ale přitom větší než černé díry, které vznikají při explozích hvězd. Je tak jednou z mála potvrzených černých děr střední hmotnosti, tedy záhadných objektů, který astronomové už dlouho hledají.

Loni v Česku přibylo 62 megawattů solárních elektráren, o pětinu víc než předloni. Růst táhnou dotace na jejich výstavbu i zájem domácností o menší instalace; firemních projektů vzniklo méně. Vláda chce panely osadit sto tisíc střech, s provozní podporou nových větších fotovoltaik ale váhá.

Blíží se finále nejdůležitější astronomické operace za posledních třicet let. Vesmírný teleskop Jamese Webba by měl v pondělí dorazit do cíle půl druhého milionu kilometrů od Země. Pomocí raketového motoru provede poslední manévr, aby se dostal na požadovanou dráhu.

Více než šest desítek expertů a vědců prohlásilo, že projekty planetárního rozsahu, které mají ochladit zemský povrch a zmírnit dopad globálního oteplování, jsou potenciálně nebezpečné, a vlády by je proto měly zakázat a do budoucna takový výzkum blokovat.

Astronomové objevili tři planety obíhající nebezpečně blízko hvězd, jež se blíží ke konci svého života. To znamená, že už brzy budou tato tělesa svými hvězdami pohlcena. Autoři o objevu informovali na konferenci Americké astronomické společnosti, práci vydají v odborném časopise Astronomical Journal.

Astronomům se poprvé podařilo pozorovat poslední dny hvězdy typu červený veleobr před jeho konečným zhroucením a mohutnou explozí v supernovu.

Vědci, kteří pracují v čínském tokamaku EAST, na začátku ledna oznámili, že se jejich týmu podařilo udržet plazmu o teplotě 170 milionů stupňů Celsia po dobu 1056 sekund, tedy téměř 18 minut. V tiskové právě uvedli, že jejich úspěch je novým rekordem v udržení přehřátého plazmatu.

Tým ovládající vesmírný teleskop Jamese Webba v úterý večer dokončil důležitou etapu mise, když se mu podařilo rozvinout celý sluneční štít. Informovala o tom agentura AFP s tím, že jde o důležitý prvek sestavování zařízení. Raketa s teleskopem odstartovala 25. prosince z Francouzské Guyany a zařízení je nyní vzdáleno 900 tisíc kilometrů od Země.

Astronomové pozorovali u 112 světelných let vzdálené hvězdy extrémně silnou erupci. Kdyby se něco podobného odehrálo na našem Slunci, byla by to podle vědců pro lidstvo velmi špatná zpráva.

Zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo naši sluneční soustavu se po mnoha odkladech vydal vesmírný teleskop Jamese Webba. Realizaci projektu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), na němž se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, zahájil úspěšný start rakety Ariane 5 ve 13:20 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.