Čechy a jih Moravy čeká velmi horký víkend, v neděli teploty mohou dosáhnout až 37 stupňů Celsia. V celém Česku platí riziko vzniku požárů. Částečně by pak mohlo polevit díky studené frontě, která bude přes Česko přecházet v pondělí.
Česko zasáhne o víkendu vlna veder. V neděli může být až 37 stupňů ve stínu
Upozornění Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na teploty přes tropických 30 stupňů platí na sobotu pro Prahu, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, přičemž především ve středních Čechách může být místy až 34 stupňů.
V neděli meteorologové očekávají třicetistupňové vedro vedle těchto regionů také v Jihočeském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji a na Vysočině a jihu Moravy. Zejména v západní polovině Čech pak bude ještě minimálně o tři stupně tepleji, takže teploměry mohou ukázat až 37 stupňů Celsia ve stínu.
Na rozdíl od prázdninových veder bude tato červnová vlna v jednom ohledu snesitelnější. Protože ještě není natolik ohřátá země, v noci se ochladí a lidé si budou moc od horka alespoň při spánku odpočinout. Noční teploty se v sobotu budou pohybovat mezi 16 až 12, na východě až devíti stupni Celsia a v neděli kolem 18 až 14 stupni.
GALERIE
Varování před horkem a požáry na víkend
S ohledem na vysoké teploty meteorologové doporučují lidem ve zmíněných oblastech dodržovat pitný režim, omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách. Na železnici podle nich hrozí nebezpečí vybočení a lomů kolejnic po roztažení horkem.
Současně meteorologové od soboty rozšířili upozornění na možné požáry na celé území Česka. Dosud tato výstraha platila jen pro severozápadní polovinu Čech, kde bude nově v platnosti s vysokým stupněm nebezpečí. „V pondělí bude od severozápadu přecházet přes naše území studená fronta, která riziko vzniku požárů částečně sníží,“ doplnili meteorologové.
V Česku v poslední době přibývá tropických dnů, kdy teploty překročí třicet stupňů Celsia:
Výhled na další dny
Za touto studenou frontou se v úterý do střední Evropy přechodně rozšíří oblast vyššího tlaku vzduchu od západu. Ve středu bude počasí u nás ovlivňovat zvlněná studená fronta od západu. V dalších dnech po zadní straně tlakové níže, která bude postupovat ze Skandinávie
k východu, bude proudit do střední Evropy chladnější vzduch od severozápadu.
V druhé polovině příštího týdne tedy bude hlavně oblačno až zataženo, na většině území se vyskytne déšť, přeháňky a ojediněle i bouřky. Nejvyšší denní teploty dosáhnou asi 23 až 28 stupňů Celsia.
Předčasně rozpálená Evropa
V uplynulých dnech zasáhla stejná vlna veder jižnější evropské státy. Ve čtvrtek francouzské úřady zvýšily varování před horkem, které by mělo trvat nejméně do soboty. V jihozápadní části země byl vyhlášen nejvyšší stupeň varování, v pátek meteorologové v této oblasti očekávají teploty kolem 40 stupňů.
Zvýšení výstrahy na nejvyšší stupeň ve dvanácti departementech na jihozápadě Francie oznámila premiérka Élisabeth Borneová. „Buďte ostražití,“ vyzvala veřejnost. V dalších 25 departementech byl vyhlášen oranžový, tedy druhý nejvyšší stupeň varování před vysokými teplotami.
V oblastech, kde platí nejvyšší stupeň výstrahy, mohou ředitelé zavřít školy, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Vláda vyzvala také místní samosprávy, aby zavedly opatření zaměřená na rizikové skupiny obyvatelstva, a to především seniory a malé děti. Některé departementy musely také přistoupit k regulaci používání vody kvůli suchu, které se týká většiny francouzského území. V departementu Gironde na atlantickém pobřeží úřady zakázaly od pátečního odpoledne shromáždění lidí venku či v neklimatizovaných prostorech.
Meteorologická agentura Météo-France naměřila už ve čtvrtek na několika místech přes 40 stupňů. Například stanice ve městě Argeliers na jihozápadě naměřila odpoledne 40,8 stupně Celsia. To je podle francouzských médií nejčasnější datum, kdy teplota ve Francii (mimo Korsiku) vystoupala nad 40 stupňů. Podle meteorologa Matthieua Sorela je současná vlna horka nejpředčasnější od roku 1947.
Météo-France očekává, že vlna veder, kterou odborníci označují za velmi předčasnou, vyvrcholí v pátek a sobotu. „Teploty často dosáhnou nebo překonají 40 stupňů na většině území jihozápadu,“ napsala v předpovědi na sobotu agentura. V sobotu na většině francouzského území očekávají nejvyšší teploty mezi 35 až 39 stupni, v Paříži by mohlo být až 38 stupňů. Vysoké teploty mají trvat také v nočních hodinách. Podle meteorologů by teploty mohly překonat řadu rekordů za měsíc červen.
Vlna veder trvá i ve Španělsku. V Katalánsku hasiči zasahují u několika lesních požárů. Ten nejhorší vzplál v okolí města Artesa de Segre, kde hoří na ploše 1300 hektarů. Podle hasičů by se ale oheň mohl rozšířit až na plochu 20 tisíc hektarů. Další dva velké požáry se dotkly také stovek hektarů porostu a celkově tak v Katalánsku požáry hoří na ploše dvou tisíc hektarů. Oheň se snaží zkrotit na 400 hasičů, kterým pomáhají dobrovolníci, především z řad zemědělců.
Vlna vedra začala ve Španělsku v neděli a měla by podle meteorologické služby Aemet trvat nejméně do soboty. Vysoké teploty zaznamenaly měřicí stanice na drtivé většině španělského území, nejvyšší teploty, a to někdy i nad 40 stupni, meteorologové očekávají na východě země. Ve Španělsku vlnu vysokých teplot meteorologové rovněž označují za předčasnou.
Hraje v horku roli změna klimatu?
Podle odborníků jsou vlny vedra častější, přicházejí dříve a jsou intenzivnější mimo jiné kvůli změnám klimatu způsobeným vysokými emisemi skleníkových plynů. Podle organizace World Weather Attribution, která se věnuje zkoumání toho, jestli různé meteorologické extrémy nějak souvisejí se změnami klimatu, jsou podobné vlny veder v červnu Evropě výjimečné.
Když její experti analyzovali podobné horko, které sevřelo na konci června roku 2019 západní a střední Evropu, dospěli k závěru, že bez vlivu globálního oteplování by něco takového bylo jen velmi nepravděpodobné.
„Je pozoruhodné, že u všech dosud analyzovaných vln veder v Evropě v posledních letech (2003, 2010, 2015, 2017, 2018, červen 2019) bylo zjištěno, že jejich pravděpodobnost a intenzita jsou mnohem vyšší v důsledku změny klimatu způsobené člověkem. O kolik více, to velmi silně závisí na definici události: lokalitě, ročním období, intenzitě a délce trvání. Vlna veder v červenci 2019 byla nad kontinentální západní Evropou natolik extrémní, že pozorovaný rozsah by byl bez změny klimatu velmi nepravděpodobný,“ uvedli vědci.