Ukázalo se nejvýraznější zatmění Slunce za posledních sedm let

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

V úterý 25. října 2022 nastalo výrazné částečné zatmění Slunce. Česko i Slovensko se nachází v oblasti, kde úkaz dosáhl asi čtyřiceti procent zákrytu slunečního disku Měsícem. V obou státech lidé mohli spatřit částečné zatmění kolem poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem. 

Úkaz v Česku začal v úterý v 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začala do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. „Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane,“ popsal astronom Petr Horálek a dodal, že maximum úkazu v Česku a na Slovensku bylo předpovězeno mezi 12:14 až 12:27 SELČ. Skončilo kolem 13:30.

Maximální fáze zatmění Slunce 25. října 2022 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium/Astro-Novinky.eu

Jak na bezpečné pozorování

Při pozorování zatmění Slunce je vždy zásadní, aby si lidé chránili zrak. Měli by podle Horálka použít speciální brýle a filtry, které zakoupí ve hvězdárnách, anebo alespoň svářečský filtr stupně 14 a výše. Pokud se vydají na hvězdárny, kde jsou specializovaná pozorování, dalekohledy jsou opatřeny ochranou.

V Praze společná pozorování pořádaly Štefánikova hvězdárna na Petříně i hvězdárna v Ďáblicích. Pavel Suchan za Astronomický ústav Akademie věd zval i do hvězdárny ústavu ve středočeském Ondřejově.

Nahrávám video

Jak nastane zatmění

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu z planety zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Do roku 2030 podle Horálka bude z Česka možné spatřit ještě pět dalších částečných zatmění. „Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme už 29. března 2025 a bude opět částečné, s maximálním zakrytím asi 22 procent na severozápadě Čech. Nejvýraznější bude v srpnu roku 2026,“ uzavřel Horálek.

Nejbližší úplné zatmění bude možné spatřit z Česka až 7. října 2135.

  • „Někteří lidé, kteří viděli částečné zatmění Slunce, se diví, proč se vůbec tolik mluví o tom úplném. Vidět částečné zatmění a říct, že jste viděli zatmění, je jako stát před operou a říkat, že jste viděli operu. V obou případech jste o to hlavní přišli.“ (Jay M. Pasachoff, 1983)

Řada fanoušků tohoto jevu za ním ale cestuje po celém světě, aby mohli potemnění světa zažít. To nejbližší nastane 20. dubna 2023 a bude pozorovatelné z jižní části Indického oceánu a západní Austrálie a bude trvat jednu minut a šestnáct sekund. Mnohem příznivější polohu i délku trvání nabídne zatmění o rok později: 8. dubna 2024 si ho na čtyři a půl minuty užije severní Amerika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 2 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 15 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026
Načítání...