Ukázalo se nejvýraznější zatmění Slunce za posledních sedm let

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

V úterý 25. října 2022 nastalo výrazné částečné zatmění Slunce. Česko i Slovensko se nachází v oblasti, kde úkaz dosáhl asi čtyřiceti procent zákrytu slunečního disku Měsícem. V obou státech lidé mohli spatřit částečné zatmění kolem poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem. 

Úkaz v Česku začal v úterý v 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začala do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. „Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane,“ popsal astronom Petr Horálek a dodal, že maximum úkazu v Česku a na Slovensku bylo předpovězeno mezi 12:14 až 12:27 SELČ. Skončilo kolem 13:30.

Maximální fáze zatmění Slunce 25. října 2022 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium/Astro-Novinky.eu

Jak na bezpečné pozorování

Při pozorování zatmění Slunce je vždy zásadní, aby si lidé chránili zrak. Měli by podle Horálka použít speciální brýle a filtry, které zakoupí ve hvězdárnách, anebo alespoň svářečský filtr stupně 14 a výše. Pokud se vydají na hvězdárny, kde jsou specializovaná pozorování, dalekohledy jsou opatřeny ochranou.

V Praze společná pozorování pořádaly Štefánikova hvězdárna na Petříně i hvězdárna v Ďáblicích. Pavel Suchan za Astronomický ústav Akademie věd zval i do hvězdárny ústavu ve středočeském Ondřejově.

Nahrávám video

Jak nastane zatmění

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu z planety zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Do roku 2030 podle Horálka bude z Česka možné spatřit ještě pět dalších částečných zatmění. „Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme už 29. března 2025 a bude opět částečné, s maximálním zakrytím asi 22 procent na severozápadě Čech. Nejvýraznější bude v srpnu roku 2026,“ uzavřel Horálek.

Nejbližší úplné zatmění bude možné spatřit z Česka až 7. října 2135.

  • „Někteří lidé, kteří viděli částečné zatmění Slunce, se diví, proč se vůbec tolik mluví o tom úplném. Vidět částečné zatmění a říct, že jste viděli zatmění, je jako stát před operou a říkat, že jste viděli operu. V obou případech jste o to hlavní přišli.“ (Jay M. Pasachoff, 1983)

Řada fanoušků tohoto jevu za ním ale cestuje po celém světě, aby mohli potemnění světa zažít. To nejbližší nastane 20. dubna 2023 a bude pozorovatelné z jižní části Indického oceánu a západní Austrálie a bude trvat jednu minut a šestnáct sekund. Mnohem příznivější polohu i délku trvání nabídne zatmění o rok později: 8. dubna 2024 si ho na čtyři a půl minuty užije severní Amerika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.