Ukázalo se nejvýraznější zatmění Slunce za posledních sedm let

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

V úterý 25. října 2022 nastalo výrazné částečné zatmění Slunce. Česko i Slovensko se nachází v oblasti, kde úkaz dosáhl asi čtyřiceti procent zákrytu slunečního disku Měsícem. V obou státech lidé mohli spatřit částečné zatmění kolem poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem. 

Úkaz v Česku začal v úterý v 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začala do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. „Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane,“ popsal astronom Petr Horálek a dodal, že maximum úkazu v Česku a na Slovensku bylo předpovězeno mezi 12:14 až 12:27 SELČ. Skončilo kolem 13:30.

Maximální fáze zatmění Slunce 25. října 2022 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium/Astro-Novinky.eu

Jak na bezpečné pozorování

Při pozorování zatmění Slunce je vždy zásadní, aby si lidé chránili zrak. Měli by podle Horálka použít speciální brýle a filtry, které zakoupí ve hvězdárnách, anebo alespoň svářečský filtr stupně 14 a výše. Pokud se vydají na hvězdárny, kde jsou specializovaná pozorování, dalekohledy jsou opatřeny ochranou.

V Praze společná pozorování pořádaly Štefánikova hvězdárna na Petříně i hvězdárna v Ďáblicích. Pavel Suchan za Astronomický ústav Akademie věd zval i do hvězdárny ústavu ve středočeském Ondřejově.

Nahrávám video
Česko čeká částečné zatmění Slunce (Události ČT – 24. října)
Zdroj: ČT24

Jak nastane zatmění

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu z planety zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Do roku 2030 podle Horálka bude z Česka možné spatřit ještě pět dalších částečných zatmění. „Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme už 29. března 2025 a bude opět částečné, s maximálním zakrytím asi 22 procent na severozápadě Čech. Nejvýraznější bude v srpnu roku 2026,“ uzavřel Horálek.

Nejbližší úplné zatmění bude možné spatřit z Česka až 7. října 2135.

  • „Někteří lidé, kteří viděli částečné zatmění Slunce, se diví, proč se vůbec tolik mluví o tom úplném. Vidět částečné zatmění a říct, že jste viděli zatmění, je jako stát před operou a říkat, že jste viděli operu. V obou případech jste o to hlavní přišli.“ (Jay M. Pasachoff, 1983)

Řada fanoušků tohoto jevu za ním ale cestuje po celém světě, aby mohli potemnění světa zažít. To nejbližší nastane 20. dubna 2023 a bude pozorovatelné z jižní části Indického oceánu a západní Austrálie a bude trvat jednu minut a šestnáct sekund. Mnohem příznivější polohu i délku trvání nabídne zatmění o rok později: 8. dubna 2024 si ho na čtyři a půl minuty užije severní Amerika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 56 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...