Ukázalo se nejvýraznější zatmění Slunce za posledních sedm let

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

V úterý 25. října 2022 nastalo výrazné částečné zatmění Slunce. Česko i Slovensko se nachází v oblasti, kde úkaz dosáhl asi čtyřiceti procent zákrytu slunečního disku Měsícem. V obou státech lidé mohli spatřit částečné zatmění kolem poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem. 

Úkaz v Česku začal v úterý v 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začala do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. „Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane,“ popsal astronom Petr Horálek a dodal, že maximum úkazu v Česku a na Slovensku bylo předpovězeno mezi 12:14 až 12:27 SELČ. Skončilo kolem 13:30.

Maximální fáze zatmění Slunce 25. října 2022 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium/Astro-Novinky.eu

Jak na bezpečné pozorování

Při pozorování zatmění Slunce je vždy zásadní, aby si lidé chránili zrak. Měli by podle Horálka použít speciální brýle a filtry, které zakoupí ve hvězdárnách, anebo alespoň svářečský filtr stupně 14 a výše. Pokud se vydají na hvězdárny, kde jsou specializovaná pozorování, dalekohledy jsou opatřeny ochranou.

V Praze společná pozorování pořádaly Štefánikova hvězdárna na Petříně i hvězdárna v Ďáblicích. Pavel Suchan za Astronomický ústav Akademie věd zval i do hvězdárny ústavu ve středočeském Ondřejově.

Nahrávám video
Česko čeká částečné zatmění Slunce (Události ČT – 24. října)
Zdroj: ČT24

Jak nastane zatmění

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu z planety zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Do roku 2030 podle Horálka bude z Česka možné spatřit ještě pět dalších částečných zatmění. „Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme už 29. března 2025 a bude opět částečné, s maximálním zakrytím asi 22 procent na severozápadě Čech. Nejvýraznější bude v srpnu roku 2026,“ uzavřel Horálek.

Nejbližší úplné zatmění bude možné spatřit z Česka až 7. října 2135.

  • „Někteří lidé, kteří viděli částečné zatmění Slunce, se diví, proč se vůbec tolik mluví o tom úplném. Vidět částečné zatmění a říct, že jste viděli zatmění, je jako stát před operou a říkat, že jste viděli operu. V obou případech jste o to hlavní přišli.“ (Jay M. Pasachoff, 1983)

Řada fanoušků tohoto jevu za ním ale cestuje po celém světě, aby mohli potemnění světa zažít. To nejbližší nastane 20. dubna 2023 a bude pozorovatelné z jižní části Indického oceánu a západní Austrálie a bude trvat jednu minut a šestnáct sekund. Mnohem příznivější polohu i délku trvání nabídne zatmění o rok později: 8. dubna 2024 si ho na čtyři a půl minuty užije severní Amerika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 11 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 12 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 14 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 17 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...