Webbův vesmírný dalekohled zasáhl mikrometeorit. Náraz byl silnější, než NASA čekala

Americká kosmická agentura NASA tento týden oznámila, že hlavní zrcadlo vesmírného dalekohledu Jamese Webba zasáhl mikrometeorit. Síla nárazu byla větší, než konstruktéři považují za bezpečné.

Dalekohled Jamese Webba je jeden z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti – může pomoci odpovědět na ty nejpalčivější otázky kosmologie. Jeho start do vesmíru byl dlouhé roky odkládán, nakonec se ale na svou misi vydal koncem loňského roku. Teď se ale objevila další komplikace: mikrometeority.

Podle NASA šlo už o pátý náraz mikrometeoritu, který u dalekohledu zaznamenala, ale první, který byl silnější, než se očekávalo. Stále byl ale dost slabý na to, aby dokázal jakkoliv ovlivnit kvalitu obrazu.

Nahrávám video

„Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu jakékoli kosmické sondy, která během dlouhých vědeckých misí ve vesmíru běžně utrpí mnoho nárazů,“ uvedla NASA ve svém prohlášení. Je logické, že čím větší sonda je, tím pravděpodobnější je, že ji ve vesmíru něco trefí. A protože Webbův teleskop má zrcadlo o průměru 6,5 metru, počítali konstruktéři s poměrně vysokou šancí menších srážek.

Dalekohled je proti slabším nárazům konstrukčně chráněný, zejména možností upravit polohu poškozených nebo nedostatečně účinných částí zrcadla. Nicméně pokud by byl mikrometeorit příliš velký a letěl moc rychle, pak už by to vlastnosti dalekohledu ovlivnilo.

Vědci spočítali, jak silný by takový náraz musel být, bezpečné hranici říkají „toleranční mez“. K nárazu, který ji překonal, došlo mezi 23. a 25. květnem. Následné testy ale ukázaly, že „teleskop i přes okrajově zjistitelný vliv na data stále funguje na úrovni, která překračuje všechny požadavky mise,“ popsala NASA.

První výsledky přijdou brzy

Je to důležité zejména proto, že dalekohled stále ještě plně nefunguje, kompletně zprovozněn bude až 12. července, zatím se stále ještě kalibrují jeho přístroje.

„Vždycky jsme věděli, že Webb bude muset odolávat vlivům kosmického prostředí, které zahrnuje ostré ultrafialové světlo a nabité částice ze Slunce, kosmické záření z exotických zdrojů v galaxii a občasné dopady mikrometeoroidů v naší sluneční soustavě,“ řekl Paul Geithner z Goddardova střediska kosmických letů.

„Navrhli a postavili jsme ho s dostatečnou rezervou – optickou, tepelnou, elektrickou a mechanickou – abychom zajistili, že bude moci plnit své ambiciózní vědecké poslání i po mnoha letech ve vesmíru,“ dodal.

NASA se snaží na problému najít i něco pozitivního. Ve svém prohlášení uvedla, že Webbův teleskop je díky svým rozměrům vlastně i skvělým detektorem mikrometeoritů, takže sledování jejich nárazů může pomoci pochopit, jak se ve Sluneční soustavě chovají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 22 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...