Většina zemí světa může pokrýt svou spotřebu jen z obnovitelných zdrojů, tvrdí studie ze Stanfordu

Většina zemí světa by mohla plně pokrýt své energetické potřeby jen díky vodě, větru a Slunci –⁠ pokud by dokázaly energie účinně skladovat. Popisuje to studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Náklady na tuto změnu by se podle studie státům rychle vrátily.

Mark Jacobson a jeho kolegové ze Stanfordovy univerzity ve své práci analyzovali energetickou situaci ve 145 zemích světa. Vyplývá z ní, že všechny by mohly pokrýt sto procent svých běžných energetických potřeb jen ze tří obnovitelných zdrojů energie –⁠ za podmínky, že budou s to energii účinně skladovat. I to by ale mělo fungovat, protože tento sektor prochází rychlým vývojem.

Studie současně zjistila, že ve všech těchto zemích by se náklady na přechod vrátily velmi rychle –⁠ v průměru za pouhých šest let. Pozitivní by měl být také dopad na zaměstnanost –⁠ celosvětově by takový přechod vytvořil o 28 milionů pracovních míst více, než kolik by jich zaniklo. Problém je v tom, že ztracená a získaná místa by se vyvíjela „nespravedlivě“ a nerovnoměrně –⁠ nedá se spolehnout na to, že by pozice zůstaly vždy ve stejných místech. 

Jacobson popsal model v článku, který nedávno vyšel v odborném časopise Energy & Environmental Science. Vyšel v něm ze svých starších výzkumů a článků na stejné téma, ale výrazně rozšířil rozsah zemí, které zkoumal a aktualizoval data u států analyzovaných dříve.

Největší nejistota podle autora panuje ohledně ceny za přenos energie a za bateriová úložiště –⁠ u obou jsou totiž změny velmi dynamické.

Jacobson ale věří, že technologické překážky nepředstavují pro tento přechod zásadní problém –⁠ hlavně proto, že drtivá většina technologií potřebných pro tento energetický skok podle něj nejen existuje, ale navíc je už komerčně využitelná a bez problémů dostupná v dostatečném množství.

Kdo vydělá, kdo bude tratit

Autor práce na základě výsledků předpokládá, že když by byla energie z fosilních zdrojů nahrazena tou z obnovitelných, došlo by ke ztrátě pracovních míst v sektorech těžby a zpracování fosilních paliv. Čistý úbytek pracovních míst se očekává jen v Rusku, Kanadě a některých částech Afriky, protože ekonomiky těchto regionů jsou na fosilních palivech do značné míry závislé.

Studie sice poskytuje jasné důkazy, že úplný přechod na obnovitelnou energii je technicky i ekonomicky možný, Jacobson přesto upozorňuje, že to, zda k tomu opravdu dojde, zůstává absolutně nejisté a nepředpověditelné.

Podle něj totiž existuje mnoho dalších vlivů, které jeho práce neřešila –⁠ a vlastně ani nemohla. Jde zejména o vůli k politickým změnám, jež jsou s přechodem na jiné zdroje nutně spojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 18 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...