Většina zemí světa může pokrýt svou spotřebu jen z obnovitelných zdrojů, tvrdí studie ze Stanfordu

Většina zemí světa by mohla plně pokrýt své energetické potřeby jen díky vodě, větru a Slunci –⁠ pokud by dokázaly energie účinně skladovat. Popisuje to studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Náklady na tuto změnu by se podle studie státům rychle vrátily.

Mark Jacobson a jeho kolegové ze Stanfordovy univerzity ve své práci analyzovali energetickou situaci ve 145 zemích světa. Vyplývá z ní, že všechny by mohly pokrýt sto procent svých běžných energetických potřeb jen ze tří obnovitelných zdrojů energie –⁠ za podmínky, že budou s to energii účinně skladovat. I to by ale mělo fungovat, protože tento sektor prochází rychlým vývojem.

Studie současně zjistila, že ve všech těchto zemích by se náklady na přechod vrátily velmi rychle –⁠ v průměru za pouhých šest let. Pozitivní by měl být také dopad na zaměstnanost –⁠ celosvětově by takový přechod vytvořil o 28 milionů pracovních míst více, než kolik by jich zaniklo. Problém je v tom, že ztracená a získaná místa by se vyvíjela „nespravedlivě“ a nerovnoměrně –⁠ nedá se spolehnout na to, že by pozice zůstaly vždy ve stejných místech. 

Jacobson popsal model v článku, který nedávno vyšel v odborném časopise Energy & Environmental Science. Vyšel v něm ze svých starších výzkumů a článků na stejné téma, ale výrazně rozšířil rozsah zemí, které zkoumal a aktualizoval data u států analyzovaných dříve.

Největší nejistota podle autora panuje ohledně ceny za přenos energie a za bateriová úložiště –⁠ u obou jsou totiž změny velmi dynamické.

Jacobson ale věří, že technologické překážky nepředstavují pro tento přechod zásadní problém –⁠ hlavně proto, že drtivá většina technologií potřebných pro tento energetický skok podle něj nejen existuje, ale navíc je už komerčně využitelná a bez problémů dostupná v dostatečném množství.

Kdo vydělá, kdo bude tratit

Autor práce na základě výsledků předpokládá, že když by byla energie z fosilních zdrojů nahrazena tou z obnovitelných, došlo by ke ztrátě pracovních míst v sektorech těžby a zpracování fosilních paliv. Čistý úbytek pracovních míst se očekává jen v Rusku, Kanadě a některých částech Afriky, protože ekonomiky těchto regionů jsou na fosilních palivech do značné míry závislé.

Studie sice poskytuje jasné důkazy, že úplný přechod na obnovitelnou energii je technicky i ekonomicky možný, Jacobson přesto upozorňuje, že to, zda k tomu opravdu dojde, zůstává absolutně nejisté a nepředpověditelné.

Podle něj totiž existuje mnoho dalších vlivů, které jeho práce neřešila –⁠ a vlastně ani nemohla. Jde zejména o vůli k politickým změnám, jež jsou s přechodem na jiné zdroje nutně spojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 58 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...