Astronomové objevili jednu z největších supermasivních černých děr. Poprvé pomocí gravitačního čočkování

Astronomové ve Velké Británii objevili supermasivní černou díru, jejíž hmotnost je asi třicetmiliardkrát větší než hmotnost Slunce. Jde o jeden z nejmasivnějších objektů tohoto druhu, který vědci nepřímo pozorovali. Výsledky vyšly v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

„Tato konkrétní černá díra, jejíž hmotnost je zhruba třicetmiliardkrát větší než hmotnost našeho Slunce, je jednou z největších, jaké známe. Je na horní hranici toho, jak velké černé díry podle našeho názoru teoreticky mohou být, proto je to nesmírně zajímavý objev,“ řekl hlavní autor článku James Nightingale z univerzitního oddělení fyziky Durhamské univerzity.

Supermasivní černé díry jsou nejhmotnější známé objekty ve vesmíru. Pohybují se mezi deseti a čtyřiceti miliardami násobku hmotnosti našeho Slunce. Astronomové předpokládají, že se nacházejí ve středu všech velkých galaxií, včetně naší Mléčná dráhy.

Tyto objekty jsou velmi vzácné a jen špatně se hledají i popisují, navíc věda zatím ani nedokáže říct, jak přesně vznikly. Zatím nejuznávanějším vysvětlením je, že sloučením masivních galaxií před miliardami let, kdy byl vesmír ještě mladý.

Jak najít černou díru

Černé díry jsou neviditelné. Mají takovou hmotnost, že pohlcují všechno včetně světla, jež z nich nemůže uniknout. Vědci proto v tomto případě využili jevu známého jako gravitační čočkování: při něm blízká galaxie působí jako obří lupa, která ohne přicházející světlo a to odhalí neviditelný objekt. Zabralo to.

Když vědci věděli, že se tam „něco“ opravdu nachází, provedli na superpočítači simulaci, která měla odhadnout, jak hmotná tato díra je. Tyto odhady jsou sice zatím dost nespolehlivé, ale nic lepšího zatím věda nemá. 

Podle autorů studie se jedná o první černou díru nalezenou pomocí gravitační čočky. „Většina největších černých děr, o kterých víme, je v aktivním stavu, kdy se hmota přitahovaná do blízkosti černé díry zahřívá a uvolňuje energii ve formě světla, rentgenového záření a dalšího záření,“ vysvětlil Nightingale. Díky tomu jsou nepřímo viditelné kvůli projevům v okolí.

V případě nově odhalené staré černé díry to ale nešlo, kolem ní je totiž pusto a prázdno. Všechno poblíž už dávno pohltila a nemá do ní tedy co padat. A astrofyzici logicky nemohou pozorovat „ohňostroje“ reakcí. „Gravitační čočkování ale umožňuje studovat neaktivní černé díry, což v současné době u vzdálených galaxií není možné. Tento přístup by nám mohl umožnit detekovat mnohem více černých děr mimo nedaleký vesmír a odhalit, jak se tyto exotické objekty vyvíjely ve vzdálenější kosmické minulosti,“ doplnil expert.

Vědci uvedli, že jejich práce otevírá „svůdnou možnost“, že by astronomové mohli objevit více supermasivních černých děr, než se dosud předpokládalo.

  • Hmotnost černých děr se obecně měří i odhaduje velmi špatně.
  • Největší známou černou dírou je Phoenix A. Její hmotnost se může pohybovat kolem hmotnosti 100 miliard Sluncí. Její horizont události je stonásobkem vzdálenosti Slunce od Pluta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 5 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 15 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...