Astronomové objevili jednu z největších supermasivních černých děr. Poprvé pomocí gravitačního čočkování

Astronomové ve Velké Británii objevili supermasivní černou díru, jejíž hmotnost je asi třicetmiliardkrát větší než hmotnost Slunce. Jde o jeden z nejmasivnějších objektů tohoto druhu, který vědci nepřímo pozorovali. Výsledky vyšly v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

„Tato konkrétní černá díra, jejíž hmotnost je zhruba třicetmiliardkrát větší než hmotnost našeho Slunce, je jednou z největších, jaké známe. Je na horní hranici toho, jak velké černé díry podle našeho názoru teoreticky mohou být, proto je to nesmírně zajímavý objev,“ řekl hlavní autor článku James Nightingale z univerzitního oddělení fyziky Durhamské univerzity.

Supermasivní černé díry jsou nejhmotnější známé objekty ve vesmíru. Pohybují se mezi deseti a čtyřiceti miliardami násobku hmotnosti našeho Slunce. Astronomové předpokládají, že se nacházejí ve středu všech velkých galaxií, včetně naší Mléčná dráhy.

Tyto objekty jsou velmi vzácné a jen špatně se hledají i popisují, navíc věda zatím ani nedokáže říct, jak přesně vznikly. Zatím nejuznávanějším vysvětlením je, že sloučením masivních galaxií před miliardami let, kdy byl vesmír ještě mladý.

Jak najít černou díru

Černé díry jsou neviditelné. Mají takovou hmotnost, že pohlcují všechno včetně světla, jež z nich nemůže uniknout. Vědci proto v tomto případě využili jevu známého jako gravitační čočkování: při něm blízká galaxie působí jako obří lupa, která ohne přicházející světlo a to odhalí neviditelný objekt. Zabralo to.

Když vědci věděli, že se tam „něco“ opravdu nachází, provedli na superpočítači simulaci, která měla odhadnout, jak hmotná tato díra je. Tyto odhady jsou sice zatím dost nespolehlivé, ale nic lepšího zatím věda nemá. 

Podle autorů studie se jedná o první černou díru nalezenou pomocí gravitační čočky. „Většina největších černých děr, o kterých víme, je v aktivním stavu, kdy se hmota přitahovaná do blízkosti černé díry zahřívá a uvolňuje energii ve formě světla, rentgenového záření a dalšího záření,“ vysvětlil Nightingale. Díky tomu jsou nepřímo viditelné kvůli projevům v okolí.

V případě nově odhalené staré černé díry to ale nešlo, kolem ní je totiž pusto a prázdno. Všechno poblíž už dávno pohltila a nemá do ní tedy co padat. A astrofyzici logicky nemohou pozorovat „ohňostroje“ reakcí. „Gravitační čočkování ale umožňuje studovat neaktivní černé díry, což v současné době u vzdálených galaxií není možné. Tento přístup by nám mohl umožnit detekovat mnohem více černých děr mimo nedaleký vesmír a odhalit, jak se tyto exotické objekty vyvíjely ve vzdálenější kosmické minulosti,“ doplnil expert.

Vědci uvedli, že jejich práce otevírá „svůdnou možnost“, že by astronomové mohli objevit více supermasivních černých děr, než se dosud předpokládalo.

  • Hmotnost černých děr se obecně měří i odhaduje velmi špatně.
  • Největší známou černou dírou je Phoenix A. Její hmotnost se může pohybovat kolem hmotnosti 100 miliard Sluncí. Její horizont události je stonásobkem vzdálenosti Slunce od Pluta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
včera v 13:40

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
včera v 12:35

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
včera v 12:15

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.