Slunce dosáhlo maximální fáze svého jedenáctiletého cyklu

V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.

Sluneční cyklus je přirozený koloběh, kterým Slunce prochází při přechodu mezi nízkou a vysokou magnetickou aktivitou. Zhruba každých 11 let, na vrcholu slunečního cyklu, se magnetické póly Slunce převrátí – na Zemi by tomu odpovídalo, kdyby si severní a jižní pól prohodily místo. Slunce přitom přechází z klidného stavu do stavu aktivního a bouřlivého.

Aktivita Slunce. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

Aby NASA a NOAA předpověděly, jak se bude sluneční cyklus vyvíjet, sledují sluneční skvrny. Právě podle nich se dá totiž odhadovat, jak se bude cyklus vyvíjet – může to totiž mít významný dopad i na lidskou civilizaci. Sluneční skvrny jsou chladnější oblasti na Slunci způsobené koncentrací magnetických siločar. Sluneční skvrny jsou viditelnou součástí aktivních oblastí, oblastí intenzivních a složitých magnetických polí na Slunci, které jsou zdrojem slunečních erupcí.

Počet slunečních skvrn. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

„Během slunečního maxima se počet slunečních skvrn, a tedy i sluneční aktivita, zvyšuje,“ uvedl Jamie Favors, ředitel Programu kosmického počasí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Toto zvýšení aktivity nám poskytuje úžasnou příležitost k poznání naší nejbližší hvězdy, ale také má reálné dopady na Zemi a vlastně i v celé naší Sluneční soustavě.“

Co se děje na Slunci, projeví se na Zemi

Sluneční aktivita silně ovlivňuje takzvané kosmické počasí. A to zase může mít vliv nejen na satelity a astronauty ve vesmíru, ale také na komunikační a navigační systémy, jako je rádio nebo GPS. Dokonce i na energetických sítích na Zemi se tato aktivita projevuje. Platí, že když je Slunce nejaktivnější, dochází k častějším jevům kosmického počasí. Právě sluneční aktivita vedla v posledních měsících ke zvýšené viditelnosti polárních září a k dopadům na satelity a infrastrukturu.

Opakující se sluneční cykly
Zdroj: NASA

Například v květnu 2024 poslal příval velkých slunečních erupcí a výtrysků koronální hmoty (CME) směrem k Zemi mračna nabitých částic a magnetických polí, což na Zemi vytvořilo nejsilnější geomagnetickou bouři za posledních dvacet let. A pravděpodobně jeden z nejsilnějších projevů polární záře zaznamenaných za posledních pět set let. Polární záře byly dobře viditelné i z území České republiky

„Toto oznámení neznamená, že se jedná o vrchol sluneční aktivity, který v tomto slunečním cyklu uvidíme,“ upozornil Elsayed Talaat, ředitel operací kosmického počasí v NOAA. „Slunce sice dosáhlo období slunečního maxima, ale konkrétní doba, kdy sluneční aktivita na Slunci dosáhne vrcholu, se určí až za několik měsíců, nebo dokonce let.“

Důležité informace přijdou až zpětně

Vědci nebudou schopni určit přesný vrchol tohoto období slunečního maxima po mnoho měsíců, protože jej bude možné identifikovat až poté, co budou sledovat soustavný pokles sluneční aktivity po tomto vrcholu. Vědci však zjistili, že poslední dva roky na Slunci byly součástí této aktivní fáze slunečního cyklu, a to díky trvale vysokému počtu slunečních skvrn v tomto období.

NOAA očekává během současného období slunečního maxima další sluneční a geomagnetické bouře, což povede k příležitostem ke spatření polárních září během několika příštích měsíců, stejně jako k potenciálním dopadům na technologie. Kromě toho, i když méně často, vědci často pozorují poměrně výrazné bouře během klesající fáze slunečního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 22 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.