Slunce dosáhlo maximální fáze svého jedenáctiletého cyklu

V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.

Sluneční cyklus je přirozený koloběh, kterým Slunce prochází při přechodu mezi nízkou a vysokou magnetickou aktivitou. Zhruba každých 11 let, na vrcholu slunečního cyklu, se magnetické póly Slunce převrátí – na Zemi by tomu odpovídalo, kdyby si severní a jižní pól prohodily místo. Slunce přitom přechází z klidného stavu do stavu aktivního a bouřlivého.

Aktivita Slunce. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

Aby NASA a NOAA předpověděly, jak se bude sluneční cyklus vyvíjet, sledují sluneční skvrny. Právě podle nich se dá totiž odhadovat, jak se bude cyklus vyvíjet – může to totiž mít významný dopad i na lidskou civilizaci. Sluneční skvrny jsou chladnější oblasti na Slunci způsobené koncentrací magnetických siločar. Sluneční skvrny jsou viditelnou součástí aktivních oblastí, oblastí intenzivních a složitých magnetických polí na Slunci, které jsou zdrojem slunečních erupcí.

Počet slunečních skvrn. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

„Během slunečního maxima se počet slunečních skvrn, a tedy i sluneční aktivita, zvyšuje,“ uvedl Jamie Favors, ředitel Programu kosmického počasí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Toto zvýšení aktivity nám poskytuje úžasnou příležitost k poznání naší nejbližší hvězdy, ale také má reálné dopady na Zemi a vlastně i v celé naší Sluneční soustavě.“

Co se děje na Slunci, projeví se na Zemi

Sluneční aktivita silně ovlivňuje takzvané kosmické počasí. A to zase může mít vliv nejen na satelity a astronauty ve vesmíru, ale také na komunikační a navigační systémy, jako je rádio nebo GPS. Dokonce i na energetických sítích na Zemi se tato aktivita projevuje. Platí, že když je Slunce nejaktivnější, dochází k častějším jevům kosmického počasí. Právě sluneční aktivita vedla v posledních měsících ke zvýšené viditelnosti polárních září a k dopadům na satelity a infrastrukturu.

Opakující se sluneční cykly
Zdroj: NASA

Například v květnu 2024 poslal příval velkých slunečních erupcí a výtrysků koronální hmoty (CME) směrem k Zemi mračna nabitých částic a magnetických polí, což na Zemi vytvořilo nejsilnější geomagnetickou bouři za posledních dvacet let. A pravděpodobně jeden z nejsilnějších projevů polární záře zaznamenaných za posledních pět set let. Polární záře byly dobře viditelné i z území České republiky

„Toto oznámení neznamená, že se jedná o vrchol sluneční aktivity, který v tomto slunečním cyklu uvidíme,“ upozornil Elsayed Talaat, ředitel operací kosmického počasí v NOAA. „Slunce sice dosáhlo období slunečního maxima, ale konkrétní doba, kdy sluneční aktivita na Slunci dosáhne vrcholu, se určí až za několik měsíců, nebo dokonce let.“

Důležité informace přijdou až zpětně

Vědci nebudou schopni určit přesný vrchol tohoto období slunečního maxima po mnoho měsíců, protože jej bude možné identifikovat až poté, co budou sledovat soustavný pokles sluneční aktivity po tomto vrcholu. Vědci však zjistili, že poslední dva roky na Slunci byly součástí této aktivní fáze slunečního cyklu, a to díky trvale vysokému počtu slunečních skvrn v tomto období.

NOAA očekává během současného období slunečního maxima další sluneční a geomagnetické bouře, což povede k příležitostem ke spatření polárních září během několika příštích měsíců, stejně jako k potenciálním dopadům na technologie. Kromě toho, i když méně často, vědci často pozorují poměrně výrazné bouře během klesající fáze slunečního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...