V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.
Slunce dosáhlo maximální fáze svého jedenáctiletého cyklu
Sluneční cyklus je přirozený koloběh, kterým Slunce prochází při přechodu mezi nízkou a vysokou magnetickou aktivitou. Zhruba každých 11 let, na vrcholu slunečního cyklu, se magnetické póly Slunce převrátí – na Zemi by tomu odpovídalo, kdyby si severní a jižní pól prohodily místo. Slunce přitom přechází z klidného stavu do stavu aktivního a bouřlivého.
Aktivita Slunce. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Aby NASA a NOAA předpověděly, jak se bude sluneční cyklus vyvíjet, sledují sluneční skvrny. Právě podle nich se dá totiž odhadovat, jak se bude cyklus vyvíjet – může to totiž mít významný dopad i na lidskou civilizaci. Sluneční skvrny jsou chladnější oblasti na Slunci způsobené koncentrací magnetických siločar. Sluneční skvrny jsou viditelnou součástí aktivních oblastí, oblastí intenzivních a složitých magnetických polí na Slunci, které jsou zdrojem slunečních erupcí.
Počet slunečních skvrn. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
„Během slunečního maxima se počet slunečních skvrn, a tedy i sluneční aktivita, zvyšuje,“ uvedl Jamie Favors, ředitel Programu kosmického počasí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Toto zvýšení aktivity nám poskytuje úžasnou příležitost k poznání naší nejbližší hvězdy, ale také má reálné dopady na Zemi a vlastně i v celé naší Sluneční soustavě.“
Co se děje na Slunci, projeví se na Zemi
Sluneční aktivita silně ovlivňuje takzvané kosmické počasí. A to zase může mít vliv nejen na satelity a astronauty ve vesmíru, ale také na komunikační a navigační systémy, jako je rádio nebo GPS. Dokonce i na energetických sítích na Zemi se tato aktivita projevuje. Platí, že když je Slunce nejaktivnější, dochází k častějším jevům kosmického počasí. Právě sluneční aktivita vedla v posledních měsících ke zvýšené viditelnosti polárních září a k dopadům na satelity a infrastrukturu.
Opakující se sluneční cykly
Například v květnu 2024 poslal příval velkých slunečních erupcí a výtrysků koronální hmoty (CME) směrem k Zemi mračna nabitých částic a magnetických polí, což na Zemi vytvořilo nejsilnější geomagnetickou bouři za posledních dvacet let. A pravděpodobně jeden z nejsilnějších projevů polární záře zaznamenaných za posledních pět set let. Polární záře byly dobře viditelné i z území České republiky
GALERIE
Polární záře nad Českou republikou
„Toto oznámení neznamená, že se jedná o vrchol sluneční aktivity, který v tomto slunečním cyklu uvidíme,“ upozornil Elsayed Talaat, ředitel operací kosmického počasí v NOAA. „Slunce sice dosáhlo období slunečního maxima, ale konkrétní doba, kdy sluneční aktivita na Slunci dosáhne vrcholu, se určí až za několik měsíců, nebo dokonce let.“
Důležité informace přijdou až zpětně
Vědci nebudou schopni určit přesný vrchol tohoto období slunečního maxima po mnoho měsíců, protože jej bude možné identifikovat až poté, co budou sledovat soustavný pokles sluneční aktivity po tomto vrcholu. Vědci však zjistili, že poslední dva roky na Slunci byly součástí této aktivní fáze slunečního cyklu, a to díky trvale vysokému počtu slunečních skvrn v tomto období.
NOAA očekává během současného období slunečního maxima další sluneční a geomagnetické bouře, což povede k příležitostem ke spatření polárních září během několika příštích měsíců, stejně jako k potenciálním dopadům na technologie. Kromě toho, i když méně často, vědci často pozorují poměrně výrazné bouře během klesající fáze slunečního cyklu.
