Slunce dosáhlo maximální fáze svého jedenáctiletého cyklu

V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.

Sluneční cyklus je přirozený koloběh, kterým Slunce prochází při přechodu mezi nízkou a vysokou magnetickou aktivitou. Zhruba každých 11 let, na vrcholu slunečního cyklu, se magnetické póly Slunce převrátí – na Zemi by tomu odpovídalo, kdyby si severní a jižní pól prohodily místo. Slunce přitom přechází z klidného stavu do stavu aktivního a bouřlivého.

Aktivita Slunce. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

Aby NASA a NOAA předpověděly, jak se bude sluneční cyklus vyvíjet, sledují sluneční skvrny. Právě podle nich se dá totiž odhadovat, jak se bude cyklus vyvíjet – může to totiž mít významný dopad i na lidskou civilizaci. Sluneční skvrny jsou chladnější oblasti na Slunci způsobené koncentrací magnetických siločar. Sluneční skvrny jsou viditelnou součástí aktivních oblastí, oblastí intenzivních a složitých magnetických polí na Slunci, které jsou zdrojem slunečních erupcí.

Počet slunečních skvrn. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

„Během slunečního maxima se počet slunečních skvrn, a tedy i sluneční aktivita, zvyšuje,“ uvedl Jamie Favors, ředitel Programu kosmického počasí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Toto zvýšení aktivity nám poskytuje úžasnou příležitost k poznání naší nejbližší hvězdy, ale také má reálné dopady na Zemi a vlastně i v celé naší Sluneční soustavě.“

Co se děje na Slunci, projeví se na Zemi

Sluneční aktivita silně ovlivňuje takzvané kosmické počasí. A to zase může mít vliv nejen na satelity a astronauty ve vesmíru, ale také na komunikační a navigační systémy, jako je rádio nebo GPS. Dokonce i na energetických sítích na Zemi se tato aktivita projevuje. Platí, že když je Slunce nejaktivnější, dochází k častějším jevům kosmického počasí. Právě sluneční aktivita vedla v posledních měsících ke zvýšené viditelnosti polárních září a k dopadům na satelity a infrastrukturu.

Opakující se sluneční cykly
Zdroj: NASA

Například v květnu 2024 poslal příval velkých slunečních erupcí a výtrysků koronální hmoty (CME) směrem k Zemi mračna nabitých částic a magnetických polí, což na Zemi vytvořilo nejsilnější geomagnetickou bouři za posledních dvacet let. A pravděpodobně jeden z nejsilnějších projevů polární záře zaznamenaných za posledních pět set let. Polární záře byly dobře viditelné i z území České republiky

„Toto oznámení neznamená, že se jedná o vrchol sluneční aktivity, který v tomto slunečním cyklu uvidíme,“ upozornil Elsayed Talaat, ředitel operací kosmického počasí v NOAA. „Slunce sice dosáhlo období slunečního maxima, ale konkrétní doba, kdy sluneční aktivita na Slunci dosáhne vrcholu, se určí až za několik měsíců, nebo dokonce let.“

Důležité informace přijdou až zpětně

Vědci nebudou schopni určit přesný vrchol tohoto období slunečního maxima po mnoho měsíců, protože jej bude možné identifikovat až poté, co budou sledovat soustavný pokles sluneční aktivity po tomto vrcholu. Vědci však zjistili, že poslední dva roky na Slunci byly součástí této aktivní fáze slunečního cyklu, a to díky trvale vysokému počtu slunečních skvrn v tomto období.

NOAA očekává během současného období slunečního maxima další sluneční a geomagnetické bouře, což povede k příležitostem ke spatření polárních září během několika příštích měsíců, stejně jako k potenciálním dopadům na technologie. Kromě toho, i když méně často, vědci často pozorují poměrně výrazné bouře během klesající fáze slunečního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 14 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 16 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...