Slunce dosáhlo maximální fáze svého jedenáctiletého cyklu

V úterý oznámili zástupci NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a mezinárodního panelu pro předpověď slunečních cyklů, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima. Tento vrchol aktivity naší hvězdy by mohl pokračovat i v příštím roce.

Sluneční cyklus je přirozený koloběh, kterým Slunce prochází při přechodu mezi nízkou a vysokou magnetickou aktivitou. Zhruba každých 11 let, na vrcholu slunečního cyklu, se magnetické póly Slunce převrátí – na Zemi by tomu odpovídalo, kdyby si severní a jižní pól prohodily místo. Slunce přitom přechází z klidného stavu do stavu aktivního a bouřlivého.

Aktivita Slunce. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

Aby NASA a NOAA předpověděly, jak se bude sluneční cyklus vyvíjet, sledují sluneční skvrny. Právě podle nich se dá totiž odhadovat, jak se bude cyklus vyvíjet – může to totiž mít významný dopad i na lidskou civilizaci. Sluneční skvrny jsou chladnější oblasti na Slunci způsobené koncentrací magnetických siločar. Sluneční skvrny jsou viditelnou součástí aktivních oblastí, oblastí intenzivních a složitých magnetických polí na Slunci, které jsou zdrojem slunečních erupcí.

Počet slunečních skvrn. Rozdíl mezi slunečním minimem a maximem
Zdroj: NASA

„Během slunečního maxima se počet slunečních skvrn, a tedy i sluneční aktivita, zvyšuje,“ uvedl Jamie Favors, ředitel Programu kosmického počasí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Toto zvýšení aktivity nám poskytuje úžasnou příležitost k poznání naší nejbližší hvězdy, ale také má reálné dopady na Zemi a vlastně i v celé naší Sluneční soustavě.“

Co se děje na Slunci, projeví se na Zemi

Sluneční aktivita silně ovlivňuje takzvané kosmické počasí. A to zase může mít vliv nejen na satelity a astronauty ve vesmíru, ale také na komunikační a navigační systémy, jako je rádio nebo GPS. Dokonce i na energetických sítích na Zemi se tato aktivita projevuje. Platí, že když je Slunce nejaktivnější, dochází k častějším jevům kosmického počasí. Právě sluneční aktivita vedla v posledních měsících ke zvýšené viditelnosti polárních září a k dopadům na satelity a infrastrukturu.

Opakující se sluneční cykly
Zdroj: NASA

Například v květnu 2024 poslal příval velkých slunečních erupcí a výtrysků koronální hmoty (CME) směrem k Zemi mračna nabitých částic a magnetických polí, což na Zemi vytvořilo nejsilnější geomagnetickou bouři za posledních dvacet let. A pravděpodobně jeden z nejsilnějších projevů polární záře zaznamenaných za posledních pět set let. Polární záře byly dobře viditelné i z území České republiky

„Toto oznámení neznamená, že se jedná o vrchol sluneční aktivity, který v tomto slunečním cyklu uvidíme,“ upozornil Elsayed Talaat, ředitel operací kosmického počasí v NOAA. „Slunce sice dosáhlo období slunečního maxima, ale konkrétní doba, kdy sluneční aktivita na Slunci dosáhne vrcholu, se určí až za několik měsíců, nebo dokonce let.“

Důležité informace přijdou až zpětně

Vědci nebudou schopni určit přesný vrchol tohoto období slunečního maxima po mnoho měsíců, protože jej bude možné identifikovat až poté, co budou sledovat soustavný pokles sluneční aktivity po tomto vrcholu. Vědci však zjistili, že poslední dva roky na Slunci byly součástí této aktivní fáze slunečního cyklu, a to díky trvale vysokému počtu slunečních skvrn v tomto období.

NOAA očekává během současného období slunečního maxima další sluneční a geomagnetické bouře, což povede k příležitostem ke spatření polárních září během několika příštích měsíců, stejně jako k potenciálním dopadům na technologie. Kromě toho, i když méně často, vědci často pozorují poměrně výrazné bouře během klesající fáze slunečního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...