Nadměrné opalování škodí kůži, pravidelné a správné používání opalovacích přípravků ji ale může ochránit před slunečními paprsky. Lidé, kteří používají krémy s vysokým faktorem, se ale kvůli nedostatečné aplikaci přesto spálí. Pokud by je aplikovali přiměřeně, nemuseli by používat výrobky s SPF faktorem vyšším než 15. Stoprocentní ochranu ale podle odborníků neposkytuje žádný z nich.
SPF není vše, opálení a spálení závisí na mnoha faktorech
Koncept ochranného slunečního faktoru původně navrhl v roce 1962 rakouský vědec Franz Greiter a následně jej přijalo mnoho regulačních úřadů a kosmetický a farmaceutický průmysl. Jako první také vyvinul opalovací krémy, které absorbovaly UVA i UVB, a voděodolné produkty.
Zkratka SPF znamená Sun protection factor, tedy „ochranný faktor“. Obvykle se interpretuje jako doba, za kterou se pokožka pokrytá přípravkem spálí, ve srovnání s nechráněnou pokožkou. Mnoho lidí tak vybízí k prodloužení pobytu na slunci.
Podle odborníků však existuje dostatek důkazů o tom, že číselná míra ochrany uvedená na obalu výrobku je obecně vyšší, než jaké se dosahuje v praxi. Tento nesoulad mezi očekáváním a skutečností může být i jedním z faktorů, které přispívají k tomu, že používání ochranných krémů je považováno za rizikový faktor vzniku melanomu.
Například v minulosti měla většina komerčně dostupných přípravků faktory ochrany proti slunci nižší než deset, ale dnes je trend vyšších faktorů. Většina výrobců vyrábí produkty s faktorem 15 až 20 a také produkty s faktorem padesát nebo vyšším. Například SPF 50 blokuje asi 98 procent UVB paprsků, zatímco SPF 30 blokuje přibližně 97procent, rozdíl je tedy minimální. A krémy s SPF 15 blokují zhruba 93 procent UVB paprsků.
Zásadní je fototyp i oblečení
Odborníci v této souvislosti upozorňují, že číselné ukazatele ochrany před sluncem na obalech výrobků mohou způsobit více zmatku než užitku, protože se vlastně v nich lidé nevyznají a mnohdy se domnívají, že přípravek s nejvyšším faktorem je ten, který si mají koupit, protože čím vyšší SPF je, tím déle ochrana vydrží a nespálí se. Ve skutečnosti ale záleží na řadě dalších faktorů – ať už počasí, ročním období nebo zeměpisném pásmu. Například v tropech je intenzita slunečního záření pětkrát vyšší než ve Skandinávii.
Reakci ovlivňuje také, v jakou denní dobu se lidé slunečním paprskům vystaví. Mezi 11. a 14. hodinou obsahuje sluneční světlo největší podíl UVB záření, které je zodpovědné za opálení, ale i spálení, proto by citlivější lidé neměli chodit na slunce v době od 10 do 15 hodin.
V neposlední řadě je také důležité, jaký fototyp jedinec je a jak často ochranný krém používá. Pokud například někdo trpí na alergii na sluneční záření, je lépe použít podle odborníků přípravek s vyšším SPF faktorem.
Také oblečení může poskytnout jistou ochranu před slunečními paprsky. Například většina letního oblečení poskytuje ochranné faktory vyšší než 10. Měření na více než pěti tisících tkaninách australské radiační laboratoře odhalilo, že 97 procent tkanin spadá do této kategorie. Více než 85 procent látek mělo ochranný faktor 20 nebo vyšší.
Primární funkcí opalovacích krémů je zabránit spálení kůže. Jak vysoký by měl být ochranný sluneční faktor, aby se člověk nespálil? Kromě vnějších okolností záleží na tom, jak má člověk citlivou pokožku a jak reaguje na osvícení ultrafialovým zářením. A také na genetice. Každý by měl znát svůj fototyp. Zařazení je jednoduché, posuzuje se reakce kůže po jedné hodině strávené na jarním či časně letním poledním slunci.
Podle Fitzpatrickovy škály existuje celkem šest fototypů. Čím má člověk světlejší kůži, vlasy a oči, tím je číslo kožního fototypu nižší. Se stoupajícím číslem odolnost kůže vůči slunečnímu záření stoupá.
Pokud má někdo například velmi světlý typ pleti, na slunci může běžně zůstat deset minut, než se jeho pokožka spálí. Naopak jedinec s tmavou pletí i tmavšími vlasy se většinou spálí bez ochranného krému až zhruba po 45 minutách.
Použití ochranného přípravku
Zatímco opalovací krém je obecně považován za prevenci rakoviny kůže, jeho používání zůstává nízké. Studie ukazují, že jen 14,3 procent mužů a 29,9 procent žen pravidelně používá ochranný přípravek na obličej i na exponovaná místa. Může za to zapomínání, nepohodlí nebo zkrátka touha po opálení. Podle odborníků může hrát roli i nechuť k pocitu nebo vzhledu výrobku a také náklady.
Studie také upozorňují, že lidé nanášejí přípravek obvykle nedostatečně – jeho použití se pohybuje mezi 20 a 50 procenty doporučeného množství. „Většina lidí nedosahuje účinku ochranného faktoru SPF uvedeného na štítku opalovacího krému, protože nenanášejí na pokožku dostatečně silnou vrstvu a obvykle se nenatírají dostatečně často – každých 80 minut nebo dvě hodiny, v závislosti na složení,“ popsala dermatopatoložka Belinda Tan.
Doporučené množství přípravku činí dva miligramy na centimetr čtvereční kůže. Řada studií však ukázala, že spotřebitelé ho nanášejí mnohem méně, obvykle 0,5 až 1,3 miligramu. Existuje mnoho doporučení, jak a kolik krému nanášet. „Často říkáme sklenici na celé tělo,“ radí docentka dermatologie Jenna Lester, která doporučuje svým pacientům naplnit sklenici až po okraj a v případě potřeby použít výrobku daleko více.
V praxi nedostatečné nanášení přípravku vypadá tak, že když lidé chtějí trávit několik hodin na slunci bez spálení, musejí sáhnout po vysokých faktorech ochrany. „Pokud by lidé nanášeli opalovací krémy jednotně a přiměřeně, nebyly by potřeba ochranné sluneční faktory vyšší než 15,“ uvádí odborníci.
Výběr ochranného přípravku je přitom stále obtížnější, protože společnosti uvádějí na trh širokou škálu produktů s pouze nepatrnými rozdíly a často drobnými vylepšeními ve složení. Někteří lidé například podle expertů nechtějí používat určité přípravky kvůli možnému toxickému složení. Na trhu jsou podle nich zapotřebí nová a inovativní řešení ochrany před slunečním zářením, která by zmírnila obavy veřejnosti ohledně bezpečnosti současných přípravků na ochranu proti slunečnímu záření.
Budoucnost přípravků
Trh s opalovacími krémy se neustále vyvíjí, aby uspokojil poptávku po lepších možnostech ochrany před sluncem. Předpokládá se, že do roku 2029 dosáhne celosvětově 24,4 miliardy dolarů.
Zájem o ochranné výrobky a jejich složení za posledních deset let výrazně vzrostl a trendy vyhledávání se rozšířily od obecných kategorií opalovacích krémů („chemický opalovací krém“, „minerální opalovací krém“, „tónovaný opalovací krém“) ke konkrétním UV filtrům, jako jsou „avobenzon“, „homosalát“ a „methylanthranilát“.
Chemický filtr na rozdíl od minerálního proniká do pokožky, mění její vlastnosti tak, aby dokázala pohlcovat UV záření a proměňovala ho na teplo. V poslední době se o nich mluví jako filtrech, které mohou ohrozit zdraví. Některé země dokonce zakázaly jejich používání.
Za bezpečnější alternativu k chemickým produktům jsou pak považovány ty fyzikální. Obsahují rozemleté mikročástice minerálů, které se běžně vyskytují v přírodě, jako je například oxid titančitý a oxid zinečnatý. Stejně jako chemické filtry ale mohou škodit mořským řasám, rybám nebo korálům.
Opalovací přípravky jsou v Evropské unii a ve Spojených státech amerických regulovány odlišně. V současné době je v USA schváleno pro použití sedmnáct UV filtrů, zatímco v Evropské unii je jich k dispozici daleko více. V Evropě jsou totiž výrobky tohoto typu klasifikovány jako kosmetické výrobky, zatímco v USA nejsou tyto přípravky kosmetika, ale volně prodejné léky, tedy léky, které nevyžadují lékařský předpis.
Zelené produkty
Během přípravy krémů jsou dnes velmi populární látky přírodního původu. Jde například o rostliny, řasy, byliny, sinice nebo lišejníky.
Například sinice snášejí vysoké úrovně UV záření, což přispívá k jejich ochranným schopnostem. Přípravky s propolisem, který se získává z rostlinných pryskyřic a sbírají ho včely medonosné, zvyšují SPF díky synergickým účinkům. Vedle nových složek podporuje lepší ochranu před UVA i UVB zářením a před volnými radikály a oxidačním stresem také nárůst výrobků se širokým spektrem krytí a začlenění antioxidantů.
Produkty rostlinného původu se také objevily jako potenciální kandidáti na náhradu chemických filtrů v „zelených“ výrobcích. Například zelený kávový olej je bohatým zdrojem antioxidantů a polyfenolů a při porovnání s jinými přírodními oleji, jako je malinový, avokádový, z para ořechů, mrkvový a olej z použité kávy, vykazoval nejvyšší SPF 5. A má potenciál zlepšit SPF v přípravcích a umožnit snížení koncentrace chemických filtrů ve složení.
Další rostlinné oleje, jako je například sezamový olej, odolávají třiceti procentům UV záření, zatímco kokosový, arašídový, olivový a bavlníkový olej blokují přibližně dvacet procent.
