Našli jsme zdroj záhadných neutrin, oznámili vědci. Je jím extrémně silný blazar

Intenzivní mezinárodní spolupráce 300 vědců ze 12 zemí celého světa pomohla k objevu, na který vědci čekali přes půlstoletí: našli zdroj záhadných částic, které bombardují Zemi.

Když vědci před několika lety pozorovali gravitační vlny, zaslouženě za to dostali Nobelovu cenu. A především uznání, protože to otevřelo úplně novou cestu, jak pozorovat vesmír – díky tomuto objevu mu teď totiž můžeme naslouchat. Letos 12. července pak oznámili američtí vědci podobně významný objev: úplně poprvé našel mezinárodní tým astronomů zdroj vysoceenergetických neutrin, velmi podivných a téměř nepozorovatelných kosmických částic.

Tyto částice skoro nereagují s běžnou hmotou, takže naše technologie je téměř nezaznamenávají – neutrina mají jen minimální hmotnost a Zemí procházejí stejně hladce jako třeba světlo sklem.

Objevují se všude kolem nás, ale my je nevnímáme – podle fyzika Petra Kulhánka jedním cm² lidského těla proletí za sekundu asi 60 miliard neutrin. Množství neutrin vzniká na Zemi, ale většina přilétá z kosmu, až doteď ale nikdo nevěděl, co je jejich zdrojem.

Ice Cube
Zdroj: Ice Cube

Nyní astrofyzici ve dvou vědeckých studiích popsali, že zdrojem neutrin je kosmický objekt, který leží asi čtyři miliardy světelných let od Země. Jedná se o takzvaný blazar, extrémně energeticky intenzivní galaxii TXS 0506+056, která má ve svém srdci supermasivní černou díru.

  • Blazar je označení pro kosmický objekt, který výrazně září v ultrafialové, rentgenové nebo gama oblasti spektra. Je spojován s obřími černými dírami v centrech galaxií. Blazary jsou jedním z energeticky nejintenzivnějších jevů ve vesmíru.
  • Označení blazar poprvé použil astronom Ed Spiegel v roce 1978, když spojil názvy dvou typů blazarů – BL Lac a OVV kvasar. (wikipedia)

Mezitím na Jižním pólu

Na konci září 2017 se specializované observatoři IceCube, která se nachází na Antarktidě, podařilo neutrino zachytit. Protože je vybavená výstražným systémem pro tuto situaci, poslala jen 43 sekund poté, co ho zachytila, bleskovou informaci další dvacítce observatoří. Ty okamžitě zareagovaly a zaměřily se na zdroj neutrina. Jejich společná práce prokázala, že zdrojem je výše zmíněný blazar.

Tento objekt je náhodou namířený směrem k Zemi – respektive k ní neutrina vystřeluje. Když teď vědci věděli, po čem pátrají, prošli si archivy projektu IceCube z let 2014 a 2015. Ta jim pomohla potvrdit, že neutrino pozorované roku 2017 téměř s jistotou pochází právě z tohoto blazaru.

Blazarů se nenajíme, ale…

Tento objev je pro vědce nesmírně důležitý, bylo to jasně patrné z jejich nadšení, když oznamovali výsledky výzkumu. Až doposud lidstvo znalo jen dva zdroje neutrin – jednou to bylo naše vlastní Slunce, podruhé nedaleká supernova – vždy šlo ale o nízkoenergetické částice. Že by zdrojem vysoceenergetických neutrin mohly být blazary, už vědci nějakou dobu předpokládali, chyběl jim ale důkaz.

Detekce neutrin
Zdroj: Ice Cube

Pro vědce je objev zdroje neutrin možností mnohem lépe studovat jak energeticky monstrózní blazary, tak stejně podivné kosmické záření – proud energetických částic pocházejících z kosmu, které neustále vstupují do zemské atmosféry.

Právě neutrina by o tomto záření a jeho stále neznámém původu mohla podle fyziků prozradit spoustu nového. Když se vrátíme na začátek článku, tak objev gravitačních vln umožnil lidstvu sledovat řadu extrémních vesmírných jevů, jako jsou třeba neutronové hvězdy nebo srážky černých děr. Objev zdroje neutrin nám otevírá další zatím neviditelnou „dimenzi“ vesmíru, kam jsme se doposud nedívali.

Člověk se tak může dozvědět spoustu nového například o supermasivních černých dírách a tedy i o počátku a konci našeho vesmíru. Aby vědci tyto fenomény pochopili ještě lépe, pracují už nyní na nástupci detektoru IceCube; má se jmenovat IceCube-Gen2, který má být desetkrát větší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 1 hhodinou

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 20 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 23 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
včera v 11:05

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
včera v 10:01

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025
Načítání...