Lidstvo musí mít co nejrychleji základnu na Měsíci, vyzval politiky fyzik Hawking

Profesor Stephen Hawking na mezinárodní konferenci vyzval nejbohatší národy světa, aby dostaly člověka na Měsíc nejpozději do roku 2020. Do roku 2025 by měli podle něj lidé stanout na Marsu, do roku 2050 by měla stát trvalá základna na Měsíci.

Hawking volá po tom, aby vlády „znovuzažehly“ vesmírné programy, spojily se v nových aliancích a daly globálnímu lidstvu nějaký společný úkol. Respektovaný vědec to uvedl na konferenci Starmus Festival v norském Trondheimu.

„Kdyby se podařilo dostat nás do vesmíru, zcela by to změnilo budoucnost lidstva,“ prohlásil před publikem. „Doufám, že by to spojilo všechny soupeřící národnosti k jednomu společnému cíli – jedné výzvě pro nás všechny.“ Vědec si přeje, aby nový velký vesmírný program vzrušil mladé lidi a stimuloval by jejich zájem i o další důležité obory, jako je astrofyzika nebo kosmologie.

Spojil tyto argumenty s kritikou politiky prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a touhou po lepším využívání finančních prostředků. „Nepopírám důležitost boje s klimatickou změnou a globálním oteplováním - na rozdíl od Donalda Trumpa, který právě učinil nejdůležitější a nejhorší rozhodnutí v tomto směru.“

Podle profesora Hawkinga je lidská cesta do vesmíru zásadní pro budoucnost lidstva už jen proto, že civilizace je ohrožená nejen klimatickou změnou, ale především stále rychlejším ubýváním přírodních zdrojů: „Přicházíme o zdroje a jediné místo, kam se za nimi vydat, jsou jiné světy. Rozšířit se na ně může být možná jediným způsobem, jak se zachráníme sami před sebou. Jsem přesvědčen, že lidé musí opustit Zemi,“ dodal fyzik z Cambridge University.

Evropské plány jsou podobné

Hawkinga podpořil v jeho snaze i šéf Evropské vesmírné agentury (ESA) Jan Woerner. Ten na konferenci uvedl, že by konstrukce měsíční základny mohla začít již roku 2024, kdy by měla končit životnost Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Evropská agentura již s Ruskem jedná o vyslání sondy na místě, kde by potenciálně mohla základna vyrůst. Vlastní plán na dobytí Měsíce má i Čína.

Opačně jsou na tom Spojené státy americké – jejich agentura NASA návrat na Měsíc neplánuje, místo toho by ráda rovnou dostala lidské astronauty rovnou na Mars, a to někdy v průběhu třicátých letech tohoto století. Pokud by ale nějaký realistický plán na vznik měsíční báze vznikl, je podle účastníků konference jen těžko představitelné, že by se na něm NASA nějakým způsobem nepodílela.

Hawking říká, že investice do vesmírného průzkumu se lidstvu vyplatí ve všech ohledech, na Zemi nás totiž žádná dlouhodobá budoucnost nečeká – buď nás zničí dopad asteroidu, anebo spotřebujeme všechny zdroje, které naše planeta nabízí.

Nejlépe investované peníze

„Kdykoliv uděláme takový velký skok, jako je třeba přistání na Měsíci, vždy to spojuje jednotlivce i národy a vede to k novým objevům a technologiím,“ argumentoval vědec na konferenci. „Opustit Zemi vyžaduje koordinovaný globální přístup, zapojit by se měli všichni. Musíme znovu vyvolat nadšení, které tu panovalo v šedesátých letech, když vesmírné cesty začínaly.“

Celý proslov Hawking zakončil narážkou na jeho oblíbený sci-fi seriál Star Trek: „Pokud má lidstvo pokračovat po další miliony let, naše budoucnost leží tam, kam se dosud nikdo nevydal. Nemáme jinou volbu.“

  • Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání, a naopak si jí užívá. V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.