Lidstvo musí mít co nejrychleji základnu na Měsíci, vyzval politiky fyzik Hawking

Profesor Stephen Hawking na mezinárodní konferenci vyzval nejbohatší národy světa, aby dostaly člověka na Měsíc nejpozději do roku 2020. Do roku 2025 by měli podle něj lidé stanout na Marsu, do roku 2050 by měla stát trvalá základna na Měsíci.

Hawking volá po tom, aby vlády „znovuzažehly“ vesmírné programy, spojily se v nových aliancích a daly globálnímu lidstvu nějaký společný úkol. Respektovaný vědec to uvedl na konferenci Starmus Festival v norském Trondheimu.

„Kdyby se podařilo dostat nás do vesmíru, zcela by to změnilo budoucnost lidstva,“ prohlásil před publikem. „Doufám, že by to spojilo všechny soupeřící národnosti k jednomu společnému cíli – jedné výzvě pro nás všechny.“ Vědec si přeje, aby nový velký vesmírný program vzrušil mladé lidi a stimuloval by jejich zájem i o další důležité obory, jako je astrofyzika nebo kosmologie.

Spojil tyto argumenty s kritikou politiky prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a touhou po lepším využívání finančních prostředků. „Nepopírám důležitost boje s klimatickou změnou a globálním oteplováním - na rozdíl od Donalda Trumpa, který právě učinil nejdůležitější a nejhorší rozhodnutí v tomto směru.“

Podle profesora Hawkinga je lidská cesta do vesmíru zásadní pro budoucnost lidstva už jen proto, že civilizace je ohrožená nejen klimatickou změnou, ale především stále rychlejším ubýváním přírodních zdrojů: „Přicházíme o zdroje a jediné místo, kam se za nimi vydat, jsou jiné světy. Rozšířit se na ně může být možná jediným způsobem, jak se zachráníme sami před sebou. Jsem přesvědčen, že lidé musí opustit Zemi,“ dodal fyzik z Cambridge University.

Evropské plány jsou podobné

Hawkinga podpořil v jeho snaze i šéf Evropské vesmírné agentury (ESA) Jan Woerner. Ten na konferenci uvedl, že by konstrukce měsíční základny mohla začít již roku 2024, kdy by měla končit životnost Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Evropská agentura již s Ruskem jedná o vyslání sondy na místě, kde by potenciálně mohla základna vyrůst. Vlastní plán na dobytí Měsíce má i Čína.

Opačně jsou na tom Spojené státy americké – jejich agentura NASA návrat na Měsíc neplánuje, místo toho by ráda rovnou dostala lidské astronauty rovnou na Mars, a to někdy v průběhu třicátých letech tohoto století. Pokud by ale nějaký realistický plán na vznik měsíční báze vznikl, je podle účastníků konference jen těžko představitelné, že by se na něm NASA nějakým způsobem nepodílela.

Hawking říká, že investice do vesmírného průzkumu se lidstvu vyplatí ve všech ohledech, na Zemi nás totiž žádná dlouhodobá budoucnost nečeká – buď nás zničí dopad asteroidu, anebo spotřebujeme všechny zdroje, které naše planeta nabízí.

Nejlépe investované peníze

„Kdykoliv uděláme takový velký skok, jako je třeba přistání na Měsíci, vždy to spojuje jednotlivce i národy a vede to k novým objevům a technologiím,“ argumentoval vědec na konferenci. „Opustit Zemi vyžaduje koordinovaný globální přístup, zapojit by se měli všichni. Musíme znovu vyvolat nadšení, které tu panovalo v šedesátých letech, když vesmírné cesty začínaly.“

Celý proslov Hawking zakončil narážkou na jeho oblíbený sci-fi seriál Star Trek: „Pokud má lidstvo pokračovat po další miliony let, naše budoucnost leží tam, kam se dosud nikdo nevydal. Nemáme jinou volbu.“

  • Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání, a naopak si jí užívá. V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 3 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 5 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 6 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 7 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 11 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 13 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...