Nature strana 2 z 2

Vědci našli v Grónsku zdaleka nejstarší DNA. Dává jim představu o tom, jaký byl na severním konci ostrova život před dvěma miliony let. Nyní pustá arktická poušť byla tehdy krajinou s bujnou vegetací, stromy a spoustou zvířat, včetně už vyhynulých mastodontů.

Cestování červími dírami je jedním ze základních pilířů sci-fi příběhů. Zkratka prostorem, která propojuje dvě místa na opačném konci vesmíru, je snadnou cestou, jak čtenářům a divákům nabídnout velkolepou podívanou na nejvzdálenější galaxie, mlhoviny nebo planety. Mezinárodní vědecký tým teď oznámil, že dokázal tento jev vymodelovat v pokročilém kvantovém počítači.

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandertálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Své závěry shrnuli ve studii, kterou otiskl časopis Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.

Největší ledový příkrov na světě by mohl podle britské studie v průběhu staletí způsobit několikametrové zvýšení hladiny moří, pokud se globální teplota zvýší o více než dva stupně Celsia. Studie nicméně poznamenala, že nejhorší předpokládané scénáře jsou velmi nepravděpodobné. Analýza byla zveřejněna ve vědeckém časopise Nature.

Zatím neznámý mechanismus řídící sestřih ribonukleové kyseliny (RNA) popsal tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity – studie vyšla v časopise Nature. Zjištění vědců mohou v budoucnu nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.

Nejstarší známý předek člověka už uměl chodit, ale přesto mohl šplhat po stromech jako opice, naznačuje studie, která zkoumala asi sedm milionů let staré kosti a která u některých odborníků vyvolává pochybnosti.

Létající dospělé světlušky z čeledi Lampyridae začaly před více než 130 miliony lety svítit zřejmě kvůli sexuální komunikaci. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Spousta rodičů se bojí, že jejich děti tráví moc času nad mobily, počítači nebo konzolemi hraním videoher. Nový rozsáhlý výzkum ale tyto obavy vyvrací – žádný pokles inteligence vědci u dětí nenašli. Naopak se podařilo najít pozitivní dopad.

Tým argentinských paleontologů v Patagonii objevil dosud největší nalezené pozůstatky dinosaura z čeledi coelusauridů. Nově objevený predátor žil před zhruba sedmdesáti miliony let, popisuje studie v odborném časopise Nature.

Po desetiletích čekání byl 2. května v Michiganu slavnostně otevřen urychlovač za 942 milionů dolarů (v přepočtu asi 23 miliard korun). Experimenty na něm by měly zmapovat neprobádané oblasti krajiny exotických atomových jader a prozkoumat, jak hvězdy a výbuchy supernov vytvářejí většinu prvků ve vesmíru.

Polovině druhů krokodýlů a téměř dvěma třetinám želv hrozí vyhynutí, varuje tým vědců v nové studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature. Tyto dvě skupiny plazů jsou ohrožené nejvíc, celkově je vyhynutím ohrožena asi pětina všech plazů, popsali experti po patnácti letech studia více než deseti tisíc druhů.

Díky náhodnému složení mohutné kupy galaxií objevili astronomové nejvzdálenější známou hvězdu v historii. Podle astronomů může být až pětsetktrát hmotnější než Slunce. Vědci objev popsali v odborném časopise Nature.

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, zaznamenali po svých vystoupeních výhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil vědecký časopis Nature. Kromě zpráv, telefonátů a urážek na sociálních sítích se vědci setkali také s nenávistnými e-maily, které někdo zaslal jejich zaměstnavatelům, zveřejněním osobní adresy nebo s pokusy o zpochybnění jejich profesní pověsti.

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Mezi nejprestižnější a nejcitovanější vědecké časopisy světa patří britský žurnál Nature, jehož první číslo vyšlo 4. listopadu 1869. Magazín, který se zrodil v éře velkých objevů, založil Alexander Macmillan a do čela periodika nesoucího stručný název Příroda postavil astrofyzika a spoluobjevitele helia Josepha Normana Lockyera. Jím nastavený kurz co nejširšího vědeckého záběru drží Nature jako jeden z mála časopisů dodnes.

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.