Archeologové, kteří zkoumali nařezané klády a další dřevěné nástroje na nalezišti poblíž vodopádů Kalambo v Zambii, zjistili, že toto osídlení je mnohem starší, než dříve předpokládali. Artefakty podle nich pocházejí z doby před téměř půl milionem let – to znamená, že je nemohl vytvořit náš druh Homo sapiens. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.
Inteligentní bytosti musely toto místo obývat velmi dlouho. Některé nástroje jsou staré méně než 400 tisíc let, ale nejstarší část naleziště pochází z doby před 476 tisíci lety. Těmi nejstaršími věcmi, které tam vědci našli, jsou čtyři dřevěné nástroje: vroubkovaná větev, uříznutá kláda, kopací klacek a klín.
„Zapomeňte na nálepku doba kamenná, podívejte se, co tito lidé dělali: vyráběli nové a velké věci ze dřeva,“ uvedl archeolog Larry Barham, který výzkum vedl. „Využívali svou inteligenci, představivost a dovednosti, aby vytvořili něco, co nikdy předtím neviděli, něco, co nikdy předtím neexistovalo.“
Kdo zpracovával dřevo
Důležité podle autorů výzkumu je, že tvůrci dřevěných artefaktů nemohli být lidé. Nejstarší známé důkazy o existenci Homo sapiens totiž pocházejí z doby před asi 300 tisíci lety. A u vodopádů Kalambo se ze dřeva tvořilo o 100 až 200 tisíc let dříve.
- Hominidé jsou skupina shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.
Vědci toto naleziště znají už více než půlstoletí. Celou dobu pracovali s tím, že jde o dílo člověka, ale teď pomocí modernějších technik odhalili jejich stáří. Takzvaná luminiscenční analýza usazenin obsahujících dřevo odhalila, že tvůrcem byl nejspíš Homo heidelbergensis. V době, z níž materiál pochází, totiž v této oblasti žil právě tento druh hominida.
Autoři výzkumu měli výjimečné štěstí, protože normálně dřevo tak dlouho nevydrží – tentokrát se ale zachovalo díky tomu, že bylo ponořené ve vodě. Právě to je také hlavním důvodem, proč důkazy o dřevěných stavbách z dávnější minulosti zcela chybí: nejstarší známý upravený dřevěný objekt pochází z lokality v Jižní Africe, je starý sto až dvě stě tisíc let. Tím druhým byla neschopnost pomocí klasických datovacích technik objevy správně zařadit.
Co stálo u vodopádů Kalambo
Analyzované předměty jsou jen drobným náznakem toho, co na tomto místě vlastně mohli pravěcí Afričané postavit. Archeologové se o takovou rekonstrukci přesto pokusili, vycházeli nejen z vlastností dřeva, ale také z povahy krajiny, toho, co se o Homo heidelbergensis ví, a také z poznatků o tehdejším klimatu.
Předpokládají, že do sebe zapadající klády mohly tvořit základy stavby, chodník nebo vyvýšenou plošinu v oblasti, která byla pravidelně zalévána vodou. Právě ochrana před vodou byla podle nich tím, co mělo pro obyvatele Kalamba největší význam. „Ať už byl účel takové stavby jakýkoli, zdá se, že hominidi z okolí vodopádu Kalambo ve vlhkém prostředí zásadním způsobem změnili svůj obývaný prostor,“ doplňuje spoluautorka studie Annemieke Milksová. A tato úvaha má další dalekosáhlé důsledky.
Pokud stavitelé do svého díla investovali tolik času, energie, materiálů a v neposlední řadě i invence, naznačuje to, že toto místo obývali dlouhodobě, a nemohlo se tedy jednat o kočovníky. Když vytvořili tak trvanlivé stavby, je zřejmé, že to pro ně muselo mít značný význam.
Tvůrci dřevostaveb?
Hlavní podezřelý z autorství, člověk heidelberský, žil v době asi mezi 600 až 250 tisíci roky. V Evropě to byli zřejmě předchůdci neandertálců, v Africe se vydali odlišnou evoluční cestou. Jednalo se o vysoké a mohutné hominidy, kteří mohli měřit i více než dva metry a měli už také značně velký mozek.
Není jasné, jestli šlo o přímé předchůdce moderních lidí, mezi vědci v tom nepanuje shoda, respektive chybí pro i proti silné důkazy.
