Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.
Nad Antarktidou vlaje ukrajinská vlajka. Polárníků je ale málo, museli vyměnit přístroje za zbraně
Na ukrajinské antarktické stanici Vernadskij v současné době probíhá 28. výzkumná expedice. Jenže ta současná je oproti těm v minulosti úplně jiná: ohrožuje ji nedostatek personálu, kterého se nedostává právě kvůli válce, jež zuří na opačné straně světa. Podle článku v odborném časopise Nature to je problém, který může způsobit ztráty vědecky nenahraditelných dat důležitých například pro pochopení klimatických změn a vlivu člověka na ně.
Problémy jedné stanice ovlivňují svět
Problémy, kterým ukrajinský antarktický výzkumný program čelí, představují podle Oleny Maruševské, tiskové tajemnice ukrajinského Národního antarktického vědeckého centra v Kyjevě, výzvu pro celý svět. V rozhovoru s časopisem Nature uvedla, že stanice byla klíčovým místem pro shromažďování údajů o dlouhodobých teplotních trendech. Jenže v současné době je obtížné v tomto výzkumu pokračovat, protože podle Maruševské se může jen málokterý polárník vydat na expedici – řada z nich bojuje v řadách ukrajinské armády, další zase museli opustit svou zemi nebo vědecké ústavy, kde do války bádali.
Stanice je důležitá zejména díky své poloze. Nachází se totiž na západní části Antarktického poloostrova, což je místo, které se v posledních letech neobvykle rychle oteplovalo. A to znamená, že jsou zásadní jak meteorologická a klimatologická data, jež zde vědci měří, tak pozorování důsledků této změny na celý region – od ledu a sněhu až po živé organismy.
„Dlouhodobé soubory dat z Antarktidy jsou naprosto zásadní pro naši schopnost pokračovat ve výzkumu na tomto kontinentu,“ potvrzuje pro Nature Michael Tift, mořský biolog z University of North Carolina Wilmington. „Spoléháme se na ně při vytváření modelů pro předpovídání dopadů klimatických změn v Antarktidě a na celém světě,“ říká. „Nesbíráme ta data pro sebe, ale pro celý svět,“ doplňuje Maruševská.
Vědci v boji
Ukrajinští polárníci nejsou ohrožení jen teoreticky – čelí reálné palbě. Například vloni v říjnu zasáhla ruská raketa antarktické vědecké středisko v Kyjevě. Spousta vědců pak musela z laboratoří a ústavů odejít a navléci si uniformy. Týká se to také Bohdana Gavryljuka, který vede současnou expedici na Antarktidě. Ten strávil ve válce jako voják dlouhých jedenáct měsíců.
Stejnou zkušenost má i mořský biolog Andrij Zotov, který sloužil na ukrajinské antarktické stanici právě v době, kdy vloni obnovená invaze začala. Dostal se do Evropy přes Drakeův průliv velmi složitým způsobem – částečně využil pobyt na polské polární jachtě Selma. Doma se Zolotov připojil k brigádě, v níž bojoval už v letech 2014 a 2015 po ruském napadení Krymu a rozpoutání války na Donbase. Bojoval v ní rok a půl, utrpěl přitom vážné zranění a pak musel na dlouhou rehabilitaci. K vědě se vrací teprve nyní.
Stanice Vernadskij
Ukrajina se podílela na řadě aktivit v Arktidě i Antarktidě už když byla součástí Sovětského svazu. Jenže když se roku 1991 toto impérium rozpadlo, jmenovalo se Rusko nástupnickým státem celého sovětského antarktického výzkumného programu a převzalo všechny tamní stanice – v současné době jich tam má pět. Ukrajina se sice snažila alespoň jednu získat, ale marně.
Řada špičkových specialistů se tak najednou ocitla bez práce, bez reálné možnosti studovat v Antarktidě fenomény, jimiž se zabývali. Ukrajina se proto pokusila nějakou stanici získat – a po několika letech složitého diplomatického vyjednávání se to opravdu podařilo. Pomohla totiž Velká Británie. Až do roku 1996 patřila dnešní ukrajinská antarktická stanice „Akademik Vernadskij“ Velké Británii a jmenovala se Faraday.
Britové zřídili vědeckou základnu na Argentinských ostrovech během expedice na Grahamovu zemi v letech 1934–1937. Jako stálá meteorologická observatoř začala základna pracovat na Zimním ostrově v roce 1947. V roce 1954 byla stanice přemístěna na mys Marina na ostrově Galindez.
Převedení stanice z britského na ukrajinské vlastnictví trvalo tři roky a podle webu Ukrajinského antarktického výzkumu se jednalo čistě o gesto dobré vůle ze strany britské vlády. Peníze poskytla mezinárodní nadace „Renaissance“, která na projekt „Ukrajina se vrací do Antarktidy“ darovala 12 tisíc dolarů. Díky ní se první čtyři ukrajinští experti na stanici dostali už během antarktického léta roku 1994; právě oni připravili bezproblémové převzetí o dva roky později. Dne 6. února 1996 byla na stanici slavnostně spuštěna britská vlajka a místo ní byla vztyčena ukrajinská. Stanice byla pojmenována na počest Vladimira Vernadského, významného vědce a také prvního prezidenta Ukrajinské akademie věd.
- Vladimir Ivanovič Vernadskij byl ruský a ukrajinský mineralog a geochemik.
- Jeho vědecká práce spojuje přírodní vědy s filozofií. Vytvořil teorii noosféry, která je jednou z představ vesmírné evoluce. Noosféra je po geosféře a biosféře v pořadí třetí fází vývoje Země. Podle něj každá z vývojových fází přeměňuje předcházející. Vernadského noosféra se dostavila s narozením prvního myslícího tvora na planetě a trvale se projevuje skrze geosféru a biosféru ve formě lidského zásahu do nich a je viditelně reprezentována fyzickým a ekonomickým rozvojem Země.
- Vladimir Ivanovič Vernadskij je zakladatelem nových vědních disciplín, především geochemie, biogeochemie a radiogeologie.
Od té doby funguje stanice jako každá jiná, nabízí možnost návštěv a zapojení se do výzkumů expertům z celého světa. Na stanici může při střídání expedic pracovat až 24 lidí, přičemž personál přes zimu tvoří obvykle 12 osob. Navštívil ji tak i český polární geograf a polární ekolog Martin Lulák, který je i členem vědecké redakce České televize, na přelomu let 2018 až 2019.
„Strávil jsem tam jen jeden den. vlastně ne jako vědec - ale jen jako turista. Ukrajinci byli moc milí a přátelští lidé, doprovodili nás při výstupu na nedalekou kilometr vysokou horu. Pamatuju si, jak moc byli pohostinní, nabídli nám návětěvu sauny a jeden z nich mě dokonce ostříhal. Což jsem tehdy už opravdu potřeboval,“ vzpomíná Lulák. Následující galerie jeho snímků ukazuje běžný život na základně Vernadskij:
GALERIE
Stanice Vernadski
Inter Arma Silent Musae
Ve válce sice múzy mlčí, ale věda nemůže. Navzdory válce Ukrajina pokračuje ve svých každoročních antarktických výpravách. Od dubna vede výše jmenovaný profesor Gavrylyuk na stanici Vernadskij tým čtrnácti vědců a dalších expertů, zejména přes počasí, slanost mořské vody a oceánské savce.
Stále se ale potýkají s nedostatkem financí, protože zákonitě mají přednost ty na obranu. Vědci už tedy například vědí, že stopku dostaly peníze původně zamýšlené na plánovanou modernizaci stanice. U antarktického výzkumu je problém v tom, že se nedá jen tak na rok nebo dva přerušit – tamní podmínky vyžadují neustálou údržbu.
Do dalšího ročníku vědeckého výzkumu na této stanici se letos přihlásilo 86 kandidátů, což je podle Ukrajinců pozitivní trend. O rok dříve totiž měli problém s nedostatkem lidí. „V poslední expedici jsme obdrželi rekordně nízký počet přihlášek: nepřišlo ani padesát uchazečů, zatímco v některých předchozích ročnících se tento počet blížil dvěma stovkám. Samozřejmě to souvisí s plnohodnotnou válkou, protože řada zkušených polárníků i nových kandidátů teď brání Ukrajinu na frontě,“ poznamenává ředitel Národního centra pro národní vědu a technologie Jevhen Dykij.
„Je teď běžné, že se polárníci vracejí z Antarktidy a okamžitě vstupují do řad ozbrojených sil. Ale přesto všechno si musíme udržet antarktickou frontu, protože je to naše okno do světové vědy a politiky. Proto doufám, že letos nebude výběr tak obtížný jako loni, protože uchazečů je dvakrát tolik“, dodává Dykij.
Z 86 přihlášek přišlo 20 od žen. Ucházely se o pozice vědců, lékařů, kuchařů a systémových administrátorů.
Spory s Ruskem
Stabilitě nepomáhá ani mezinárodní napětí, které se projevilo také na 45. poradním zasedání Smlouvy o Antarktidě v květnu v Helsinkách. Finsko tam odsoudilo Rusko za to, že zahájením války na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, a obvinilo ho, že jeho aktivity jsou v rozporu s duchem Smlouvy o Antarktidě.
Rusko na oplátku v pracovním dokumentu kritizovalo politizaci tohoto setkání a odmítlo uznat, že by válka měla nějaký dopad na ukrajinský antarktický program. Podle Maruševské se spolupráce mezi ukrajinskými a ruskými vědci v Antarktidě, která kdysi zahrnovala porovnávání údajů shromážděných mezi stanicemi, v současné době úplně zhroutila. „Jakoukoli spolupráci s ruskými vědci jsme zastavili v roce 2014, ještě před touto válkou, ale teď máme mnohem horší vztahy než dříve,“ dodala.