Francie úplně zakázala věčné chemikálie v kosmetice i dalších výrobcích

Francie jako první evropská země zavedla přísné zákazy takzvaných věčných chemikálií, které prokazatelně poškozují lidské zdraví. Musí zmizet odevšad, kde se dají nahradit něčím bezpečnějším.

Od začátku nového roku 2026 začal ve Francii platit přísný zákaz všech věčných chemikálií v kosmetice a také ve většině oblečení. Podle francouzské vlády už existuje dostatek důkazů o tom, jak tyto látky škodí přírodě, ale i lidskému zdraví.

Jako „věčné chemikálie“ se označují takzvané Per- a polyfluoroalkylové látky známé také pod zkratkou PFAS. Jedná se o uměle vyráběné chemikálie používané od konce 40. let 20. století k hromadné výrobě nepřilnavých, voděodolných a odolných materiálů, jež se používají při povrchových úpravách. Objevují se díky tomu prakticky všude – od pánví přes deštníky až po koberce a zubní nitě.

Vzhledem k tomu, že PFAS se rozkládají extrémně dlouho – a právě to jim dalo přezdívku „věčné“ – pronikly do půdy a podzemních vod a odtud do potravinového řetězce a pitné vody. Vědci je odhalili už téměř všude na Zemi, od vrcholu Mount Everestu až po lidskou krev, a dokonce i mozek: bohužel dokáží pronikat i takzvanou hematoencefalickou bariérou, která jinak orgán myšlení chrání před většinou hrozeb.

A vzhledem ke své odolnosti se pak tyto látky na místě, kam se dostanou, hromadí. Dlouhodobé vystavení i nízkým dávkám těchto chemikálií se spojuje s poškozením jater, vysokým cholesterolem, sníženou imunitní odpovědí, nízkou porodní hmotností a několika druhy rakoviny.

Co se mění

Francouzský zákon, schválený zákonodárci v únoru, zakazuje od ledna 2026 výrobu, dovoz nebo prodej jakéhokoli produktu, pro který už existuje alternativa k PFAS. Patří mezi ně kosmetika a lyžařské vosky, ale také oblečení obsahující tyto chemikálie, s výjimkou některých „nezbytných“ průmyslových textilií, kde doposud neexistuje funkční náhrada.

Zákaz se také netýká vojenské techniky, kde jsou PFAS například v letectví také zatím nenahraditelné. Objevily se i další výjimky, kde by zákaz příliš poškodil některý sektor: například zákaz nepřilnavých pánví byl z návrhu zákona odstraněn po intenzivním lobbování ze strany majitelů francouzského výrobce Tefal.

Zákaz není všechno: francouzské úřady budou také nadále situaci přísně sledovat a budu kontrolovat, jestli se PFAS odněkud do oběhu přece jenom i nadále nedostávají – toho chtějí dosáhnout tím, že budou pravidelně testovat pitnou vodu na přítomnost všech druhů PFAS.

Amerika a Čína hrají podle jiných pravidel

PFAS existují tisíce různých druhů a některé z nich jsou od roku 2019 zakázané na základě Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách. Tuto dohodu sice podepsala drtivá většina planety, má přes 150 signatářů – ale nejsou mezi nimi Čína ani Spojené státy. Tedy země, kde se spousta produktů s těmito chemikáliemi vyrábí a pak prodává na světových trzích.

Mezi nimi je i kyselina perfluorooktanová (PFOA), kterou od 50. let 20. století používá americká společnost DuPont k výrobě nepřilnavého teflonového povlaku pro textilie a další běžné spotřební výrobky. Stockholmská úmluva také zakazuje kyselinu perfluorooktansulfonovou (PFOS), kterou používá jako impregnační prostředek americká skupina 3M.

Několik amerických států, včetně Kalifornie, zavedlo od roku 2025 zákaz úmyslného používání PFAS v kosmetice a několik dalších států se ji chystá následovat v roce 2026.

Zbytek světa

Dánsko zakáže používání PFAS v oděvech, obuvi a některých spotřebních výrobcích s impregnačními prostředky od 1. července 2026. V obalech potravin Dánsko zakázalo používání PFAS od roku 2020.

Evropská unie zkoumá možný zákaz používání PFAS ve spotřebních výrobcích, ale zatím takový předpis nepředložila ani nezavedla.

Česká republika se řídí pravidly Evropské unie, která se pak přejímají do vyhlášek a nařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...