Francie úplně zakázala věčné chemikálie v kosmetice i dalších výrobcích

Francie jako první evropská země zavedla přísné zákazy takzvaných věčných chemikálií, které prokazatelně poškozují lidské zdraví. Musí zmizet odevšad, kde se dají nahradit něčím bezpečnějším.

Od začátku nového roku 2026 začal ve Francii platit přísný zákaz všech věčných chemikálií v kosmetice a také ve většině oblečení. Podle francouzské vlády už existuje dostatek důkazů o tom, jak tyto látky škodí přírodě, ale i lidskému zdraví.

Jako „věčné chemikálie“ se označují takzvané Per- a polyfluoroalkylové látky známé také pod zkratkou PFAS. Jedná se o uměle vyráběné chemikálie používané od konce 40. let 20. století k hromadné výrobě nepřilnavých, voděodolných a odolných materiálů, jež se používají při povrchových úpravách. Objevují se díky tomu prakticky všude – od pánví přes deštníky až po koberce a zubní nitě.

Vzhledem k tomu, že PFAS se rozkládají extrémně dlouho – a právě to jim dalo přezdívku „věčné“ – pronikly do půdy a podzemních vod a odtud do potravinového řetězce a pitné vody. Vědci je odhalili už téměř všude na Zemi, od vrcholu Mount Everestu až po lidskou krev, a dokonce i mozek: bohužel dokáží pronikat i takzvanou hematoencefalickou bariérou, která jinak orgán myšlení chrání před většinou hrozeb.

A vzhledem ke své odolnosti se pak tyto látky na místě, kam se dostanou, hromadí. Dlouhodobé vystavení i nízkým dávkám těchto chemikálií se spojuje s poškozením jater, vysokým cholesterolem, sníženou imunitní odpovědí, nízkou porodní hmotností a několika druhy rakoviny.

Co se mění

Francouzský zákon, schválený zákonodárci v únoru, zakazuje od ledna 2026 výrobu, dovoz nebo prodej jakéhokoli produktu, pro který už existuje alternativa k PFAS. Patří mezi ně kosmetika a lyžařské vosky, ale také oblečení obsahující tyto chemikálie, s výjimkou některých „nezbytných“ průmyslových textilií, kde doposud neexistuje funkční náhrada.

Zákaz se také netýká vojenské techniky, kde jsou PFAS například v letectví také zatím nenahraditelné. Objevily se i další výjimky, kde by zákaz příliš poškodil některý sektor: například zákaz nepřilnavých pánví byl z návrhu zákona odstraněn po intenzivním lobbování ze strany majitelů francouzského výrobce Tefal.

Zákaz není všechno: francouzské úřady budou také nadále situaci přísně sledovat a budu kontrolovat, jestli se PFAS odněkud do oběhu přece jenom i nadále nedostávají – toho chtějí dosáhnout tím, že budou pravidelně testovat pitnou vodu na přítomnost všech druhů PFAS.

Amerika a Čína hrají podle jiných pravidel

PFAS existují tisíce různých druhů a některé z nich jsou od roku 2019 zakázané na základě Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách. Tuto dohodu sice podepsala drtivá většina planety, má přes 150 signatářů – ale nejsou mezi nimi Čína ani Spojené státy. Tedy země, kde se spousta produktů s těmito chemikáliemi vyrábí a pak prodává na světových trzích.

Mezi nimi je i kyselina perfluorooktanová (PFOA), kterou od 50. let 20. století používá americká společnost DuPont k výrobě nepřilnavého teflonového povlaku pro textilie a další běžné spotřební výrobky. Stockholmská úmluva také zakazuje kyselinu perfluorooktansulfonovou (PFOS), kterou používá jako impregnační prostředek americká skupina 3M.

Několik amerických států, včetně Kalifornie, zavedlo od roku 2025 zákaz úmyslného používání PFAS v kosmetice a několik dalších států se ji chystá následovat v roce 2026.

Zbytek světa

Dánsko zakáže používání PFAS v oděvech, obuvi a některých spotřebních výrobcích s impregnačními prostředky od 1. července 2026. V obalech potravin Dánsko zakázalo používání PFAS od roku 2020.

Evropská unie zkoumá možný zákaz používání PFAS ve spotřebních výrobcích, ale zatím takový předpis nepředložila ani nezavedla.

Česká republika se řídí pravidly Evropské unie, která se pak přejímají do vyhlášek a nařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 13 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 16 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 18 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...