České země jsou zase o pár rozhleden bohatší, otevírají se totiž nové rozhledny na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí a Máminka na Krušné hoře nedaleko Hudlic na Berounsku. „Nyní je období velkého rozmachu rozhleden,“ poukázal místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš na to, že jen za loňský rok vzniklo 25 rozhleden, zatímco například za celou dobu komunismu jen čtyři.
Zatímco na přelomu 19. a 20. století vyrůstaly na českých kopcích jako houby po dešti, zejména doba socialismu jejich výstavbu významně pozastavila. „Lidé se znovu naučili chodit po horách, po výletech a po výhledech,“ myslí si Gejdoš, který ale zároveň poukázal na to, že se staví i rozhledny na místech, odkud není mnoho vidět, což často přičítá snadné dostupnosti peněz z evropských fondů. „Doufám, že budou převažovat rozhledny na místech, kde v minulosti byly a odkud je něco vidět,“ řekl místopředseda Klubu přátel rozhleden.
Zájem o rozhledny v Česku podle Gajdoše pokračuje už od dob první republiky a podnítil jej podle něj i cyklus dokumentů ČT o českých, moravských a slezských rozhlednách Rozhlédni se, člověče.
A co by na takové nové rozhledně nemělo chybět? Určitě pohledové panorama, které popíše, co je z rozhledny vidět. „Když přijde turista nahoru, chce se rozhlédnout a srovnat, co vidí,“ řekl Gejdoš, který za posledních 10 let objel všech 350 českých rozhleden.
Máminka na Berounsku navazuje na tradici triangulačních bodů
Na Krušné hoře nedaleko Hudlic na Berounsku vyrostla nová rozhledna Máminka. Stavba z dílny architektů z ateliéru Huť architektury byla postavena v nadmořské výšce 606 metrů na místě někdejší dřevěné triangulační věže. Měří 33 metrů a na její vrchol vede téměř sto schodů. Návštěvníci mohou z Máminky zahlédnout Krušné Hory nebo Brdy, za jasného počasí bude na dohled i 90 kilometrů vzdálený Klínovec, ale také na Krkonoše, Ještěd nebo Šumavu.
„Dělat rozhledny je radost,“ řekl architekt Martin Rajniš, autor nejen rozhledny Máminka, ale také rozhleden Bára, Trifid v Doubravce a Maják Járy Cimrmana. „Máminka je úplně klasická konstrukce,“ vysvětlil Rajniš konstrukci rozhledny na třech nohách, která vychází z podoby triangulačních bodů.
Na rozhlednu na Fajtově kopci se lidé skládali schod po schodu
Unikátní rozhledna ve tvaru šroubovice DNA o výšce 36 metrů vyrostla na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí. Věž rozhledny do tvaru šroubovice, která navíc bude v noci zajímavě osvětlena, navrhl architekt Václav Hlaváček. Zajímavý je i způsob, jak se na ni místnímu ski klubu podařilo získat peníze. Kromě dotace totiž vyhlásili také veřejnou sbírku, ve které bylo mimo jiné možné koupit si některý ze schodů na rozhlednu, na kterém bude uvedeno jméno dárce.
Názory na definici rozhledny se poněkud rozcházejí. Mnoho z nich bylo vybudováno jako telekomunikační věže a k vyhlídkovým účelům začaly sloužit později. Významnými body rozhledu jsou i strážní věže hradů a zámků.
