Venezuela propustila další politické vězně, na zákon o amnestii se ale dál čeká

Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.

Propuštění vězňů na síti X oznámil předseda parlamentu Jorge Rodríguez, aniž by uvedl jejich jména. „Pokračujme v této cestě míru směřující k budování demokratického soužití mezi bratry a sestrami,“ napsal Rodríguez, který je ve funkci od roku 2021 a byl spojencem bývalého diktátora Nicoláse Madura. Je také bratrem současné prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové.

Venezuelská vláda propouštění politických vězňů oznámila už začátkem ledna. Bylo to několik dní poté, co americké síly 3. ledna bombardovaly Venezuelu, vtrhly do Caracasu a zajaly Madura a první dámu Cilii Floresovou. Následně pár unesly do New Yorku, kde dvojice čelí americkému obvinění z narkoterorismu.

Po Madurově únosu se stala prozatímní prezidentkou Rodríguezová, která předtím zastávala post viceprezidentky. Americký prezident Donald Trump označil jejich vzájemný vztah za velmi dobrý. Podle Bílého domu společně jednají především o přístupu USA k venezuelské ropě. Trump Venezuelu plánuje navštívit, neupřesnil ovšem kdy.

Zákon o amnestii poslanci budou znovu řešit příští týden

Na konci ledna Rodríguezová představila zákon o amnestii, který se má vztahovat na veškerá obvinění, která byla proti disidentům vznášena v průběhu 27 let vlády Madura a jeho předchůdce Huga Cháveze. Zákon minulý týden v parlamentu prošel prvním čtením, nicméně ve čtvrtek se poslanci neshodli kvůli spornému článku zákona, podle kterého lidé musí o udělení amnestie požádat soud. Poslanci by o zákonu měli opět jednat příští týden.

Podle nevládní organizace Foro Penal úřady od 8. ledna podmínečně propustily 431 politických vězňů, dalších 644 disidentů však stále zůstává ve věznicích.

Venezuelská vláda odmítá, že by v zemi byli političtí vězni, a tvrdí, že takto označovaní zadržovaní spáchali trestné činy jako podněcování k nenávisti, terorismus či vlastizrada. Ty Madurův autoritářský režim používal k pronásledování svých kritiků a opozičních politiků. Návrh zákona o amnestii se týká i těchto trestných činů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
04:59Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, jsou na Ukrajině

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
06:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.
10:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA dočasně povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
08:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kurdové chtějí svrhnout režim v Íránu, revoluční gardy ale mají navrch

Konflikt USA a Izraele s Íránem může vést k jeho destabilizaci i občanské válce. ČT24 to řekla íránistka Lenka Hrabalová. Nestabilita by se mohla šířit i podél etnických linií, jelikož režim dlouhodobě diskriminuje menšiny. Ozbrojené kurdsko-íránské skupiny v Iráku plánují vpád do země už celé dekády. Právě Kurdové, s nimiž Američané jednají o spolupráci, jsou nejsilnější opoziční silou v Íránu. Revoluční gardy ale mají masivní převahu.
před 6 hhodinami

WP: Moskva dává Íránu informace pro útoky na lodě i letadla USA

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když pouze nepřímo.
před 6 hhodinami

Island uspořádá referendum o obnovení jednání o vstupu do EU

Islandská vláda v pátek rozhodla o uspořádání referenda o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie, která byla přerušena před více než deseti lety. Hlasování se bude konat 29. srpna, uvedla agentura AFP, která se odvolává na lokální média.
12:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...