Vězení strana 5 z 5

Policie pátrá po Tomáši Čermákovi, který je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. V policejní databázi hledaných není uveden důvod pátrání. Mluvčí plzeňské policie Iva Vršecká řekla serverům Novinky.cz a iDNES.cz, že Čermák nenastoupil do výkonu trestu. Pátrání po Čermákovi bylo vyhlášeno v úterý. Podle údajů v policejní databázi není ozbrojený ani nebezpečný.

Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak přímo v areálu káznice, tak i mimo něj. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně v Česku, řekl novinářům ředitel zařízení Petr Popelář.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Tibora Semana, který v létě 2020 při svém útěku z vězení v kradeném autě na Chebsku úmyslně naboural policejní vůz. Za pokus o vraždu policistů si vyslechl trest 17,5 roku vězení plus pětiletý zákaz řízení aut a povinnost uhradit škodu 52 tisíc korun. NS rozhodl nedávno bez veřejného jednání, o výsledku informovala mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Rubášová.

Poslednímu bývalému minneapoliskému policistovi odsouzenému v souvislosti se smrtí neozbrojeného Afroameričana George Floyda byl vyměřen trest čtyř let a devíti měsíců odnětí svobody. Informuje o tom agentura AP. Expolicista Tou Thao byl v květnu shledán vinným z napomáhání zabití Floyda v roce 2020.

Až osm let vězení hrozí čtyřicetiletému muži, který ve čtvrtek odpálil podomácku vyrobenou výbušninu v zaparkovaném policejním voze v Aši. Na policejním webu o tom informoval krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Pachatel je momentálně ve vazbě, policisté ho obvinili z obecného ohrožení a násilí proti orgánu veřejné moci.

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Severní Korea poprvé zareagovala na žádosti o informace o americkém vojákovi Travisi Kingovi, který v červenci utekl přes hranici z Jižní Koreje. Podle BBC to uvedlo regionální velitelství OSN. Severokorejci podle něj potvrdili, že mají Kinga ve vazbě, podrobnosti mezinárodní mise neuvedla.

Ruský soud uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na 14 let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá. Sačkovovi bývalí kolegové uvedli, že středa je černý den pro kybernetickou bezpečnost.

Olomoucký vrchní soud potvrdil doživotní trest třiasedmdesátiletému Adolfu Hlubikovi za loňskou loupežnou vraždu pracovnice herny v Olomouci. Zamítl tak jeho odvolání do viny i trestu. Výjimečný trest dostal nejen s ohledem na samotný čin, ale i kvůli jeho trestní minulosti. Podle znalců jeho náprava není možná. Senior, který je nejstarším doživotně odsouzeným v Česku, při loupežném přepadení střelil ženu z bezprostřední blízkosti do hlavy, zemřela po deseti měsících v nemocnici.

Vězněného ruského opozičního představitele Alexeje Navalného nutí ve vězení už sto dní v kuse poslouchat stále stejný dvouhodinový projev ruského vládce Vladimira Putina, upozornila stanice Nastojaščeje vremja. Olga Romanovová, stojící v čele organizace Rusko za mřížemi (Russia Behind Bars), která sleduje poměry v tamních věznicích, stanici řekla, že jde o snahu o převýchovu, ale i mučicí metodu.

Deset let starý případ obávaného vyděračského gangu kolem Slováka Miroslava Masláka zlínský soud znovu neotevře. O obnovu řízení v úterý neúspěšně žádal jeden z pravomocně odsouzených. Soud s pětičlennou skupinou v roce 2013 byl v mnoha ohledech výjimečný. Kvůli bezpečnostním opatřením a také množství konfliktů přímo v soudní síni.

Devadesát doživotních trestů udělil americký federální soud muži, který před čtyřmi lety zavraždil třiadvacet lidí a dalších dvaadvacet zranil při hromadné střelbě v texaském El Pasu. Pachatel vyznávající nadřazenost bílé rasy si jako oběti útoku vybíral Hispánce.

Odsouzený dezinformátor Patrik Tušl neuspěl se žádostí o podmíněné propuštění z vězení. Podle Okresního soudu v Karlových Varech se nepolepšil. Soud také nepřesvědčil, že na svobodě povede řádný život. Důvody zamítnutí žádosti popsala pro ČT soudkyně Ivana Koprnická. Tušl si má ve vězení celkem odpykat 25 měsíců, mimo jiné i za šíření nenávistných výroků o Ukrajincích. Muž momentálně čelí ještě obžalobě z nebezpečného pronásledování, spolu s Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem je stíhán také kvůli výtržnictví.

Značné obavy vzbudil zdravotní stav bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Pětapadesátiletý politik měl v pondělí soudní stání, k němuž se připojil přes video z nemocnice v Tbilisi, kde si pod policejním dozorem odpykává trest vězení. K jeho okamžitému převozu ze země vyzvala Ukrajina, kde Saakašvili několik let působil.

Školní rok končí také lidem, kteří studují ve výkonu vazby a trestu. Roste hlavně zájem o dvouleté a tříleté učební obory, vyplývá z dat Středního odborného učiliště, které spravuje Vězeňská služba a sdružuje všechna školská zařízení v českých věznicích. V letošním školním roce se na něj hlásilo celkem 849 vězňů, což je o 242 víc než v tom předchozím. Naopak o jednoleté kurzy zájem klesl.

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.

Násilné střety znepřátelených gangů v ženské věznici v Hondurasu nedaleko od tamního hlavního města Tegucigalpa si vyžádaly nejméně 41 obětí na životech, uvedly s odvoláním na vyjádření policejního mluvčího zahraniční agentury. Většina z obětí uhořela, další podlehly střelným zraněním, uvedla podle AP policie.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Muž, který se podle policie obohatil na obnově po předloňském tornádu na jihu Moravy, přistoupil na čtyřletý nepodmíněný trest. ČT to řekl dozorující státní zástupce Lukáš Bábík, který s obviněným uzavřel dohodu o vině a trestu. Soud o ní bude rozhodovat na konci června. Muž se podle kriminalistů nabízel jako zprostředkovatel dotace, peníze za fakturované položky ale inkasoval na svůj účet. Měl tak způsobit více než šestimilionovou škodu. Hrozilo mu až osmileté vězení.

Soud poslal do vazby devětadvacetiletého muže, který v pátek napadl personál psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice mačetou. Za ublížení na zdraví mu hrozí pět až dvanáct let ve vězení. Třem zdravotním sestrám a sanitáři způsobil sečná poranění, zranění jsou od neděle všichni v domácím ošetřování. Policisté muže zadrželi hned v pátek po útoku. O rozhodnutí o vazbě informovala mluvčí českobudějovického okresního soudu Markéta Bartizalová.

Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel za podezřelých okolností čtyřicetiletý aktivista Anatolij Berezikov. Ve městě vyvěšoval plakáty ukrajinské iniciativy s názvem Chci žít, která umožňuje ruským vojákům vzdát se do zajetí. Představitelé věznice prohlásili, že muž spáchal sebevraždu. Jeho právnička si ale myslí, že mohl zemřít na následky mučení.

Porota v pátek shledala Roberta Bowerse vinným ze zabití jedenácti věřících v pittsburské synagoze Strom života v roce 2018, jedná se o antisemitský útok s nejvyšším počtem obětí v historii USA. Porotci padesátiletého muže po několika hodinách jednání uznali vinným ve všech třiašedesáti bodech obžaloby, informovala agentura AP. Stejná porota bude v navazujícím řízení volit mezi trestem smrti a doživotním vězením.

V jihoruském Rostově na Donu před ruským soudem stanulo dvaadvacet ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky, a lidé, kteří byli součástí Azovu v letech 2015 až 2020. Podle ruského listu Kommersant čelí mimo jiné obviněním z účasti v teroristické organizaci.

Soud v Rusku poslal na sedm a půl roku do vězení bývalou spolupracovnici opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševovou, informuje portál Meduza. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti. V pondělí začne nový proces také s vězněným Navalným, proti němuž vyšetřovatelé vznesli nová obvinění. Podle kritiků režimu v Moskvě je stíhání Navalného i lidí v jeho okolí politicky motivované.