Odvolací senát v kauze Bereta snížil obžalovaným tresty uložené za vynášení informací z trestních spisů. Soukromého detektiva a někdejšího policistu Igora Gáboríka poslal na dva roky do vězení. Žalobkyni Dagmar Máchové, policistovi Radku Holubovi, celníkovi Pavlu Šímovi a Gáboríkovu spolupracovníkovi Vladimíru Zmrhalovi uložil podmíněné tresty.
Padly nižší tresty v kauze Bereta, do vězení jde pouze expolicista Gáborík
Pětice vinu od počátku odmítala a chtěla obžaloby zprostit, čemuž však středočeský krajský soud nevyhověl. Zamítl i odvolání státního zástupce, který naopak žádal pro Gáboríka přísnější trest.
Prvoinstanční soud před dvěma lety potrestal nejpřísněji Máchovou. Uložil jí vězení v délce tři roky a čtyři měsíce. Na tři roky poslal za mříže Gáboríka a na dva a půl Holuba. Odvolací senát nyní nahradil žalobkyni i policistovi tresty tříletými podmínkami s pětiletým odkladem. Většina obžalovaných dostala také peněžité tresty v rozmezí od 50 tisíc do 240 tisíc korun a zákazy činnosti.
„Klíčovou osobou byl pan Gáborík,“ uvedl předseda senátu Roman Lada. Po Máchové, Holubovi a Šímovi žádal, aby mu vynášeli neveřejné informace ze spisů. Všichni obžalovaní podle něj postupovali velice konspirativně a snažili se, aby jejich činnost zůstala utajená. Věděli ale, proč po nich soukromý detektiv informace chce – že mají sloužit různým zájmovým skupinám.
Dlouhé trestní řízení
Snížení trestů odůvodnil soudce zejména velmi dlouhou dobou od uplynutí trestné činnosti, která byla v některých případech i deset let. „Trestní řízení mělo být vedeno v poněkud rychlejším módu,“ prohlásil. Připustil však, že je kauza založena na velkém množství nepřímých důkazů, jejichž vyhodnocení vyžadovalo čas. Upozornil také na to, že za délku projednávání případu rozhodně nemohou obžalovaní, kteří nedělali obstrukce ani průtahy.
Gáboríkovi ponechal soud nepodmíněný trest proto, že spáchal nejvíce trestných činů. U Holuba a Máchové byla podle Lady situace na hraně. Policistovi přitížilo, že páchal trestné činy v postavení vysokého protikorupčního důstojníka. I u Máchové zvažoval soud vězení kvůli jejímu postavení. „Rozhodli jsme o podmíněném trestu i proto, že funkci již prakticky nevykonává a vzhledem k věku již vykonávat nebude,“ vysvětlil předseda senátu.
Kauzu vymyslela dle žalobkyně Bradáčová
Žalobkyně Máchová s verdiktem nesouhlasí. „I kdyby ten trest byl jakýkoli, tak toto řízení bylo nezákonné,“ řekla po skončení jednání novinářům. Podle ní kauzu vymyslela dnes už nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která případ dříve dozorovala, a bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Kauzu podle ní projednávaly nepříslušné soudy a na odsouzení nebyly důkazy.
Máchová dodala, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Státní zástupce Filip Šimek, který Beretu po Bradáčové převzal, uvedl, že si musí nejprve rozhodnutí prostudovat a pak zváží další postup.
Informace či tajné dokumenty vynesené ze spisů se týkaly například domovních prohlídek v kauze Nemocnice na Homolce, prověřování smlouvy mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar, řízení celní správy ohledně nelegálního dovozu a výroby tabákových výrobků nebo trestního řízení proti společnosti Knauf.
Skupina čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví.