Vězení strana 2 z 5

Petr Kramný odsouzený za vraždu své manželky a dcery v Egyptě v roce 2013 podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). České televizi to potvrdil tiskový odbor soudu a spolek Šalamoun, který se případem zabývá už přes deset let. Muž, který si za dvojnásobnou vraždu odpykává 28 let ve vězení, se pokoušel o obnovu řízení. Soudy mu však nevyhověly, naposledy neuspěl loni u Ústavního soudu. Ministerstvo spravedlnosti má na stole také podnět k stížnosti pro porušení zákona. O tom, zda ji ministr spravedlnosti podá, zatím nebylo rozhodnuto.

Jihokorejský soud vyhověl žádosti obhájců prezidenta Jun Sok-jola o zrušení zatykače, který na něj byl vydán kvůli vyhlášení stanného práva loni v prosinci, a připravil tak půdu pro jeho propuštění z vazební věznice. Junovi obhájci rozhodnutí soudu uvítali, ale upozornili, že prezident zůstává ve vězení a nemusí být propuštěn okamžitě, neboť proti rozhodnutí se mohou odvolat státní zástupci. Informují o tom světové tiskové agentury.

Vrah z pražského Žižkova Alexandr Klempar si odpyká doživotní trest. Pravomocně to potvrdil vrchní soud, který zamítl mužovo odvolání. Klempar předloni ubodal bývalou partnerku v přítomnosti dvou jejích dětí a poté vážně zranil její jedenadvacetiletou spolubydlící, která skončila na invalidním vozíku. Podle justice byla motivem žárlivost a pomsta.

Tři roky vězení uložil soud v Liberci pětatřicetiletému Arturu Simonovi, který se chtěl přidat k vojenskému křídlu libanonského militantního hnutí Hizballáh, případně k Hamásu. Takový trest navrhl státní zástupce v dohodě o vině a trestu uzavřené s obviněným a soud tuto dohodu přijal. Vazebně stíhanému muži za zločin podpory a propagace terorismu hrozilo až dvanáctileté vězení, svého jednání u soudu litoval.

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.

Devět let ve vězení uložil pražský městský soud lékařce, která čelí obžalobě v případu obchodování s falešnými recepty na opiáty nebo antidepresiva. Kromě toho se společně se svými komplici podle soudu podílela na falšování covidových certifikátů nebo lékařských zpráv. Proti vediktu se žena na místě odvolala. Jejím nejbližším spolupracovníkům soud zatím nepravomocně uložil 10,5 a 8,5 roku. Několik let za mřížemi si má odsedět také dvojice, která recepty prodávala v terénu.

Policie obvinila pět lidí spojovaných s českou dezinformační scénou, a to v souvislosti s předloňským nenastoupením odsouzeného Tomáše Čermáka do vězení. Dozorující státní zástupce Martin Bílý uvedl, že jeden z obviněných, podle kontextu sám Čermák, nově čelí stíhání nejen za maření výkonu úředního rozhodnutí, ale také za další skutek podpory a propagace terorismu. Další čtyři lidé jsou pak obviněni z toho, že Čermákovi pomáhali skrývat se před spravedlností.

Elitní jednotky dozorců v ruských vězeních dostaly instrukce, aby neměly slitování s ukrajinskými válečnými zajatci s odůvodněním, že na tyto zadržované se běžná pravidla nevztahují. Napsal to The Wall Street Journal (WSJ) na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Ruský opoziční web Mediazona zase popsal dění v jedné z mučíren v ruském Taganrogu. Místo získalo tak strašnou pověst, že mnozí ukrajinští zajatci držení jinde udělali podle zdrojů webu cokoliv, aby tam neskončili.

Víc než šedesát žen svědčilo u soudu v neprospěch psychiatra Jana Cimického. Ten byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, odpykat si má pět let vězení. Soudce Petr Novák sepsal skoro stostránkový rozsudek, ze kterého plyne, že právě svědectví žen byla pro odsouzení klíčová. „Důkazy jsou výslechy jednotlivých poškozených,“ píše v anonymizovaném verdiktu, který ČT získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Tresty od podmínek po deset let vězení uložil soud v Liberci sedmi obžalovaným v mezinárodní kauze pašování drog. Některé potrestal navíc i peněžitým trestem a rozhodl i o zabavení jednoho domu. Obžalované firmě AMC Motors, která už nevykonává žádnou činnost, uložil trest zrušení právnické osoby. Navíc jí zabavil jedno nákladní a tři osobní auta a přes osmnáct milionů pašovaných cigaret. Součástí obžaloby totiž bylo i trestní stíhání za dovoz cigaret s daňovým únikem přes čtyřiaosmdesát milionů korun. Rozsudek soudu není pravomocný.

Rusko propustilo z vězení Američana Marca Fogela, kterého ruský soud v roce 2021 uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na čtrnáct let, informují světové agentury s odvoláním na Bílý dům.

Státní zástupce poslal znovu před soud aktivistu Jaroslava Popelku. Za nenastoupení do vězení loni v létě mu hrozí až dva roky odnětí svobody. České televizi to řekl mluvčí Okresního soudu v Uherském Hradišti Michal Tománek. Popelka si aktuálně odpykává ve vězení svůj dřívější trest. Za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky mu byla nejprve uložena podmínka a zákaz pobytu v Praze. Nerespektoval ale pravidla, a tak mu soud uložil roční vězení.

Firmy mají zájem o odsouzené v českých věznicích. Představují pro ně levnou a spolehlivou pracovní sílu. Pro vězně je zase práce zdrojem peněz například pro umoření dluhů. Z osmnácti tisíc jich téměř deset tisíc pracuje. Zpravidla jde o kompletaci a výrobou nábytku, hraček, elektroniky, ale i šití oblečení či práci v kuchyních a prádelnách. „Loni sice padesát firem vypovědělo nebo ukončilo smlouvu ve vězeňské službě, ale dalších více než sedmdesát přibylo,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová. Věznice spolupracují i s neziskovými organizacemi.

Z vězení byl podmíněně propuštěn Jan Bortel, který si odpykával devítiletý trest za zorganizování požáru dřevěného kostela z 16. století v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku. Napsal to server Novinky.cz s odvoláním na mluvčího Krajského soudu v Ostravě Igora Krajdla.

Senátor Zdeněk Hraba (ODS) připravuje návrh zákona, který by v podstatě zakázal život na ulici a za určitých okolností by mohl být trestným činem. Pokud by někdo zákaz nedodržel, hrozil by i trest vězení. Hrabův návrh před koncem loňského roku vyvolal diskuzi, zatím pro něj hledá podporu, kterou nemá ani od senátního klubu ODS a TOP 09, za který člen horní komory kandidoval. Kritici upozorňují, že trestání bezdomovců není řešením. Jde o lidi, kteří skončili v tíživé situaci mnohdy ne vlastní vinou, a cesta zpět do normálního života není vůbec jednoduchá. Tématu se věnoval pořad Reportéři ČT.

Krajský soud v Liberci v pondělí uložil v případu zneužívání dívek trest 10,5 roku vězení čtyřiačtyřicetiletému Vojtěchu Rydvalovi. Dvě dívky znásilnil, bil a mučil. Jedné bylo méně než patnáct let. Rydval byl odsouzen za znásilnění, zbavení osobní svobody a nedovolené ozbrojování, hrozilo mu dvanáct let. Soud mu zároveň nařídil ochranné sexuologické léčení v ústavní formě.

Bývalý dobrovolný strážce Jiří Lobotka nenese vinu za obří požár v národním parku České Švýcarsko v roce 2022, rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Uznal jeho vinu pouze v případě menších požárů na Děčínsku zjara 2023, za ty mu vyměřil dva roky vězení. Muži hrozilo za obecné ohrožení a poškození cizí věci patnáct let vězení. Stát požádal o uhrazení škody 225 milionů korun. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal.

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Spojené státy poslaly jedenáct Jemenců zadržovaných v Guantánamu do Ománu. Ve věznici zůstává posledních patnáct lidí, což je nejméně v historii tohoto internačního centra, jež zůstává trnem v oku obhájců lidských práv. Kritici poukazují na mučení osob, které jsou většinou zadržovány bez obvinění celé roky. Věznici se nepodařilo uzavřít Baracku Obamovi ani Joeovi Bidenovi. Zvolený prezident Donald Trump existenci zařízení hájí.

Státní zástupce v pondělí u soudu v Liberci navrhl v korupční kauze pro libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) trest 3,5 roku vězení. Žádá pro něj i zákaz činnosti na pozicích spojených s rozhodováním o veřejných zakázkách na pět let. Pro firmu Metrostav žádá peněžitý trest 55 milionů korun a zákaz plnění veřejných zakázek a účasti na veřejných soutěžích na tři roky. Půta podle spisu přijal úplatek v souvislosti s rekonstrukcí libereckého kostela sv. Máří Magdalény.

Trestanec, který ve věznici v Arles na jihu Francie držel rukojmí, se po několika hodinách vzdal policii. Zadržovaní lidé jsou opět na svobodě. Vězeň už dříve propustil zadržovaného lékaře.

Itálie pokračuje v úsilí osvobodit žurnalistku Cecilii Salaovou, která je od 19. prosince v íránském vězení. Zemi navštívila pracovně s platným novinářským vízem, pořizovala tam pro podcasty a svůj kmenový deník rozhovory s mladými Íránci, kteří vyhlížejí změnu tamního režimu. Podle íránských úřadů však Salaová porušila blíže neurčené zákony a vpředvečer odletu byla zadržena. Panuje podezření, že se novinářka stala rukojmí Teheránu pro možné propuštění a výměnu za Íránce zatčeného na žádost Washingtonu v Miláně.