Vězení strana 2 z 5

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Policie vyhlásila pátrání po aktivistovi Jaroslavu Popelkovi, který loni v březnu vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal příkaz k jeho dodání do vězení, kam má nastoupit kvůli odsouzení v související kauze. ČT to potvrdila mluvčí soudu Eva Švíglerová. Popelka dostal dvouměsíční nepodmíněný trest kvůli tomu, že porušil zákaz pobytu v Praze. Ten mu justice uložila kvůli zmíněným výzvám ke stržení ukrajinské vlajky.

Zimbabwský soud vynesl v pátek osvobozující verdikt v případu českého občana, jenž byl tento měsíc zadržen pro podezření z šíření lží. Sdělil to český konzul Michal Novák, který soudní jednání na místě sledoval. Muž bude podle českého ministerstva zahraničí z vazby převezen do zimbabwské metropole, odkud v sobotu večer odletí do Česka.

Soud v zimbabwském městě Masvingo z administrativních důvodů přesunul soudní líčení s českým turistou na příští týden, oznámil z místa konzul českého velvyslanectví v Lusace Michal Novák, který se měl řízení účastnit. Muže místní policie zatkla na začátku srpna, když ho přistihla, jak natáčí video, ve kterém v angličtině líčil špatnou ekonomickou situaci a dlouhé výpadky dodávek elektřiny a vody v zemi. V autoritářské zemi mu hrozí až dvacet let vězení.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Trest čtyři měsíce vězení a zákaz vstupu do Dánska na šest let dostal ve středu u soudu v Kodani devětatřicetiletý Polák, který byl obžalován kvůli červnovému útoku na dánskou premiérku Mette Frederiksenovou v centru Kodaně. Informovala o tom agentura AP s tím, že odsouzený nemá v úmyslu se odvolat. Muž před soudem vinu odmítl a uvedl, že si z incidentu nic nepamatuje, protože byl pod vlivem alkoholu.

Soud uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Obžaloba trvá na tom, že Siman spáchal i přečin služby v cizích ozbrojených silách. Soud ho však v tomto ohledu osvobodil, a to kvůli veřejnému příslibu beztrestnosti pro české dobrovolníky na Ukrajině od premiéra Petra Fialy (ODS) i tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v pondělní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrajinu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.

Největší reforma trestní politiky od roku 2010 nabírá zpoždění. Ministerstvo spravedlnosti ji chtělo původně předložit vládě do prázdnin. Jednání ale podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) budou pokračovat celé léto. Resort zatím nestanovil termín, kdy by mohla být úprava trestního zákoníku hotová. Reforma má za cíl snížit počet vězňů. Kvůli tomu by se víc udělovaly peněžité tresty.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Až tři roky ve vězení hrozí sedmi českým aktivistům, kteří v únoru namalovali ukrajinskou vlajku před ruskými domy v pražské Bubenči. Podle policie poškodili majetek v památkové zóně. Ruská společnost, která budovy spravuje, je na českém sankčním seznamu a za využívání pozemku neplatí nájemné.

Krajský soud v Hradci Králové v pondělí potrestal osmnáctiletým vězením muže, který v lednu ubodal nožem v kolejišti hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové čtrnáctiletého chlapce. Třiatřicetiletému Janu Bártovi za zločin vraždy hrozilo patnáct až dvacet let vězení nebo výjimečný trest. Obžalovaný a poškozený se znali. Bárta u soudu odmítl vypovídat. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně i obhájce si nechali lhůtu na odvolání.

O více než 117 milionů korun na nezaplacené DPH přišel stát kvůli skupině podvodníků, která obchodovala s reklamou v motorsportu. V jejím čele stáli otec Marek a syn Jakub Vlčkovi, závodníci rallye, kteří řídili systém zadávání fiktivní inzerce na auta, trička nebo helmy. Za krácení daní je soud pravomocně potrestal sedmi a pěti lety vězení, zabavil jim také miliony na účtech, nemovitosti a jachtu. ČT na základě rozsudků popisuje příběh včetně odvolaného doznání nebo role podnikatele, který se v minulosti skrýval.

Policie i podruhé odložila vedlejší větev kauzy vraždy ve Slopném. Kriminalisté prověřovali okolnosti výpovědi dvou korunních svědků. Ti usvědčili jednoho z dvojice odsouzených mužů. Policisté zkoumali podezření, zda je k výpovědi nenavedl státní zástupce Leo Foltýn, který vyšetřování vraždy dozoroval. Pochybení ale nezjistili. Vyplývá to z nového usnesení o odložení případu, které ČT získala. Policie kauzu otevřela poté, co jeden z korunních svědků pro Seznam Zprávy řekl, že u soudu lhal, pak ale zase otočil.

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

Ruský vojenský soud v pondělí odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.

Okresní soud v Hodoníně nepravomocně potrestal bývalého ředitele společnosti Energie pod kontrolou Davida Tejmla, který sliboval obcím, městům nebo školám výhodnější nákup elektřiny. Společnost od nich vybrala zálohy, zůstaly za ní ale pohledávky za více než 240 milionů korun. Za poškození věřitelů či krácení daní dostal Tejml šest let vězení. ČT to řekla mluvčí soudu Sabina Trávníčková. Tejmlův obhájce už dříve označil obžalobu za vyfabulovanou.

Zdravotní stav ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy se za mřížemi prudce zhoršil. Jeho manželka Jevgenija Kara-Murzová na síti X uvedla, že ho převezli do vězeňské nemocnice. Dvaačtyřicetiletý politik má dlouhodobě podlomené zdraví po dvou těžkých otravách, které připisuje ruským tajným službám. Režim Vladimira Putina ho loni poslal na 25 let do věznice kvůli ostré kritice agrese proti Ukrajině.

Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení amerického občana Roberta Woodlanda, kterého uznal vinným z pokusu o nelegální výrobu a prodej omamných látek. Napsala to ve čtvrtek ruská státní agentura TASS s odvoláním na moskevskou prokuraturu. Woodland se podle svého obhájce Stanislava Kševického částečně přiznal. Agentura AP ale píše, že se jeho obhájci chtějí odvolat, protože mu úřady vinu neprokázaly. Před vynesením rozsudku byl půl roku ve vazbě. Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda letos v lednu.

V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a zmínil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací. Dohoda učiní tečku za mnohaletým sporem o svobodu slova a Assange se díky ní bude moci vrátit do domovské Austrálie. Informovaly o tom tiskové agentury na základě soudních dokumentů vyplněných v pondělí americkým ministerstvem spravedlnosti.

V posledních letech přibývá případů zadržení a odsouzení Američanů, kteří se ocitnou na území Ruska. Často pochybná obvinění, trestaná drakonickými rozsudky, jsou zřejmě motivovaná snahou vyměňovat tyto osoby za ruské trestance zadržované ve Spojených státech. Americké ministerstvo zahraničí svým občanům důrazně doporučuje do Ruska vůbec necestovat.

Věznice v Česku řeší nedostatek personálu. Momentálně schází skoro osm set dozorců a strážných a spousta dalších se chystá dát výpověď. Ve Valdicích na Jičínsku ji za poslední dva měsíce podalo 65 zaměstnanců. Situaci proto přijelo řešit vedení Vězeňské služby ČR. Zastavit odchody nejen z věznice ve Valdicích má mimo jiné pomoci 300 milionů korun, které slíbil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).