Ministerstvo spravedlnosti USA obvinilo bývalého šéfa FBI ze dvou trestných činů

Nahrávám video
Události: Obvinění Comeyho
Zdroj: ČT24

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho ze dvou trestných činů. Podle médií se tak stalo jen několik dní poté, co prezident Donald Trump vyzval ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou k důraznějšímu vyšetřování jeho politických odpůrců. Tiskové agentury se shodují, že se tak „dramaticky stupňuje Trumpova odvetná kampaň“ proti lidem, kteří jej v minulosti kritizovali či vyšetřovali.

V případě usvědčení hrozí Comeymu až pět let vězení. Někdejší šéf FBI, kterého Trump odvolal zkraje svého prvního prezidentského mandátu v roce 2017, čelí obvinění z nepravdivých výpovědí a maření vyšetřování v Kongresu.

Comey na obvinění reagoval na videu na sociální síti Instagram. „Mám zlomené srdce kvůli ministerstvu spravedlnosti, ale mám velkou důvěru ve federální soudní systém a jsem nevinen. Ať je tedy soud a uchovejme si víru,“ prohlásil. Comey působil už v administrativě republikánského prezidenta George Bushe mladšího.

Tiskové agentury poznamenávají, že obvinění přišlo jen pár dní poté, co republikán Trump vyzval Bondiovou k důraznějšímu vyšetřování svých politických odpůrců. Agentury se přitom shodují, že se tak dramaticky stupňuje Trumpova odvetná kampaň proti lidem, kteří jej v minulosti kritizovali či vyšetřovali.

Trump zprávu o obvinění na sociální síti Truth Social uvítal. „Spravedlnost v Americe!“ uvedl velkými písmeny svůj příspěvek. „Tolik škodil naší zemi, a tak dlouho. A teď se začíná zodpovídat za své zločiny proti našemu národu,“ napsal americký prezident, který Comeyho označil za jednu z nejhorších bytostí, kterým kdy byly Spojené státy vystaveny.

Tlak na odpůrce

Trump vyhrožuje svým politickým rivalům vězením už od roku 2015, kdy se poprvé ucházel o prezidentský úřad, píše agentura Reuters. Comey je však prvním případem, kdy se Trumpově administrativě podařilo dosáhnout obvinění některého z nich. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Bondiové vyšetřuje i další Trumpovy odpůrce, včetně newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové či Johna Boltona, který byl poradcem pro národní bezpečnost během prvního Trumpova mandátu.

Obvinění vznesená proti Comeymu porušují normy, které se po desetiletí snažily chránit americké orgány činné v trestním řízení před politickými tlaky, upozorňuje Reuters. Federální prokurátor ve Virginii, jenž byl pověřen vyšetřováním případu, minulý týden rezignoval poté, co vyjádřil o případu své pochybnosti, za což se mu dostalo „Trumpova hněvu“. Podle zdrojů Reuters obeznámených s tímto případem také další pracovníci úřadu soukromě uvedli, že pro obvinění z trestného činu nejsou dostatečné důkazy.

Trump, který v této věci vyvíjí přímý tlak na ministryni spravedlnosti, zprávu uvítal na své sociální síti Truth Social. „Spravedlnost v Americe!“ napsal na úvod příspěvku. „Tolik škodil naší zemi a tak dlouho, a teď se začíná zodpovídat za své zločiny proti našemu národu,“ tvrdí americký prezident.

Od odvolání Comeyho v roce 2017 Trump pravidelně napadal jeho postup při vyšetřování FBI, které mělo zjistit, zda Trumpovi spolupracovníci koordinovali své kroky s Ruskem za účelem ovlivnění prezidentských voleb v roce 2016, a které podrobně popisovalo kontakty mezi Rusy a Trumpovou kampaní. Od ledna, kdy se Trump vrátil do úřadu, ministerstvo spravedlnosti zkoumá Comeyho výpověď v Kongresu z roku 2020, kdy reagoval na republikánskou kritiku vyšetřování této kauzy a popřel, že by schválil vyzrazení citlivých informací médiím.

Podle ministerstva Comey uvedl Kongres v omyl, když tvrdil, že nedal nikomu jinému svolení, aby byl anonymním zdrojem ve zpravodajství o vyšetřování FBI.

Trump tvrdí, že ministerstvo spravedlnosti bylo po jeho odchodu z funkce v roce 2021 zneužíváno proti němu jako politická zbraň. Sám Trump čelil federálním žalobám kvůli nedbalému nakládání s utajovanými dokumenty a snaze zvrátit svou volební porážku v roce 2020. Oba případy byly staženy.

„Donald Trump nařídil trestní stíhání svých politických odpůrců a ministerstvo spravedlnosti ho zkorumpovaně poslouchá,“ řekl Norm Eisen, bývalý poradce prezidenta Baracka Obamy pro etiku a někdejší velvyslanec USA v Česku. „Toto obvinění nese všechny znaky mstivého a neopodstatněného stíhání,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 50 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...