Vězení strana 3 z 5

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Spojené státy poslaly jedenáct Jemenců zadržovaných v Guantánamu do Ománu. Ve věznici zůstává posledních patnáct lidí, což je nejméně v historii tohoto internačního centra, jež zůstává trnem v oku obhájců lidských práv. Kritici poukazují na mučení osob, které jsou většinou zadržovány bez obvinění celé roky. Věznici se nepodařilo uzavřít Baracku Obamovi ani Joeovi Bidenovi. Zvolený prezident Donald Trump existenci zařízení hájí.

Státní zástupce v pondělí u soudu v Liberci navrhl v korupční kauze pro libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) trest 3,5 roku vězení. Žádá pro něj i zákaz činnosti na pozicích spojených s rozhodováním o veřejných zakázkách na pět let. Pro firmu Metrostav žádá peněžitý trest 55 milionů korun a zákaz plnění veřejných zakázek a účasti na veřejných soutěžích na tři roky. Půta podle spisu přijal úplatek v souvislosti s rekonstrukcí libereckého kostela sv. Máří Magdalény.

Trestanec, který ve věznici v Arles na jihu Francie držel rukojmí, se po několika hodinách vzdal policii. Zadržovaní lidé jsou opět na svobodě. Vězeň už dříve propustil zadržovaného lékaře.

Itálie pokračuje v úsilí osvobodit žurnalistku Cecilii Salaovou, která je od 19. prosince v íránském vězení. Zemi navštívila pracovně s platným novinářským vízem, pořizovala tam pro podcasty a svůj kmenový deník rozhovory s mladými Íránci, kteří vyhlížejí změnu tamního režimu. Podle íránských úřadů však Salaová porušila blíže neurčené zákony a vpředvečer odletu byla zadržena. Panuje podezření, že se novinářka stala rukojmí Teheránu pro možné propuštění a výměnu za Íránce zatčeného na žádost Washingtonu v Miláně.

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat výší trestu pro aktivistu Jaroslava Popelku. Soud mu v říjnu zvýšil trest vězení o čtyři měsíce kvůli porušení podmínky za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během protivládní demonstrace. Popelka ale proti rozhodnutí podal stížnost, se kterou teď uspěl. Aktivista už si ve vězení odpykává osmiměsíční trest za další činy spojené s výzvami ohledně ukrajinských vlajek.

Francouzský soud v pátek uložil tresty 16 let vězení dvěma lidem za spoluúčast na vraždě učitele dějepisu Samuela Patyho v roce 2020. Jednalo se o přátele radikalizovaného islamisty čečenského původu Abdulaka Anzorova, který Patyho sťal. Dva strůjce nenávistné kampaně proti Patymu soud poslal do vězení na 13 a 15 let za teroristické zločinecké spolčení, informovala agentura AFP.

„Zima byla (...) brutální. Vypínali nám topení, když bylo venku minus třicet,“ popsala v pořadu Události, komentáře podmínky v ruské vazbě rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová. Moskva ji odsoudila na šest a půl roku vězení za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“, po vynesení rozsudku se však dostala na svobodu v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Kurmaševová upozornila, že řadu jejích kolegů Moskva stále vězní.

Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého poslance Dominika Feriho. Za znásilnění dvou žen a za další pokus o znásilnění dostal tříletý trest vězení. Do výkonu trestu nastoupil koncem května, vinu od počátku odmítal, zpochybňoval věrohodnost žen. Nejvyšší soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání. Výsledek bez dalších podrobností sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Umělá inteligence (AI) dokáže v současné době vytvořit natolik kvalitní falešné fotografie, videa, či hlasové záznamy, že rozeznat je od reality je téměř nemožné. I proto jsou tyto výtvory považovány za jednu z hrozeb, které moderní technologie představují. Své o tom ví i žačky školy v New Jersey. Tamní spolužáci totiž za pomoci AI vytvářeli jejich nahé fotografie, přičemž nejméně jedna se dostala i na sociální sítě. Zdaleka přitom nejde o ojedinělý incident – za poslední rok policie po celých Spojených státech vyšetřovala téměř třicet podobných případů.

Odsouzení z věznic v Příbrami a Světlé nad Sázavou pod profesionálním vedením nastudovali známý muzikál West Side Story. Ojedinělý projekt, který spojuje úsilí mužských i ženských odsouzených, se snaží bourat mýty o práci s vězni. Redaktorka ČT Lea Surovcová o projektu připravila reportáž a dokument.

Skupina deseti podvodníků vybrala od více než čtyřiceti tisíc lidí na údajnou charitu přes 64 milionů korun. Podle policie je to v Česku dosud nejrozsáhlejší případ podvodu postaveného na důvěře a solidaritě. Všem obviněným hrozí až desetileté vězení. Zakládali falešné nadace, zřídili call centra a postupně najali i několik lidí, kteří obvolávali dárce. Informovala o tom policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Lidé po téměř celé Sýrii nepřestávají slavit znovunabytou svobodu a do Aleppa i dalších měst se navracejí tisíce vysídlených lidí. Postupně se odkrývají také zločiny, které páchala vláda svrženého Bašára Asada. V ulicích je slyšet otevřená kritika padlého režimu a přibývá i svědectví o represích a mučení. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nové vedení Sýrie pozastaví platnost ústavy a parlamentu do 1. března 2025. Do té doby má vládnout přechodná vláda. Mluvčí kabinetu pro politické záležitosti Ubajda Arnáút ale zdůraznil, že cílem je vytvoření právního státu. Tamní islamističtí rebelové, kteří svrhli vládu Bašára Asada, chtějí také uzavřít vězení provozovaná bývalým režimem, v nichž docházelo k mučení a zabíjení odpůrců vlády.

Slovenský parlament ve středu schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají pacienti.

Slovenská vláda stále hledá řešení ve sporu s tamními lékaři. Bezmála tři a půl tisíce z nich už avizovalo, že chtějí do konce roku odejít. Požadují, aby kabinet Roberta Fica (Smer–SD) splnil své původní sliby – třeba jasnější financování nebo vyšší růst mezd. Slovenský parlament v prvním čtení projednává možnost nakázat lékařům, aby ve službě zůstali i se začátkem nového roku. Ministerstvo zdravotnictví navzdory tomu tvrdí, že většině požadavků vyhovělo, s tím však odbory nesouhlasí.

Syrští povstalci o víkendu osvobodili věznici Sajdnájá. V komplexu zhruba třicet kilometrů od Damašku držel režim svrženého vůdce Bašára Asada mimo jiné hlavně politické vězně a povstalce. Mezinárodní lidskoprávní organizace uvádějí, že tam v důsledku mučení, špatného zacházení a hromadných poprav zahynuly tisíce lidí. Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby nyní vyšetřuje informace, že v podzemích celách nechvalně proslulé věznice Sajdnájá jsou stále drženi lidé.

Narghís Mohammadiová, bojovnice za lidská práva v Íránu a držitelka Nobelovy ceny za mír, se dostala z věznice do domácího léčení. Autokratický islámský režim jí umožnil 21 dní rekonvalescence po složitém, zřejmě onkologickém zákroku. Prominutí zbytku trestu – jak požaduje rodina i mnoho západních organizací – ale Teherán odmítá. Ve věznici si od roku 2021 odpykává skoro čtrnáctiletý trest za „ohrožení státní bezpečnosti“.

Za zapálení baru v Liberci s patnácti zraněnými uložil liberecký krajský soud čtyřiatřicetiletému Kamilu Petrovi osmnáct let vězení. Motivem jeho činu byla snaha získat zpět 500 korun za to, že ho jeden z hostů baru Black Panther podvedl, když mu místo pervitinu prodal bílý prášek. Obžalovaný se doznal jen částečně. Před soudem sice přiznal, že do baru přinesl kanystr s benzinem, ale popírá úmysl založit požár. Soud mu to neuvěřil. Rozsudek není pravomocný.

Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.

Aktivista Paul Watson, který vystupuje za práva velryb a proti jejich lovu, dál zůstává ve vazbě v Grónsku. Tamní soud mu ji od července stále prodlužuje, tentokrát do 4. prosince. Dánsko, jehož je Grónsko součástí, mezitím zvažuje vydání třiasedmdesátiletého aktivisty a zakladatele nevládní organizace Sea Shepherd do Japonska. Tam mu hrozí za jeho činy podle právníků až patnáct let vězení.