Petr Bartoň strana 2 z 2

Na nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který v sobotu zahynul při leteckém neštěstí na Aljašce, vzpomínají politici v souvislosti s jeho podnikatelskými úspěchy, ale i kroky, kterými pomohl české společnosti. Jeho úmrtí lituje prezident Miloš Zeman, upřímnou soustrast vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) či šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Vicepremiér a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček připomenul pomoc Kellnerovy podnikatelské skupiny při zvládání epidemie koronaviru loni na jaře. Po oznámení úmrtí na pražské burze také klesaly ráno výrazně akcie operátora O2 a Monety Money Bank.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Trh s bydlením na rozdíl od celé řady dalších oblastí ekonomiky pandemie moc nepoznamenala. Poptávka po bydlení zůstala loni obrovská, což se odrazilo i v rekordním objemu nově poskytnutých hypoték i v pokračujícím silném růstu cen bytů – Česko se v rámci EU dokonce drží na předních místech. Na druhou stranu průzkum Eurostatu ukazuje, že stále velká část Čechů žije jako „sardinky“, byť tento podíl klesá, a to navzdory rostoucí ceně. Přinášíme pohledy ekonomů i developerů, jak moc se bude v dohledné době bydlení v Česku měnit a jaké jsou aktuální trendy.

Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Nejintenzivnější bytová výstavba v Česku v letech 1997 až 2019 byla z větších měst v Praze, Jihlavě a Olomouci, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) u měst nad čtyřicet tisíc obyvatel. Zároveň také ve zmíněných letech platilo, že se mnohem více bytů stavělo na horách než ve městech. Podle analytiků to souvisí s boomem rekreačního vyžití a citelným růstem kupní síly Čechů, případně Němců.

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zpomalil na 7,7 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,6 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci března. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690 tisíc barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters. Pokles cen benzinu se v Česku tento týden zastavil, u nafty nadále pokračuje, vyplývá z údajů firmy CCS, která ceny paliv sleduje.

Hrozba koronaviru snížila celosvětovou cenu ropy, což zrychlí pokles cen benzinu a nafty v Česku, shodli se analytici. Jak významný pokles bude, ukáže podle nich až další vývoj. Ekonomové upozorňují, že v posledních dnech klesají kvůli obavám z nákazy jak ceny severomořské ropy Brent, tak americké lehké ropy WTI. Ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku od konce loňského roku rostly, ve druhé polovině ledna se ale trend otočil.

Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Rozpočet přišel před poslance podpořit i prezident Miloš Zeman. Slíbil, že pokud Sněmovna rozpočet schválí, podepíše ho. Neuspěly návrhy opozice, aby Sněmovna rozpočet vrátila vládě k přepracování. Vláda měla podle těchto návrhů snížit výdaje i schodek, případně zvýšit objem peněz na investice.