Na odstřižení od ruské ropy se musíme připravit, řekl Stanjura

Nahrávám video

Není to tak, že bychom nebyli schopni sehnat jinou ropu, ale musíme ji dopravit do Česka, což nejde udělat v rámci týdnů či měsíců, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s plánovaným odstřižením od ruské ropy, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová. Ohledně jednání na půdě EU je Stanjura optimistický. „Nejsme v tom sami, problém se týká všech zemí střední Evropy,“ zdůraznil. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová dodala, že opozice vládu v tomto kroku podporuje. Odmítla Stanjurovu kritiku, že předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) neudělala pro snížení závislosti na Rusku nic.

Premiér Petr Fiala (ODS) totiž již ve středu předeslal, že ještě předtím, než by se Česko případně odstřihlo od ruské ropy, chce nejprve navýšit kapacitu ropovodů, přičemž na půdě EU chce jednat o odložení embarga na dva až tři roky.

„Úkolem vlády je zabezpečit, aby suroviny byly v České republice, aby to neovlivnilo život občanů a chod podniků a firem,“ zdůraznil Stanjura s tím, že jde o realistickou podmínku. Důvody jsou podle něj spíše technické, přičemž stejný problém se týká všech zemí ve střední Evropě. 

Také Schillerová zopakovala, že zde jde v tomto případě o technický a technologický problém. „Ne každý druh ropy můžete dát do rafinérií, ty jsou v soukromých rukách. Může se to nastavit, ale musí se tomu přizpůsobit technologie,“ řekla s tím, že nevidí důvod, proč by Česko nemohlo na půdě EU výjimku získat. Zdůraznila, že opozice v tomto případě podporuje všechny kroky vlády.

Podcenění situace

Stanjura podotkl, že problém je spíše v kapacitě, přičemž problém jiného druhu ropy jsou rafinerie schopny vyřešit rychle, zdůraznil však, že vláda Andreje Babiše zejména po anexi Krymu v roce 2014 neudělala nic pro snižování závislosti na ruském plynu. Zmínil, že například neobnovila dodávky švédského plynu a ze 75procentní závislosti na Rusku bylo Česko na takřka závislosti stoprocentní.

„Podívejme na naše sousedy, kteří měli stejnou komunistickou zkušenost se Sovětským svazem, a tedy s Ruskem – Pobaltské státy a Polsko se dlouhodobě připravovaly na to, že může nastat problém s dodávkami z Ruska. A jsou nyní v lepší situaci než Česko,“ podotkl s tím, že šlo o hrubé podcenění situace.

To bývalá ministryně financí odmítla. „Řešili jsme jiné problémy, tu kritiku odmítám,“ řekla s tím, že plány na případné odpojení od ruského plynu existovaly, ale „nic nenasvědčovalo tomu, že by tato situace měla nastat.“ Dodala, že řešením může nyní být i dovážení ropných produktů.

Stanjura je podle svých slov přesvědčen, že je Česko schopno dovést jednání na půdě EU k úspěšnému výsledku. „Je to problém geografický a nejsme v tom sami. Problém je v kapacitě ropovodu,“ zopakoval. 

Dodal, že pokud by Rusko vyplo dodávky samo, potřebovalo by Česko pomoc od ostatních členských států. „Musely by se s námi podělit ostatní členské státy, bylo by to složité, geografie je neúprosná,“ řekl s tím, že však věří v úspěšný konec jednání. Připomněl, že Česko je celou dobu lídrem v jednání o sankcích.

Schillerová dodala, že pro vládu to bude jedno z nejtěžších předsednictví EU. „Musí zvládnout přesvědčit členské státy, a buď dojde k solidaritě, anebo nám bude, a nejen nám, protože o výjimku žádá i Maďarsko a Slovensko, povolena na nějakou dobu výjimka,“ řekla.

Otázky ohledně ropy ze Slovenska

Analytik mezinárodních ekonomických vztahů CEVRO Institutu Petr Bartoň zmínil, že v případě udělení výjimky Slovensku může být problémem napojení celého Česka na Slovensko. „Protože jsme stále ve stínu Československa jako federálního státu a velká část Moravy dneska je zásobována ropnými produkty ze Slovnaftu,“ dodal.

Je podle něj otázkou, zda – pokud Slovensko dostane výjimku – bude moci přeprodávat produkty z ruské ropy dále, například do Česka. „Není to tak jednoduché,“ míní. Dodal, že jde o detaily, které se ještě musí vyladit.

Ohledně budoucnosti je však optimistický. „Když se podíváme na to, zda odříznout Evropu od ropy, nebo plynu, tak ropa je jednoznačně jednodušší na odřezávání,“ zmínil. Dodal, že i kdyby nedošlo k odříznutí plynu, má EU plán snížit do konce tohoto roku odběry uhlovodíků z Ruska na třetinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026
Načítání...