Na odstřižení od ruské ropy se musíme připravit, řekl Stanjura

Nahrávám video
Události, komentáře: Solidarita zemí EU v energetické krizi
Zdroj: ČT24

Není to tak, že bychom nebyli schopni sehnat jinou ropu, ale musíme ji dopravit do Česka, což nejde udělat v rámci týdnů či měsíců, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s plánovaným odstřižením od ruské ropy, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová. Ohledně jednání na půdě EU je Stanjura optimistický. „Nejsme v tom sami, problém se týká všech zemí střední Evropy,“ zdůraznil. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová dodala, že opozice vládu v tomto kroku podporuje. Odmítla Stanjurovu kritiku, že předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) neudělala pro snížení závislosti na Rusku nic.

Premiér Petr Fiala (ODS) totiž již ve středu předeslal, že ještě předtím, než by se Česko případně odstřihlo od ruské ropy, chce nejprve navýšit kapacitu ropovodů, přičemž na půdě EU chce jednat o odložení embarga na dva až tři roky.

„Úkolem vlády je zabezpečit, aby suroviny byly v České republice, aby to neovlivnilo život občanů a chod podniků a firem,“ zdůraznil Stanjura s tím, že jde o realistickou podmínku. Důvody jsou podle něj spíše technické, přičemž stejný problém se týká všech zemí ve střední Evropě. 

Také Schillerová zopakovala, že zde jde v tomto případě o technický a technologický problém. „Ne každý druh ropy můžete dát do rafinérií, ty jsou v soukromých rukách. Může se to nastavit, ale musí se tomu přizpůsobit technologie,“ řekla s tím, že nevidí důvod, proč by Česko nemohlo na půdě EU výjimku získat. Zdůraznila, že opozice v tomto případě podporuje všechny kroky vlády.

Podcenění situace

Stanjura podotkl, že problém je spíše v kapacitě, přičemž problém jiného druhu ropy jsou rafinerie schopny vyřešit rychle, zdůraznil však, že vláda Andreje Babiše zejména po anexi Krymu v roce 2014 neudělala nic pro snižování závislosti na ruském plynu. Zmínil, že například neobnovila dodávky švédského plynu a ze 75procentní závislosti na Rusku bylo Česko na takřka závislosti stoprocentní.

„Podívejme na naše sousedy, kteří měli stejnou komunistickou zkušenost se Sovětským svazem, a tedy s Ruskem – Pobaltské státy a Polsko se dlouhodobě připravovaly na to, že může nastat problém s dodávkami z Ruska. A jsou nyní v lepší situaci než Česko,“ podotkl s tím, že šlo o hrubé podcenění situace.

To bývalá ministryně financí odmítla. „Řešili jsme jiné problémy, tu kritiku odmítám,“ řekla s tím, že plány na případné odpojení od ruského plynu existovaly, ale „nic nenasvědčovalo tomu, že by tato situace měla nastat.“ Dodala, že řešením může nyní být i dovážení ropných produktů.

Stanjura je podle svých slov přesvědčen, že je Česko schopno dovést jednání na půdě EU k úspěšnému výsledku. „Je to problém geografický a nejsme v tom sami. Problém je v kapacitě ropovodu,“ zopakoval. 

Dodal, že pokud by Rusko vyplo dodávky samo, potřebovalo by Česko pomoc od ostatních členských států. „Musely by se s námi podělit ostatní členské státy, bylo by to složité, geografie je neúprosná,“ řekl s tím, že však věří v úspěšný konec jednání. Připomněl, že Česko je celou dobu lídrem v jednání o sankcích.

Schillerová dodala, že pro vládu to bude jedno z nejtěžších předsednictví EU. „Musí zvládnout přesvědčit členské státy, a buď dojde k solidaritě, anebo nám bude, a nejen nám, protože o výjimku žádá i Maďarsko a Slovensko, povolena na nějakou dobu výjimka,“ řekla.

Otázky ohledně ropy ze Slovenska

Analytik mezinárodních ekonomických vztahů CEVRO Institutu Petr Bartoň zmínil, že v případě udělení výjimky Slovensku může být problémem napojení celého Česka na Slovensko. „Protože jsme stále ve stínu Československa jako federálního státu a velká část Moravy dneska je zásobována ropnými produkty ze Slovnaftu,“ dodal.

Je podle něj otázkou, zda – pokud Slovensko dostane výjimku – bude moci přeprodávat produkty z ruské ropy dále, například do Česka. „Není to tak jednoduché,“ míní. Dodal, že jde o detaily, které se ještě musí vyladit.

Ohledně budoucnosti je však optimistický. „Když se podíváme na to, zda odříznout Evropu od ropy, nebo plynu, tak ropa je jednoznačně jednodušší na odřezávání,“ zmínil. Dodal, že i kdyby nedošlo k odříznutí plynu, má EU plán snížit do konce tohoto roku odběry uhlovodíků z Ruska na třetinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 16 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 17 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...