Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.
Česká ekonomika zažila loni rekordní propad, dopadla nejhůř od roku 1993
Události ČT: Česká ekonomika zažila rekordní propad (zdroj: ČT24)
„Mezičtvrtletní vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnila rostoucí zahraniční poptávka. Domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, významně klesla. Celoročně však loni došlo k nejhlubšímu propadu HDP v novodobé historii,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
K celoročnímu poklesu přispěl podle úřadu kromě snížení spotřeby domácností také pokles zahraniční poptávky v první polovině roku. Pokles takzvané hrubé přidané hodnoty, což je rozdíl mezi celkovou hodnotou produkce zboží a služeb a náklady na produkci, podle ČSÚ nejvýrazněji ovlivnil vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Nedařilo se ale ani průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb. Zaměstnanost loni klesla o 1,6 procenta, uvedl úřad. Předloni česká ekonomika vzrostla o 2,4 procenta.
Hrubý domácí produkt v Česku (meziročně, v %)
Loni utrpěl automobilový průmysl. Například společnost Gefco má na starosti přepravu automobilů do čtyř zemí střední Evropy. Běžně tam odbaví zhruba sto tisíc vozů ročně. Společnost je úzce navázaná na automobilky, jenže ty na jaře několik týdnů nic nevyráběly, což pocítila i tato firma.
„Rok začal nadmíru dobře, byli jsme v linii všech předpokladů, od března do půlky roku samozřejmě začaly velké propady, v našem případě to bylo až 80 procent. Od druhé poloviny roku se ten trend narovnal a vidíme, že výrobci vozů se snažili ten špatný rok dohnat. Takže konec roku dopadl v našem sektoru dobře,“ uvedl ředitel divize logistiky hotových vozů společnosti Gefco Miloš Mrázek. Firma měla nakonec za celý rok propad asi dvacet procent.
Některé společnosti přišly o peníze i kvůli uzavření skiareálů, například výrobci lyží. Ty se totiž v kamenných obchodech prodávat nemůžou, poptávka po nich je ale stejně nízká, protože lyžařské areály stále zůstávají uzavřené. „Celkově se dělají miliony párů lyží ročně, je velká pravděpodobnost, že příští rok se budou prodávat za zlomek ceny. Mám strach, že to bude mít dopad na naši činnost ještě dalších čtyři až pět let,“ řekl jednatel společnosti Lusti Milan Luštinec.
Ekonomika oslabovala v každém čtvrtletí, většímu propadu zabránil hlavně průmysl
Meziročně loni česká ekonomika oslabovala v každém čtvrtletí. V tom druhém se HDP podle dříve zveřejněných údajů ČSÚ propadl o více než deset procent. Celkový propad za loňský rok je přesto nižší, než odhadovali odborníci. Ti předpokládali, že česká ekonomika za celý rok 2020 oslabí o šest až sedm procent.
„V případě České republiky zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách,“ uvedl k aktuálním údajům ČSÚ analytik Komerční banky Martin Gürtler.
„Tuzemská ekonomika tak navzdory druhé vlně pandemie a obecnému očekávání v posledním čtvrtletí minulého roku nepoklesla a vyhnula se scénáři dvojitého w. První odhad vývoje ekonomiky v posledním čtvrtletí tak potvrzuje, že negativní dopad druhé vlny pandemie byl podstatně menší než na jaře, zejména díky stále fungujícímu průmyslu,“ uvedl k číslům hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
V případě celoročního poklesu vy výši 5,6 procenta jde podle něho sice o citelnější propad než v roce 2009 následkem globální finanční krize, kdy se jednalo o pokles ve výši 4,5 procenta, nicméně v kontextu současné pandemické situace se však jednu dobu nevylučoval ani dvouciferný pokles a číslo je tak lepší, než se očekávalo, dodal.
„Je zřejmé, že české ekonomice velmi prospělo, že na rozdíl od jarních měsíců stávající vlna pandemie nepřinesla uzavírky v průmyslové výrobě a nedopadla na zahraniční obchod,“ souhlasil také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Údaj o HDP za loňské závěrečné čtvrtletí je tak podle něho každopádně dobrou zprávou pro korunu, které může pomoci v dalším posílení.
„Z pohledu ČNB je totiž lepší výsledek HDP argumentem ve prospěch úvah o zvýšení úrokových sazeb v letošním roce, nicméně právě silnější koruna zároveň hovoří proti spěchu se zpřísňováním měnových podmínek skrze růst úroků centrální banky,“ dodal Jáč. Silnější koruna totiž zpřísňuje měnové podmínky sama o sobě a působí tak ve směru zmírnění inflace v české ekonomice.
„Přes daleko ostřejší průběh pandemie je zjevné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody,“ souhlasil i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Důvodem podle něj může být, že některé oblasti ekonomiky se nedostaly během léta zpět na předkrizové úrovně, a proto znovu nezažily takový propad.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy české ekonomice pomohlo také zejména ve druhém pololetí loňského roku to, že klíčová odbytiště tuzemského exportu, v čele s Německem, nebyla tak zásadně pandemií ochromená, jako na jaře.
Podobný názor má i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní většímu propadu českého HDP zabránila především německá ekonomika, její pokles o pět procent nepřekonal rekord z roku 2009.
Podle analytika Natland Petra Bartoně ovšem nelze dělat z poptávky ze zahraničí optimistické závěry do budoucna. „Část této poptávky nepatřila do posledního čtvrtletí. Byla spíše doháněním předchozího výpadku,“ vysvětlil.
Nicméně podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy je celoroční pokles HDP o 5,6 procenta příznivá zpráva. „Důležité je si vzpomenout, že během první jarní vlny se modelovaly výraznější celoroční propady, které navíc zpravidla ani nepočítaly s tím, že udeří další vlny v takové síle,“ uvedl.
Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že výraznou roli na tom, že celkově nedopadl výsledek ekonomiky hůře, má vládní podpora v podobě programu Antivirus, který brzdil propouštění ve firmách, a další finanční dotace, které ale srazily státní rozpočet do rekordního deficitu.
„Budeme-li se snažit vidět sklenici poloplnou, můžeme říct, že naše ekonomika utrpěla menší propad, než předpokládalo mnoho renomovaných institucí. Zároveň se ukázalo, že s postupem času se naše hospodářství stává více rezistentním proti dopadům restriktivních opatření. Budeme-li však chtít vidět sklenici poloprázdnou, můžeme říct, že jsme z ekonomického hlediska zažili nejhorší rok v historii, a přitom jsme se výrazně zadlužili,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Výkon ekonomiky v letošním roce ovlivní i rychlost vakcinace
V letošním roce bude výkon české ekonomiky podle analytiků záviset také na rychlosti očkování jak v Česku, tak v zahraničí a zejména v Německu, které je klíčovým odbytištěm.
„Vzhledem však k tomu, že Německu i například Číně, kam plyne zvláště nepřímou cestou rovněž podstatná část českého vývozu, by se mělo letos v mezinárodním kontextu nadprůměrně dařit, jsou poměrně příznivé i vyhlídky české ekonomiky. Měla by letos přidat 3,1 procenta. Na to, aby se její výkon dostal na předpandemickou úroveň, to ale stačit nebude. K tomu dojde až v roce 2022,“ uvedl Kovada.
„Počet použitelných vakcín proti koronaviru se zvyšuje a s tím i naděje, že se snad již v druhé polovině letošního roku začne vracet život české ekonomiky do normálních kolejí, pokud efektivně zvládneme proces vakcinace,“ dodal hlavní ekonom Deloitte David Marek. Celoroční růst odhaduje mezi 2,5 až třemi procenty.
Ekonomové ING Bank pak v letošním roce očekávají růst tuzemské ekonomiky kolem 3,5 procenta, zejména vzhledem k předpokladu začátku rychlého zotavování ekonomiky od konce druhého čtvrtletí.
„Aktuální lepší než očekávaná čísla sice působí ve směru vyššího růstu, na druhou stranu v posledních týdnech se zvýšila rizika pozdějšího začátku zotavování ekonomky z titulu pomalé vakcinace a nových mutací koronaviru. Z toho důvodu prozatím ponecháváme odhad růstu kolem 3,5 procenta,“ doplnil Seidler.
Ekonomika EU loni kvůli pandemii klesla o 6,4 procenta
Ekonomika celé Evropské unie loni klesla o 6,4 procenta, oznámil ve svém prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. EU si tak jako celek vedla hůř než Česká republika. Celoroční propad byl nejvýraznější od roku 1995, kdy Eurostat začal tyto údaje sledovat. V zemích eurozóny byl ještě větší, činil 6,8 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika EU rovněž klesla, ovšem propad byl mírnější, než činily odhady.
V roce 2019 hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny vzrostl o 1,2 procenta, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU pak zaznamenala předloni růst o 1,5 procenta.
Italský statistický úřad v úterý ve své samostatné zprávě uvedl, že italská ekonomika podle předběžného odhadu loni klesla o 8,8 procenta, což bylo nejvíce od druhé světové války. Vedla si však lépe, než čekala vláda, která počítala s propadem o devět procent.
Portugalská ekonomika se podle zprávy tamního statistického úřadu loni snížila o 7,6 procenta, nejvíce od roku 1936. Pokles byl sice mírnější než vládou očekávaných 8,5 procenta, je však téměř dvojnásobný ve srovnání s poklesem o 4,1 procenta z roku 2012, kdy země musela kvůli mezinárodní pomoci zavést úsporný program.
Nejvyšší mezičtvrtletní pokles zaznamenalo Rakousko, nejmenší Litva
Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika eurozóny ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,7 procenta, meziročně pak o 5,1 procenta. Analytici podle agentury Reuters očekávali mezičtvrtletní pokles o jedno procento a meziroční o 5,4 procenta. Celá EU v závěru roku klesla proti předchozímu kvartálu o 0,5 procenta, meziročně o 4,8 procenta.
Pokles ve čtvrtém čtvrtletí byl podle ekonomů mírnější než v první polovině roku, protože přijatá restriktivní opatření nebyla tolik přísná jako dříve.
„Podívejte se třeba na země jako Francie a Španělsko, kde průmysl a stavebnictví zůstaly z velké části ve čtvrtletí otevřené. To mělo velmi pozitivní dopad na HDP, zvláště proto, že poptávka po zboží a stavebnictví zůstala silná i navzdory karanténě,“ uvedl ekonom ING Bert Colijn. Vyšší než v době první vlny byl i pohyb lidí, což také podpořilo ekonomickou aktivitu. „Pomáhá také to, že zbytek světa je stále otevřený,“ dodal Colijn.
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje už k dispozici, zaznamenalo nejvyšší mezičtvrtletní pokles Rakousko, a to o 4,3 procenta. Italská ekonomika klesla o dvě procenta, francouzská o 1,3 procenta.
Naopak nejvíce rostly ekonomiky Litvy, a to o 1,2 procenta, a Lotyšska, kde růst činil 1,1 procenta. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, vykázala růst o 0,1 procenta a španělská o 0,4 procenta. Meziročně ale všechny země zaznamenaly pokles.