Globální ekonomika opouští jednu z největších recesí a zahajuje omezené oživení, předpovídá Světová banka

Výkon globální ekonomiky by letos mohl stoupnout o čtyři procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Zároveň však ve svém hospodářském výhledu dodala, že pokračující šíření koronaviru a zpoždění v distribuci vakcín by mohlo snížit meziroční oživení jen na 1,9 procenta. Loňský pokles celosvětového hospodářství odhaduje na 4,3  procenta.

Světová banka poznamenala, že nejbližší výhled zůstává vysoce nejistý. Pokud by se však pandemii podařilo dostat pod kontrolu a urychlit vakcinační proces, mohl by globální vzestup dosáhnout až téměř pěti procent. 

Autoři zprávy předpokládají, že pandemie může mít dlouhodobý nepříznivý efekt na celosvětové hospodářství. Svět by mohl čelit dekádě „růstových zklamání,“ pokud nebudou přijaty komplexní reformy. 

Prognóza pro vyspělé země

Vzestup koronaviru ve třetím čtvrtletí loňského roku zastavil oživení ve vyspělých ekonomikách. Proto banka nyní očekává, že hospodářský výkon se letos v těchto zemích zvýší o 3,3 procenta, namísto dříve předpokládaných 3,9 procenta.

Podle výhledu by se měl hrubý domácí produkt USA letos zvýšit o 3,5 procenta (loňský pokles se odhaduje na 3,6 procenta). V eurozóně se letos očekává růst HDP o 3,6 procenta. Japonsko by mohlo přejít z odhadovaného propadu 5,3 procenta na letošní meziroční růst ve výši 2,5 procenta.

Po ničivé zdravotnické a hospodářské krizi způsobené covidem-19 se zdá, že globální ekonomika opouští jednu ze svých nejhlubších recesí a zahajuje omezené oživení.
David Malpass
prezident Světové banky

Pandemie tvrdě zasáhla chudší státy

Ve většině rozvíjejících se zemí a u rozvojových ekonomik byly loni výpadky kritické, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu. Letos by mohl souhrnný hrubý domácí produkt v těchto státech – bez Číny – růst o 3,4 procenta. Loni klesl podle odhadu v meziročním vyjádření o pět procent.

U samotné Číny banka odhaduje, že letos poroste o 7,9 procenta, zatímco loni stoupla podle odhadů o dvě procenta. 

Příjem na hlavu loni klesl u devadesáti procent rozvíjejících se a rozvojových ekonomik. To podle banky uvrhlo miliony lidí zpět do chudoby, omezilo důvěru investorů a zvýšilo nezaměstnanost. Méně času bylo i na vzdělávání, což oslabí budoucí zápas s chudobou. Zvýšilo se také zadlužení těchto zemí, vládní dluh stoupl o devět procentních bodů hrubého domácího produktu. To je největší jednoroční výkyv od konce 80. let minulého století. 

 „Globální společenství musí jednat rychle a rázně, aby se ujistilo, že poslední vlna zadlužení neskončí dluhovou krizí,“ uvedla zpráva a dodala, že snížení úrovně zadlužení bude pro některé země jediným způsobem, jak se vrátit k solventnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...