Globální ekonomika opouští jednu z největších recesí a zahajuje omezené oživení, předpovídá Světová banka

Výkon globální ekonomiky by letos mohl stoupnout o čtyři procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Zároveň však ve svém hospodářském výhledu dodala, že pokračující šíření koronaviru a zpoždění v distribuci vakcín by mohlo snížit meziroční oživení jen na 1,9 procenta. Loňský pokles celosvětového hospodářství odhaduje na 4,3  procenta.

Světová banka poznamenala, že nejbližší výhled zůstává vysoce nejistý. Pokud by se však pandemii podařilo dostat pod kontrolu a urychlit vakcinační proces, mohl by globální vzestup dosáhnout až téměř pěti procent. 

Autoři zprávy předpokládají, že pandemie může mít dlouhodobý nepříznivý efekt na celosvětové hospodářství. Svět by mohl čelit dekádě „růstových zklamání,“ pokud nebudou přijaty komplexní reformy. 

Prognóza pro vyspělé země

Vzestup koronaviru ve třetím čtvrtletí loňského roku zastavil oživení ve vyspělých ekonomikách. Proto banka nyní očekává, že hospodářský výkon se letos v těchto zemích zvýší o 3,3 procenta, namísto dříve předpokládaných 3,9 procenta.

Podle výhledu by se měl hrubý domácí produkt USA letos zvýšit o 3,5 procenta (loňský pokles se odhaduje na 3,6 procenta). V eurozóně se letos očekává růst HDP o 3,6 procenta. Japonsko by mohlo přejít z odhadovaného propadu 5,3 procenta na letošní meziroční růst ve výši 2,5 procenta.

Po ničivé zdravotnické a hospodářské krizi způsobené covidem-19 se zdá, že globální ekonomika opouští jednu ze svých nejhlubších recesí a zahajuje omezené oživení.
David Malpass
prezident Světové banky

Pandemie tvrdě zasáhla chudší státy

Ve většině rozvíjejících se zemí a u rozvojových ekonomik byly loni výpadky kritické, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu. Letos by mohl souhrnný hrubý domácí produkt v těchto státech – bez Číny – růst o 3,4 procenta. Loni klesl podle odhadu v meziročním vyjádření o pět procent.

U samotné Číny banka odhaduje, že letos poroste o 7,9 procenta, zatímco loni stoupla podle odhadů o dvě procenta. 

Příjem na hlavu loni klesl u devadesáti procent rozvíjejících se a rozvojových ekonomik. To podle banky uvrhlo miliony lidí zpět do chudoby, omezilo důvěru investorů a zvýšilo nezaměstnanost. Méně času bylo i na vzdělávání, což oslabí budoucí zápas s chudobou. Zvýšilo se také zadlužení těchto zemí, vládní dluh stoupl o devět procentních bodů hrubého domácího produktu. To je největší jednoroční výkyv od konce 80. let minulého století. 

 „Globální společenství musí jednat rychle a rázně, aby se ujistilo, že poslední vlna zadlužení neskončí dluhovou krizí,“ uvedla zpráva a dodala, že snížení úrovně zadlužení bude pro některé země jediným způsobem, jak se vrátit k solventnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 59 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...