Globální ekonomika opouští jednu z největších recesí a zahajuje omezené oživení, předpovídá Světová banka

Výkon globální ekonomiky by letos mohl stoupnout o čtyři procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Zároveň však ve svém hospodářském výhledu dodala, že pokračující šíření koronaviru a zpoždění v distribuci vakcín by mohlo snížit meziroční oživení jen na 1,9 procenta. Loňský pokles celosvětového hospodářství odhaduje na 4,3  procenta.

Světová banka poznamenala, že nejbližší výhled zůstává vysoce nejistý. Pokud by se však pandemii podařilo dostat pod kontrolu a urychlit vakcinační proces, mohl by globální vzestup dosáhnout až téměř pěti procent. 

Autoři zprávy předpokládají, že pandemie může mít dlouhodobý nepříznivý efekt na celosvětové hospodářství. Svět by mohl čelit dekádě „růstových zklamání,“ pokud nebudou přijaty komplexní reformy. 

Prognóza pro vyspělé země

Vzestup koronaviru ve třetím čtvrtletí loňského roku zastavil oživení ve vyspělých ekonomikách. Proto banka nyní očekává, že hospodářský výkon se letos v těchto zemích zvýší o 3,3 procenta, namísto dříve předpokládaných 3,9 procenta.

Podle výhledu by se měl hrubý domácí produkt USA letos zvýšit o 3,5 procenta (loňský pokles se odhaduje na 3,6 procenta). V eurozóně se letos očekává růst HDP o 3,6 procenta. Japonsko by mohlo přejít z odhadovaného propadu 5,3 procenta na letošní meziroční růst ve výši 2,5 procenta.

Po ničivé zdravotnické a hospodářské krizi způsobené covidem-19 se zdá, že globální ekonomika opouští jednu ze svých nejhlubších recesí a zahajuje omezené oživení.
David Malpass
prezident Světové banky

Pandemie tvrdě zasáhla chudší státy

Ve většině rozvíjejících se zemí a u rozvojových ekonomik byly loni výpadky kritické, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu. Letos by mohl souhrnný hrubý domácí produkt v těchto státech – bez Číny – růst o 3,4 procenta. Loni klesl podle odhadu v meziročním vyjádření o pět procent.

U samotné Číny banka odhaduje, že letos poroste o 7,9 procenta, zatímco loni stoupla podle odhadů o dvě procenta. 

Příjem na hlavu loni klesl u devadesáti procent rozvíjejících se a rozvojových ekonomik. To podle banky uvrhlo miliony lidí zpět do chudoby, omezilo důvěru investorů a zvýšilo nezaměstnanost. Méně času bylo i na vzdělávání, což oslabí budoucí zápas s chudobou. Zvýšilo se také zadlužení těchto zemí, vládní dluh stoupl o devět procentních bodů hrubého domácího produktu. To je největší jednoroční výkyv od konce 80. let minulého století. 

 „Globální společenství musí jednat rychle a rázně, aby se ujistilo, že poslední vlna zadlužení neskončí dluhovou krizí,“ uvedla zpráva a dodala, že snížení úrovně zadlužení bude pro některé země jediným způsobem, jak se vrátit k solventnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 31 mminutami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
včera v 20:12

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled