Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.
„Jednalo se o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2012. Ceny zboží úhrnem i ceny služeb vzrostly loni shodně o 3,2 procenta. Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák a ceny bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Prosincový meziroční růst zpomalil popáté za sebou, v listopadu ceny stouply o 2,7 procenta. Vliv na to měly hlavně ceny potravin a nápojů. Zhruba o sedm procent klesly ceny zeleniny a vepřového masa, o víc než pět procent zlevnila vejce. Ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 3,9 procenta. Růst cen zpomalil u oděvů na 2,4 procenta a elektřiny na 2,5 procenta.
Zrychlil naopak růst cen lihovin na 5,4 procenta a tabákových výrobků na 16,4 procenta. Ceny stravovacích služeb se zvýšily o 4,7 procenta. Ceny zboží úhrnem meziročně vzrostly o dvě procenta a ceny služeb o 2,8 procenta.
Oproti listopadu zdražil alkohol, tabák a pohonné hmoty
Ve srovnání s listopadem spotřebitelské ceny klesly v prosinci o 0,2 procenta. Snížily se ceny zeleniny, vepřového masa, vajec a některých mléčných výrobků. Oděvy zlevnily o 1,8 procenta. Zdražily naopak lihoviny, tabákové výrobky a pohonné hmoty. Ceny zboží úhrnem meziměsíčně klesly o 0,4 procenta, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 procenta.
Rostoucí inflace se také projevila na realitním trhu. Jak ukazují například data společnosti Central Group, prodeje nových bytů v posledních měsících rostly. Lidé bydlení vnímají totiž nejen jako základní potřebu, ale také jako bezpečné aktivum, do kterého lze uložit peníze.
„To se projevilo i během současné pandemie, kdy se investicí do nemovitostí snaží lidé ochránit úspory a zajistit se na horší časy. Poptávku navíc akcelerují velmi levné a dostupné hypotéky, o které je rekordní zájem,“ uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Statistici zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za listopad. Ceny v exportu meziročně vzrostly o dvě procenta, především vlivem zdražení strojů a dopravních prostředků. Naopak dovozní ceny klesly o 0,9 procenta, na čemž se podepsalo hlavně zlevnění minerálních paliv.
V meziměsíčním srovnání se vývozní i dovozní ceny vlivem posílení koruny k euru a dolaru snížily shodně o 1,8 procenta. V obou případech to zapříčinily nižší ceny strojů a dopravních prostředků, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Podle ekonomů by inflace mohla klesnout pod dvě procenta
„Pro následující období předpokládáme, že inflace poklesne pod dvě procenta. A to zřejmě hned v úvodu nového roku. Hlavní zásluhu by na tom mohly mít opět ceny potravin a energií,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Dále v roce ale budou podle něj na inflaci působit protichůdné faktory. „Na pokles poptávky a další snižování inflace by mohla tlačit rostoucí nezaměstnanost a slabší růst mezd. Naopak podpořit poptávku a inflaci mohou vládní daňové změny a případný vyšší optimismus domácností při ústupu pandemie,“ upozornil. Inflace tak podle něj nebude mít ve zbytku roku jednoznačný trend a setrvá v okolí dvou procent. „Pokud se ČNB rozhodne zvýšit úrokové sazby už letos, zřejmě tak učiní až v jeho posledním čtvrtletí,“ dodal.
Inflace se už brzy může dostat pod hranici dvou procent i podle analytika ČSOB Petra Dufka. „Důvodem je jednak slabší spotřebitelská poptávka, ale také jejich stále větší orientace na e-shopy. Konkurence v maloobchodě tak po čase opět zesiluje a drží ceny na uzdě. K nižší inflaci by měla pomoci i posilující koruna, která navíc zpřísňuje měnové podmínky v Česku,“ uvedl.
Růst cen může provázet nezaměstnanost a stagnace platů
Pozvolné zpomalování tlaků na růst inflace bude podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka pokračovat i na začátku letošního roku. „Dlouhodobějšího a udržitelného přiblížení inflace ke dvěma procentům se však letos s ohledem na silný rozpočtový impuls pravděpodobně nedočkáme,“ odhadl.
Inflace bude podle analytika Natland Petra Bartoně klesat minimálně do doby, než se významněji oživí mezinárodní obchod a stoupnou ceny ropy. „V letošním roce by měla inflace zpomalit a pohybovat se mírně nad dvěma procenty, nicméně současná koronakrize přináší řadu nejistot. Proinflačním směrem pak bude patrně působit daňový balíček a snížení daně z příjmů,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Naopak ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková si nemyslí, že inflace letos klesne k cíli ČNB, tedy ke dvěma procentům. „Ještě před vypuknutím globální pandemie byly v ekonomice silné inflační tlaky, které byly pouze přidušeny nízkou ekonomickou aktivitou celého hospodářství. Zpomalil se tok peněz, a tím se i snížila inflace. Už na začátku loňského léta ale bylo vidět, že inflace má tendenci růst s uvolňováním vládních opatření. Osobně růst cen vidím jako velký problém tohoto roku, protože bude doprovázen stagnací platů a zvyšující se nezaměstnaností,“ uvedla.
