Česko se chystá na odpojení od ruské ropy. Jsme na to připraveni lépe než Maďarsko, říká Bartoň

Nahrávám video

Česko nyní řeší, jak se připravit na možnost, že by ropa z Ruska přestala na čas proudit a na trhu jí v tu chvíli nebylo dost. Nyní má zásoby ve skladech hmotných rezerv přibližně na devadesát dní. Zhruba padesát procent ropy do Česka už nyní přichází z jiných států. A to přes ropovod TAL do Ingolstadtu a pak dále do rafinerie v Kralupech. A právě to je podle odborníků nejlepší varianta, jak do země surovinu dostat, pokud by neproudila z Ruska. Kapacita ropovodu mezi Itálií a Německem by se ale musela navýšit.

„Bude to vyžadovat vložení investičních prostředků. V této záležitosti samozřejmě jedná státní firma Mero a uvidíme, jaký bude závěrečný výsledek,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Podle něj je tato cesta pro Česko nejpřijatelnější. „Proto je také logické, že žádáme odklad, potřebujeme se časově připravit,“ dodal.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už byl vznesen požadavek na rozšíření kapacity ropovodu TAL. „Jednal jsem o tom i bilaterálně s některými zeměmi, teď to probíhá, už se to posunulo do té pracovnější úrovně. Nyní probíhá ze strany akcionářů připomínkovací proces,“ uvedl.

Česko rychle plní i zásobníky na zemní plyn, kompletní přerušení odběru z Ruska ale v šestém sankčním balíčku není. Zásobníky jsou nyní naplněné víc než z poloviny. Na rozdíl od ropy je ale Česká republika na zemním plynu z Ruska závislá téměř ze sta procent.

Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je nynější situace velkým ponaučením do budoucna. „Především Německo v minulosti udělalo velkou chybu, že vsadilo jen na ruskou kartu, odklon od jaderné energie a tak dále. A teď za to platí daň a my s ním,“ řekla v pořadu 90'.

Dodala, že EU nesmí spoléhat na nestabilní partnery. „Prioritou Evropy v nadcházející době bude nezávislá energie a energetická politika,“ uvedla s tím, že cílem je nyní odklon od ruských dodavatelů. 

Nahrávám video

Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) by i v případě poskytnutí výjimky od EU mělo Česko udělat maximum, aby ji nevyužilo celou. „Ten tlak by měl být mnohem intenzivnější, aby v případě, že to bude rok a půl, když bude přijatý šestý balíček, tak abychom se co nejdříve dohodli na rozšíření ropovodu,“ dodal.

„Prioritou je transalpinský ropovod, který vede z Terstu do Ingolstadtu, ten my zatím využíváme v objemu tří milionů kubíků ročně pro rafinerii Kralupy – jsou to neruské ropy, pro nás je ideální variantou připravovat se na zvýšení kapacity tohoto ropovodu asi v objemu řádově čtyř milionů tun,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně bude odstřižení od ropy nejmenší problém

V pořadu 90' také uvedl, že v případě odříznutí bude ropa pro Česko nejmenší a pro Rusko největší problém. „Rusko polovinu své ropy vyváží do Evropy. Nyní to, co by vyváželo do Česka a do Maďarska je relativně malý zlomek z toho celku. Skutečně by na polovinu snížila svůj výkon a na to už nemá ani záložní kapacity, aby chytala ropu, která stále prýští ze země, aby ji mohla skladovat. Vznikne i logistický problém,“ řekl. 

Podle Bartoně by Česko situaci mohlo zvládnout i jen s dodávkami ropovodů TAL a IKL. Důležité podle něj je načasování. „Kapacita je, pokud se dobře načasuje. Že ji čerpáte, i když ropu zrovna nepotřebujete a skladujete v kapacitách. Dobrým managementem by se to mělo lépe dát ukočírovat než v Maďarsku a Slovensku. Z těchto tří zemí jsme na to určitě připraveni nejvíce,“ zdůraznil a dodal, že dvouletý odklad na přípravu odstřižení se od ruské ropy by mohl stačit.

Nahrávám video

„Nejdůležitější bude přizpůsobit naše ropu zpracující závody, které jsou v Litvínově primárně nastaveny na ruskou ropu,“ uvedl. Nejhorší je však podle něj nejistota, že za dva roky zde bude stále platit bojkot ruské ropy, „protože jakékoliv investorské plány pro přeměnu technologie jsou závislé na tom, že tady nebude alternativa a že je to nezbytně nutné pouze pokud bojkot bude dostatečně dlouhý.“

Bartoň dodal, že z pohledu investora by byla nejhorší varianta, kdyby případně za dva roky lidé vyšli do ulic a chtěli levnou ruskou ropu. Pokud by například skončila válka a změnil se systém v Rusku. „A v ten moment odolat pokušení nevrátit se k ruské ropě bude strašně těžké a to zpětně znehodnotí všechny ty investice do změny,“ míní.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026
Načítání...