Česko se chystá na odpojení od ruské ropy. Jsme na to připraveni lépe než Maďarsko, říká Bartoň

Nahrávám video
Události: Česko a snížení závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Česko nyní řeší, jak se připravit na možnost, že by ropa z Ruska přestala na čas proudit a na trhu jí v tu chvíli nebylo dost. Nyní má zásoby ve skladech hmotných rezerv přibližně na devadesát dní. Zhruba padesát procent ropy do Česka už nyní přichází z jiných států. A to přes ropovod TAL do Ingolstadtu a pak dále do rafinerie v Kralupech. A právě to je podle odborníků nejlepší varianta, jak do země surovinu dostat, pokud by neproudila z Ruska. Kapacita ropovodu mezi Itálií a Německem by se ale musela navýšit.

„Bude to vyžadovat vložení investičních prostředků. V této záležitosti samozřejmě jedná státní firma Mero a uvidíme, jaký bude závěrečný výsledek,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Podle něj je tato cesta pro Česko nejpřijatelnější. „Proto je také logické, že žádáme odklad, potřebujeme se časově připravit,“ dodal.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už byl vznesen požadavek na rozšíření kapacity ropovodu TAL. „Jednal jsem o tom i bilaterálně s některými zeměmi, teď to probíhá, už se to posunulo do té pracovnější úrovně. Nyní probíhá ze strany akcionářů připomínkovací proces,“ uvedl.

Česko rychle plní i zásobníky na zemní plyn, kompletní přerušení odběru z Ruska ale v šestém sankčním balíčku není. Zásobníky jsou nyní naplněné víc než z poloviny. Na rozdíl od ropy je ale Česká republika na zemním plynu z Ruska závislá téměř ze sta procent.

Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je nynější situace velkým ponaučením do budoucna. „Především Německo v minulosti udělalo velkou chybu, že vsadilo jen na ruskou kartu, odklon od jaderné energie a tak dále. A teď za to platí daň a my s ním,“ řekla v pořadu 90'.

Dodala, že EU nesmí spoléhat na nestabilní partnery. „Prioritou Evropy v nadcházející době bude nezávislá energie a energetická politika,“ uvedla s tím, že cílem je nyní odklon od ruských dodavatelů. 

Nahrávám video
90’ ČT24: Europoslankyně Dita Charanzová a europoslanec Jiří Pospíšil o závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) by i v případě poskytnutí výjimky od EU mělo Česko udělat maximum, aby ji nevyužilo celou. „Ten tlak by měl být mnohem intenzivnější, aby v případě, že to bude rok a půl, když bude přijatý šestý balíček, tak abychom se co nejdříve dohodli na rozšíření ropovodu,“ dodal.

„Prioritou je transalpinský ropovod, který vede z Terstu do Ingolstadtu, ten my zatím využíváme v objemu tří milionů kubíků ročně pro rafinerii Kralupy – jsou to neruské ropy, pro nás je ideální variantou připravovat se na zvýšení kapacity tohoto ropovodu asi v objemu řádově čtyř milionů tun,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně bude odstřižení od ropy nejmenší problém

V pořadu 90' také uvedl, že v případě odříznutí bude ropa pro Česko nejmenší a pro Rusko největší problém. „Rusko polovinu své ropy vyváží do Evropy. Nyní to, co by vyváželo do Česka a do Maďarska je relativně malý zlomek z toho celku. Skutečně by na polovinu snížila svůj výkon a na to už nemá ani záložní kapacity, aby chytala ropu, která stále prýští ze země, aby ji mohla skladovat. Vznikne i logistický problém,“ řekl. 

Podle Bartoně by Česko situaci mohlo zvládnout i jen s dodávkami ropovodů TAL a IKL. Důležité podle něj je načasování. „Kapacita je, pokud se dobře načasuje. Že ji čerpáte, i když ropu zrovna nepotřebujete a skladujete v kapacitách. Dobrým managementem by se to mělo lépe dát ukočírovat než v Maďarsku a Slovensku. Z těchto tří zemí jsme na to určitě připraveni nejvíce,“ zdůraznil a dodal, že dvouletý odklad na přípravu odstřižení se od ruské ropy by mohl stačit.

Nahrávám video
90’ ČT24: Ekonom Petr Bartoň o dodávkách ruské ropy
Zdroj: ČT24

„Nejdůležitější bude přizpůsobit naše ropu zpracující závody, které jsou v Litvínově primárně nastaveny na ruskou ropu,“ uvedl. Nejhorší je však podle něj nejistota, že za dva roky zde bude stále platit bojkot ruské ropy, „protože jakékoliv investorské plány pro přeměnu technologie jsou závislé na tom, že tady nebude alternativa a že je to nezbytně nutné pouze pokud bojkot bude dostatečně dlouhý.“

Bartoň dodal, že z pohledu investora by byla nejhorší varianta, kdyby případně za dva roky lidé vyšli do ulic a chtěli levnou ruskou ropu. Pokud by například skončila válka a změnil se systém v Rusku. „A v ten moment odolat pokušení nevrátit se k ruské ropě bude strašně těžké a to zpětně znehodnotí všechny ty investice do změny,“ míní.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 8 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 8 hhodinami
Načítání...