Česko se chystá na odpojení od ruské ropy. Jsme na to připraveni lépe než Maďarsko, říká Bartoň

3 minuty
Události: Česko a snížení závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Česko nyní řeší, jak se připravit na možnost, že by ropa z Ruska přestala na čas proudit a na trhu jí v tu chvíli nebylo dost. Nyní má zásoby ve skladech hmotných rezerv přibližně na devadesát dní. Zhruba padesát procent ropy do Česka už nyní přichází z jiných států. A to přes ropovod TAL do Ingolstadtu a pak dále do rafinerie v Kralupech. A právě to je podle odborníků nejlepší varianta, jak do země surovinu dostat, pokud by neproudila z Ruska. Kapacita ropovodu mezi Itálií a Německem by se ale musela navýšit.

„Bude to vyžadovat vložení investičních prostředků. V této záležitosti samozřejmě jedná státní firma Mero a uvidíme, jaký bude závěrečný výsledek,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Podle něj je tato cesta pro Česko nejpřijatelnější. „Proto je také logické, že žádáme odklad, potřebujeme se časově připravit,“ dodal.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už byl vznesen požadavek na rozšíření kapacity ropovodu TAL. „Jednal jsem o tom i bilaterálně s některými zeměmi, teď to probíhá, už se to posunulo do té pracovnější úrovně. Nyní probíhá ze strany akcionářů připomínkovací proces,“ uvedl.

Česko rychle plní i zásobníky na zemní plyn, kompletní přerušení odběru z Ruska ale v šestém sankčním balíčku není. Zásobníky jsou nyní naplněné víc než z poloviny. Na rozdíl od ropy je ale Česká republika na zemním plynu z Ruska závislá téměř ze sta procent.

Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je nynější situace velkým ponaučením do budoucna. „Především Německo v minulosti udělalo velkou chybu, že vsadilo jen na ruskou kartu, odklon od jaderné energie a tak dále. A teď za to platí daň a my s ním,“ řekla v pořadu 90'.

Dodala, že EU nesmí spoléhat na nestabilní partnery. „Prioritou Evropy v nadcházející době bude nezávislá energie a energetická politika,“ uvedla s tím, že cílem je nyní odklon od ruských dodavatelů. 

23 minut
90’ ČT24: Europoslankyně Dita Charanzová a europoslanec Jiří Pospíšil o závislosti na ruské ropě
Zdroj: ČT24

Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) by i v případě poskytnutí výjimky od EU mělo Česko udělat maximum, aby ji nevyužilo celou. „Ten tlak by měl být mnohem intenzivnější, aby v případě, že to bude rok a půl, když bude přijatý šestý balíček, tak abychom se co nejdříve dohodli na rozšíření ropovodu,“ dodal.

„Prioritou je transalpinský ropovod, který vede z Terstu do Ingolstadtu, ten my zatím využíváme v objemu tří milionů kubíků ročně pro rafinerii Kralupy – jsou to neruské ropy, pro nás je ideální variantou připravovat se na zvýšení kapacity tohoto ropovodu asi v objemu řádově čtyř milionů tun,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně bude odstřižení od ropy nejmenší problém

V pořadu 90' také uvedl, že v případě odříznutí bude ropa pro Česko nejmenší a pro Rusko největší problém. „Rusko polovinu své ropy vyváží do Evropy. Nyní to, co by vyváželo do Česka a do Maďarska je relativně malý zlomek z toho celku. Skutečně by na polovinu snížila svůj výkon a na to už nemá ani záložní kapacity, aby chytala ropu, která stále prýští ze země, aby ji mohla skladovat. Vznikne i logistický problém,“ řekl. 

Podle Bartoně by Česko situaci mohlo zvládnout i jen s dodávkami ropovodů TAL a IKL. Důležité podle něj je načasování. „Kapacita je, pokud se dobře načasuje. Že ji čerpáte, i když ropu zrovna nepotřebujete a skladujete v kapacitách. Dobrým managementem by se to mělo lépe dát ukočírovat než v Maďarsku a Slovensku. Z těchto tří zemí jsme na to určitě připraveni nejvíce,“ zdůraznil a dodal, že dvouletý odklad na přípravu odstřižení se od ruské ropy by mohl stačit.

17 minut
90’ ČT24: Ekonom Petr Bartoň o dodávkách ruské ropy
Zdroj: ČT24

„Nejdůležitější bude přizpůsobit naše ropu zpracující závody, které jsou v Litvínově primárně nastaveny na ruskou ropu,“ uvedl. Nejhorší je však podle něj nejistota, že za dva roky zde bude stále platit bojkot ruské ropy, „protože jakékoliv investorské plány pro přeměnu technologie jsou závislé na tom, že tady nebude alternativa a že je to nezbytně nutné pouze pokud bojkot bude dostatečně dlouhý.“

Bartoň dodal, že z pohledu investora by byla nejhorší varianta, kdyby případně za dva roky lidé vyšli do ulic a chtěli levnou ruskou ropu. Pokud by například skončila válka a změnil se systém v Rusku. „A v ten moment odolat pokušení nevrátit se k ruské ropě bude strašně těžké a to zpětně znehodnotí všechny ty investice do změny,“ míní.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 9 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 16 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...