Průměrná sazba hypoték se v květnu vrátila nad dvě procenta. Experti očekávají další růst

Nahrávám video

Průměrná úroková sazba hypoték v květnu stoupla na 2,06 procenta z dubnových 1,98 procenta. Sazba stoupla potřetí v řadě, předtím jedenáct měsíců klesala. Nad hranicí dvou procent byla naposledy v říjnu 2020, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu.

Banky v květnu sjednaly 12 984 hypotečních úvěrů za 40,555 miliardy korun. Objem poskytnutých hypoték sice vzrostl proti dubnu o 1,375 miliardy, za rekordním březnem ale zaostal o více než čtyři miliardy korun.

„Data za květen potvrzují trend zvyšování úrokových sazeb. Navíc s ohledem na kroky bank v posledních dvou měsících lze předpokládat, že tento růst bude i nadále pokračovat,“ uvedl hypoteční analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

 Nabídkové sazby hypotečních úvěrů v posledních dvou měsících rostou napříč trhem. V květnu zdražila hypotéky například Česká spořitelna či skupina ČSOB. Ta navíc v červnu přidala další zvýšení sazeb. Přestože sazby pomalu rostou, zájem o hypotéky podle Sýkory téměř neklesá.

Za pět měsíců roku banky poskytly hypotéky za více než 179 miliard korun. Podobný objem sjednaly v roce 2019 za dvanáct měsíců. K novému hypotečnímu rekordu stačí peněžním ústavům do konce roku sjednat hypotéky za 75 miliard. To představuje jedenáct miliard korun za měsíc. Naposledy sjednaly tak nízké objemy za jediný měsíc na začátku roku 2019, který byl nejslabší za posledních šest let.

„Poptávka po nemovitostech k vlastnímu bydlení či na investici nepolevuje, a to i navzdory rostoucím sazbám hypoték a stále vyšším cenám nemovitostí,“ upozornil Sýkora. Obavy z dalšího růstu inflace by mohly přimět bankovní radu České národní banky k letos prvnímu zvýšení základní úrokové sazby již tento čtvrtek.

Prodeje hypoték nepolevují, zpracování žádostí se protahuje

Očekávání růstu úrokových sazeb silně přispívá k velkým prodejům hypoték i velkým objemům refinancování, doplnil poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Lidé si na poslední chvíli chtějí zafixovat nízké úrokové sazby. Aktuální fixace jsou podle něj už o pár desetinek procenta vyšší. Což není pořád žádné drama, přesto se úroky v ročním vyjádření zdražily u průměrné hypotéky přes tři miliony korun o deset tisíc korun a více, poznamenal.

Hypoteční trh bezpochyby ovlivní případný rostoucí trend úrokových sazeb, který se očekává během nadcházejících měsíců, míní manažer obchodní sítě Modré pyramidy Petr Bartoň. Nicméně ceny nemovitostí mají nadále vzestupnou tendenci. „Neočekáváme, že by v důsledku vyšších úrokových sazeb začaly extrémně klesat,“ dodal.

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy právě vysoký počet nových hypoték v posledních měsících naznačuje, že tyto vysoké objemy jsou aspoň částečně reakcí na očekávaný či počínající růst hypotečních úrokových sazeb. To může ještě pár měsíců pokračovat například i vzhledem k tomu, že sazby zatím rostou jen pomalu a jsou nadále poměrně nízké, pak ale skončí.

„Takto ,uspíšenéʻ hypotéky pak můžou na trhu naopak chybět. Příští rok by tak mohl být ve znamení výrazného zklidnění situace, kdy objem nových hypoték může oproti letošku výrazně klesnout,“ uvedl.

Aktuálním tématem číslo jedna u hypoték jsou však délky zpracování žádostí v bankách. Tam, kde bývá obvyklá lhůta vyřízení ve dnech, musí klienti akceptovat týdny, a tam, kde vyřízení trvalo týdny, se čeká i měsíce, řekl ředitel hypoték v Raiffeisenbank Milan Voldřich. „Vzhledem k tomu, že zájem o hypotéky nepolevuje a jsme prakticky na maximu toho, co jsou banky schopny absorbovat a zpracovat, situace se v nejbližších měsících asi příliš nezmění,“ podotkl.

Klienti se často dostávají do svízelných situací kvůli termínům například v rezervačních smlouvách, doplnil specialista společnosti Patron Daniel Horňák. Sazby podle něj ,boomʻ nezbrzdí, lidé se snaží získat hypotéky ještě za zajímavé sazby, obávají se i případného zpřísnění poskytování. „ČNB sice říká, že zpřísňovat nehodlá, banky ale již nyní zaznamenávají zvýšený tlak ze strany regulátora na utažení šroubů,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Uvedla také, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 18 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 18 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 23 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.