Rumunsko strana 5 z 5

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ stojí v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Novou sezonu zahajuje dvěma výstavami Dům umění města Brna. Sochař Jan Ambrůz, který se k vystavování vrací po delší odmlce, představuje pomocí oválných tvarů například brněnská místa nebo prostředí přírody. Fotograf Jaroslav Pulicar pak zachytil situační okamžiky mimo jiné v Rumunsku nebo na Ukrajině.

Lesní požár u francouzského Bordeaux, který se rozhořel v úterý odpoledne, už pohltil 6800 hektarů vegetace a nadále se rozšiřuje. S plameny bojuje jedenáct set hasičů, oheň ale stále ještě nemají pod kontrolou. Na jihozápad Francie míří proto další posily. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že do země posílají hasiče a techniku Německo, Řecko, Polsko, Rumunsko a Rakousko. S ohněm bojují i v Portugalsku. V pohoří Serra de Estrella už zničil na deset tisíc hektarů lesa a na místě zasahuje až 1500 hasičů.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl ve středu americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Země Severoatlantické aliance dají Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, sdělil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Rumunska prohlásil, že Ukrajina jednou bude muset jednat s Ruskem, aby se pokusila válku ukončit. Svou možnou čtvrteční návštěvu Ukrajiny, o níž hovoří média, stále nepotvrdil.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

O dobrovolných relokacích ukrajinských uprchlíků z nejvíc zasažených zemí, jako jsou Polsko nebo Česko, jednali v Lucemburku unijní ministři vnitra. Pokud se zvedne nová uprchlická vlna, mohly by se podle Víta Rakušana (STAN) vytvořit autobusové koridory z Ukrajiny rovnou na západ. Klíčový je podle něj v desetibodovém programu pomoci Ukrajině jednotný evropský registrační systém, který umožní uprchlíky zaznamenat.

Česko podporuje moldavské snahy o vstup do Evropské unie. Půjde o jednu z priorit českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání s moldavským ministrem zahraničí Nicolaem Popeskem to prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Moldavsko očekává odpověď Evropské komise na svoji žádost o vstup do EU zhruba v první polovině června, řekl Popescu.

Za výrobu a prodej téměř dvanácti kilogramů pervitinu potvrdil olomoucký vrchní soud pětici obžalovaných mužů tresty od osmi do třinácti let vězení. Léky s obsahem účinných látek odsouzení ve velkém dováželi z lékárenské sítě v Rumunsku. Drogy pak prodávali v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Výrobu a prodej návykových látek většina mužů přiznala, popírali ale většinou množství i rozsah své angažovanosti.

Evropská komise zažalovala Česko a další čtyři země Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Směrnice má podle unijní exekutivy mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost obsahu televizního vysílání či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové videokanály. Žaloby se týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.

Policie při masivním mezinárodním zátahu zatkla v Rakousku, Česku, Rumunsku a na Slovensku 205 lidí podezřelých z převaděčství. Gang pomohl v nelegálním přechodu hranic více než 36 tisícům lidí, informovala rakouská agentura APA s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra. Podle ní měla zločinecká organizace na svědomí mimo jiné lednovou střelbu na rakouské vojáky střežící hranici s Maďarskem nebo říjnovou smrt dvou běženců, kteří se udusili v malé dodávce.

Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Narážel tak na bezpečnostní incidenty z posledních dní. Úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr má pověst místa, které se zaseklo v sovětských časech. Tamní parlament „hlídá“ majestátní socha Lenina a vlajka regionu zůstává jedinou na světě, na které je srp a kladivo. Každoroční oslavy nezávislosti doprovází přehlídka ruských vojáků s vozy ze sovětské éry. Nezávislost vyhlásilo Podněstří už před více než jednatřiceti lety, přesto ale oficiálně neexistuje. Neuznává ho totiž žádný stát včetně Ruska, které při jeho vzniku asistovalo.

Dvě exploze vyřadily v úterý ráno z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moskva uvedla, že se chce vyhnout situaci, kdy by Podněstří bylo zataženo do konfliktu na Ukrajině.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Do brány ruského velvyslanectví v Bukurešti narazilo osobní auto a začalo hořet. Deník Romania Libera napsal, že řidič, který zemřel, zřejmě jednal úmyslně. Ve svém posledním příspěvku na Facebooku se totiž vyjádřil kriticky k ruské agresi na Ukrajině. Podle ruské ambasády jde zjevně o událost ovlivněnou „protiruskou hysterií“.

Avaři, kteří v raném středověku opanovali část střední a východní Evropy a vládli také Slovanům, pocházeli z dalekých oblastí severovýchodní Asie. Místo jejich původu zjistili vědci genetickými metodami z kosterních nálezů. V mezinárodním týmu pracovala také Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Právě brněnská univerzita o výzkumu informovala.

Čeští vojáci odjedou v pondělí na misi na Slovensko, kde povedou mnohonárodní bojové uskupení Severoatlantické aliance. Jednotka vznikla kvůli snaze NATO posílit východní členské země Aliance kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po útoku Ruska na Ukrajinu. Uskupení může mít až 2100 vojáků, česká armáda do něj vyšle několik set lidí.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.