Spojenecká letadla pravidelně mapují vzdušný prostor Severoatlantické aliance. Kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině hlídkují především u hranic s těmito dvěma státy. Vstříc ruským letadlům, která se příliš přiblížila ke spojeneckým zemím, vzlétly tryskáče v roce 2022 více než pětsetkrát. Loni bylo takových letů o dvě stě méně. Odborníci to vysvětlují větším posílením ukrajinské protivzdušné obrany západními zbraněmi.
V posádce letadla je šestadvacet lidí, jedna jejich mise trvá asi deset hodin, část z toho stráví v letadle kroužením ve výšce zhruba deseti kilometrů. „Kroužíme nad východem Rumunska a sledujeme, co se děje ve vzdušném prostoru a na moři kolem zemí NATO,“ popisuje kopilot Romain, jehož jméno francouzská armáda nezveřejnila.
Mnohem detailnější pohled mají v letadle vojenští technici na svých obrazovkách. Prostřednictvím výkonných radarů vně letounu mohou zaznamenat odpaly raket, lokalizovat letecké bombardování a další válečné akce. Dohlédnou na jih Ukrajiny, Černé moře nebo Ruskem okupovaný Krym. „Můžeme detekovat letadla, bezpilotní letadla, můžeme detekovat rakety a lodě,“ vyjmenovává podplukovník Richard.
Vidět a být viděn
Zpravodajské informace posílají pozemním velitelům v reálném čase. Pravidelná mise má zároveň za úkol nepřekročit hranice Severoatlantické aliance. Zasáhnout může jen v případě, že tak ruská armáda učiní z druhé strany linie jako první. „Cílem samozřejmě není konflikt, je to odstrašení a zabránění jakémukoliv konfliktu. Jsme tu, abychom ukázali, že jsme přítomni a připraveni,“ ujišťuje podplukovník Richard.
Ruští piloti se sledovací letadla Severoatlantické aliance občas snaží zastrašit. V roce 2022 vypustila ruská stíhačka raketu poblíž britského špionážního letadla, které létalo v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem. Loni v březnu zase ruský stíhací letoun sypal palivo na sledovací dron amerického letectva.
Francouzská armáda zatím podobnou zkušenost nemá. „Měli jsme nějakou vzdálenou interakci. Víme, že nás vidí, a oni vědí, že my vidíme je. Řekněme, že je to nějaký druh dialogu mezi nimi a námi,“ vypráví major Romain.
Monitorovací letadla vypouští i ruská armáda. Sestřelení dvou větších – letounu včasné výstrahy A-50 a Il-22M sloužícího jako létající velitelské středisko – hlásila na začátku týdne ukrajinská armáda. Pokud by se zásahy potvrdily, šlo by pro Rusko o jednu z největších jednorázových ztrát ve válce s Ukrajinou. Už loni v únoru měl být při dronovém útoku poškozen jiný kus letounu A-50 na vojenském letišti v Bělorusku. Jeho současný stav není znám.
