Rumunsko strana 3 z 5

Americký prezident Joe Biden schválil výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16 americké výroby. Uvedla to mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Podle webu Politico už byla pro tento účel vybraná první skupina osmi ukrajinských pilotů. Ukrajinské letectvo uvedlo, že piloti do evropských zemí, kde bude výcvik probíhat, odjedou na konci léta. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že výcvik by měl začít ještě v srpnu. Konkrétní dodávky letounů zatím Kyjev slíbené nemá, ačkoliv několik zemí už prohlásilo, že jsou připravené stíhačky poskytnout.

Ukrajinský přístav Izmajil ležící na Dunaji u hranic s Rumunskem podle agentury Reuters přerušil provoz. Stalo se tak po nočním ruském útoku íránskými drony, který poničil výtah na obilí a administrativní budovu. U přístavu čekají desítky lodí. Po útoku nakrátko stouply ceny pšenice na světových trzích. Ukrajina chce přístav Izmajil využívat pro vývoz obilí poté, co Moskva v půlce července odstoupila od obilné dohody a blokuje ukrajinské černomořské přístavy. Analytici uvedli, že vývoz obilí z Ukrajiny se za měsíc snížil o 40 procent.

Česko bude mít poprvé velvyslance v Kosovu. Stane se jím Bohumil Mazánek, bývalý velvyslanec v Litvě, generální konzul v Šanghaji a Katovicích a chargé d'affaires v Thajsku. Ministerstvo zahraničí to uvedlo v tiskové zprávě. Celkem vláda schválila a prezident Petr Pavel pověřil 26 diplomatů a diplomatek vedením českých zastupitelských úřadů v zahraničí.

Moskva se v pondělí brzy ráno stala terčem útoku dronů. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní kancelářskou budovu jižně od centra ruské metropole, úlomky dalšího se našly v centru města nedaleko ministerstva obrany, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranné složky. Podle dosavadních informací nejsou mrtví ani zranění. Na Krymu dron zasáhl muniční sklad, tvrdí okupační síly. Rusové v noci pokračovali v ostřelování Oděsy. Zranění utrpělo nejméně šest lidí.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Rumunská prokuratura v pondělí obžalovala kontroverzního britsko-amerického influencera Andrewa Tatea, jeho bratra Tristana a jejich dvě spolupracovnice z obchodování s lidmi, znásilnění a vytvoření zločinecké skupiny, která sexuálně vykořisťovala ženy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sdělení prokuratury pro závažnou trestnou činnost (DIICOT).

Devět členských států NATO včetně Česka očekává, že červencový summit Aliance ve Vilniusu rozhodne o posílení politické a praktické podpory Ukrajiny, která se od loňska brání ruské invazi. Ve společném prohlášení to uvedli vrcholní politici zemí východního křídla NATO, kteří se v úterý sešli na společném jednání v Bratislavě. Česko na setkání zastupoval prezident Petr Pavel, podle kterého by si měli spojenci vyjasnit postoj k Rusku již před skončením války. Na summitu promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zubaři z různých koutů světa ordinují na řadě míst v Česku. Třeba do Studené na jihu Čech se přistěhovala zubní lékařka původem z Brazílie. Podle České stomatologické komory přibývá zemí, které se zaměřují na podporu studia stomatologie a chtějí vystudované lékaře posílat do zahraničí.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Rakouské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance ve Vídni kvůli tomu, že Budapešť propouští z věznic cizince vězněné kvůli pašování lidí. V pondělí to podle agentury Reuters při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. V neděli rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že zpřísnilo kontroly na hranici s Maďarskem. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí řekl, že propuštění vězněných převáděčů je suverénní rozhodnutí Budapešti a není namířeno proti žádné konkrétní sousední zemi.

Obchodní omezení některých východoevropských zemí vůči ukrajinským zemědělským produktům jsou nepřijatelná, prohlásil v úterý po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Europoslanci v úterý rovněž o rok prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny.

Ruská stíhačka Su-35 se v pátek nad Černým mořem několikrát nebezpečně přiblížila k letounu polské pohraniční stráže, který v této oblasti plnil běžné úkoly pro unijní agenturu Frontex. S odkazem na sdělení polské pohraniční stráže a rumunského ministerstva obrany o tom informoval portál Onet.pl. Společné středisko pro letecké operace NATO ve španělském Torrejónu kvůli tomuto incidentu uvedlo do pohotovosti dva španělské a dva rumunské bojové letouny.

Policie loni na podzim při celoevropském zátahu proti mezinárodnímu obchodu s uměním nalezla 11 049 ukradených artefaktů, včetně starověkých mincí i knih a mramorové busty, která pravděpodobně představuje neteř římského císaře. Ve čtvrtek o tom informovala evropská policejní služba Europol. Akce se podle ní týkala i Česka.

Slovensko zúží seznam ukrajinských zemědělských produktů, které je zakázáno dovážet do země. Bratislava tak restrikce sladí s nejnovějším ochranným opatřením Evropské unie (EU), které se vztahuje na dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do pěti členských států Unie včetně Slovenska. Jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny už zrušilo Polsko.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě sto milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl ve středu podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Kyjev v současné době vyváží asi o třicet procent méně obilí i dalších potravin než před ruskou invazí, vyplývá ze statistik ukrajinského resortu zemědělství.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Moldavsko se obává, že Moskva plánuje v zemi převrat za účelem zvrátit její prozápadní kurz. Úřady v týdnu vyhostily dva cizince, kteří měli podle zpravodajců za úkol destabilizovat stát. Moldavský vzdušný prostor několikrát narušily ruské střely i podezřelý balon, aerolinie WizzAir kvůli tomu ruší lety. Rusko a Ukrajina se navíc od února vzájemně obviňují z plánované vojenské provokace „pod falešnou vlajkou“ v Podněstří, v němž zůstává asi 1500 ruských vojáků. Panují obavy, že by Rusko mohlo takovou akci využít jako záminku pro anexi separatistického regionu podobně jako kdysi v případě ukrajinského Krymu.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Moldavská republika v úterý na několik hodin uzavřela svůj vzdušný prostor. Úřady krok zdůvodnily zajištěním bezpečnosti civilní dopravy, k opětovnému otevření došlo krátce před druhou hodinou středoevropského času. Úřad pro civilní letectví později podle agentury Reuters uvedl, že obdržel zprávu ministerstva obrany o tom, že byl nad severem země spatřen malý objekt připomínající meteorologický balon. Celá událost se odehrála poblíž hranic s Ukrajinou.

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Loni na jaře ukrajinské armádě zoufale chyběly pohonné hmoty a munice sovětské ráže, které potřebovala k obraně proti ruským invazním silám. Záchrana tehdy přišla z nečekané strany: z Bulharska. Díky své rozvrácené domácí politice a proruskému smýšlení velké části vedoucích představitelů se Sofie v průběhu invaze snažila zdůrazňovat, že Ukrajinu nevyzbrojuje. To však byla kouřová clona. Uvedly to ve středu server Politico a německý deník Die Welt.