Rumunsko strana 4 z 5

Slovensko zúží seznam ukrajinských zemědělských produktů, které je zakázáno dovážet do země. Bratislava tak restrikce sladí s nejnovějším ochranným opatřením Evropské unie (EU), které se vztahuje na dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do pěti členských států Unie včetně Slovenska. Jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny už zrušilo Polsko.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě sto milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl ve středu podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Kyjev v současné době vyváží asi o třicet procent méně obilí i dalších potravin než před ruskou invazí, vyplývá ze statistik ukrajinského resortu zemědělství.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Moldavsko se obává, že Moskva plánuje v zemi převrat za účelem zvrátit její prozápadní kurz. Úřady v týdnu vyhostily dva cizince, kteří měli podle zpravodajců za úkol destabilizovat stát. Moldavský vzdušný prostor několikrát narušily ruské střely i podezřelý balon, aerolinie WizzAir kvůli tomu ruší lety. Rusko a Ukrajina se navíc od února vzájemně obviňují z plánované vojenské provokace „pod falešnou vlajkou“ v Podněstří, v němž zůstává asi 1500 ruských vojáků. Panují obavy, že by Rusko mohlo takovou akci využít jako záminku pro anexi separatistického regionu podobně jako kdysi v případě ukrajinského Krymu.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Moldavská republika v úterý na několik hodin uzavřela svůj vzdušný prostor. Úřady krok zdůvodnily zajištěním bezpečnosti civilní dopravy, k opětovnému otevření došlo krátce před druhou hodinou středoevropského času. Úřad pro civilní letectví později podle agentury Reuters uvedl, že obdržel zprávu ministerstva obrany o tom, že byl nad severem země spatřen malý objekt připomínající meteorologický balon. Celá událost se odehrála poblíž hranic s Ukrajinou.

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Loni na jaře ukrajinské armádě zoufale chyběly pohonné hmoty a munice sovětské ráže, které potřebovala k obraně proti ruským invazním silám. Záchrana tehdy přišla z nečekané strany: z Bulharska. Díky své rozvrácené domácí politice a proruskému smýšlení velké části vedoucích představitelů se Sofie v průběhu invaze snažila zdůrazňovat, že Ukrajinu nevyzbrojuje. To však byla kouřová clona. Uvedly to ve středu server Politico a německý deník Die Welt.

Britský krajně pravicový influencer Andrew Tate předstoupil v Bukurešti před soud, který se zabýval jeho odvoláním proti uvalení třicetidenní vazby. Tribunál nakonec rozhodl, že kontroverzní Brit musí zůstat ve vazbě. Tate, který trvá na své nevině, je v Rumunsku obviněn ze znásilnění a založení zločinecké skupiny. Podobným obviněním čelil v minulosti i v Británii. Krátce před zatčením se navíc dostal do centra globální pozornosti twitterovou výměnou názorů s ekologickou aktivistkou Gretou Thunbergovou.

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Po půlroce skončilo české předsednictví v Radě Evropské unie, štafetu úderem novoroční půlnoci převzalo Švédsko. Novináři a analytici v Bruselu hodnotí výkon českých politiků, diplomatů a úředníků kladně: V době energetické krize a války na Ukrajině dokázali napříč unijními státy vyjednat shodu ve všech klíčových oblastech včetně sankcí, zastropování cen plynu nebo zdanění energetických firem.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová nechápe argumenty Rakouska a Nizozemska, kterým se nelíbí, že by Bulharsko a Rumunsko měly být součástí schengenského prostoru. Řekla to v rozhovoru pro ČT24. Zároveň dodala, že věří, že by se situace mohla změnit příští rok.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ochromuje sousední Moldavsko. Postsovětskou republiku nezatěžuje jen příliv migrantů. Hrozbou jsou také ruské rakety a výpadky elektrického proudu. Zemi, kterou destabilizuje podněsterský separatistický region, také vyhrožuje ruský Gazprom utnutím dodávek plynu. Moldavané se proto obrací na Evropskou unii a Západ.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

Americká spisovatelka s evropskými kořeny Ruta Sepetysová píše ve svých románech pro mládež o temných místech historie. Nejen americkým teenagerům pomocí románových příběhů přiblížila sovětskou okupaci Pobaltí nebo život za vlády španělského diktátora Franka. V českém překladu letos vyšla její nejnovější kniha Musím tě zradit, kterou autorka tuzemským čtenářům představila před nedávnem i osobně. Román se odehrává v době protikomunistického převratu v Rumunsku.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance kvůli počínání maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se na veřejnosti ukázal se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí včetně Zakarpatské Ukrajiny (někdejší Podkarpatské Rusi). Pobouření Orbánova šála vyvolala i na Slovensku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Jako provokaci to kritizoval šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je incident z polské vesnice Przewodów, kterou zasáhl raketový výbuch, důkazem o větší intenzitě bojů a zvyšujícím se počtu protiraketových systémů v rusko-ukrajinském konfliktu. Podobným případům však nelze podle něj zabránit, a také proto vyzývá k větší hustotě obranných systémů na území členů Severoatlantické aliance (NATO).

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Rusko tento týden „dramaticky“ zaměřilo své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedla vláda v Kyjevě. Jen od pondělí do středy zasáhly podle ní ruské střely asi třicet procent energetických zařízení v zemi. Ředitel Výzkumného energetického centra Ukrajiny Oleksandr Charčenko v rozhovoru se spolupracovnicí ČT Julií Netivodovou zdůraznil, že zasažené objekty nemají žádný vojenský význam a že se Moskva dopouští terorismu.