Rumunsko strana 4 z 5

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

Americká spisovatelka s evropskými kořeny Ruta Sepetysová píše ve svých románech pro mládež o temných místech historie. Nejen americkým teenagerům pomocí románových příběhů přiblížila sovětskou okupaci Pobaltí nebo život za vlády španělského diktátora Franka. V českém překladu letos vyšla její nejnovější kniha Musím tě zradit, kterou autorka tuzemským čtenářům představila před nedávnem i osobně. Román se odehrává v době protikomunistického převratu v Rumunsku.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance kvůli počínání maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se na veřejnosti ukázal se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí včetně Zakarpatské Ukrajiny (někdejší Podkarpatské Rusi). Pobouření Orbánova šála vyvolala i na Slovensku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Jako provokaci to kritizoval šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je incident z polské vesnice Przewodów, kterou zasáhl raketový výbuch, důkazem o větší intenzitě bojů a zvyšujícím se počtu protiraketových systémů v rusko-ukrajinském konfliktu. Podobným případům však nelze podle něj zabránit, a také proto vyzývá k větší hustotě obranných systémů na území členů Severoatlantické aliance (NATO).

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Rusko tento týden „dramaticky“ zaměřilo své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedla vláda v Kyjevě. Jen od pondělí do středy zasáhly podle ní ruské střely asi třicet procent energetických zařízení v zemi. Ředitel Výzkumného energetického centra Ukrajiny Oleksandr Charčenko v rozhovoru se spolupracovnicí ČT Julií Netivodovou zdůraznil, že zasažené objekty nemají žádný vojenský význam a že se Moskva dopouští terorismu.

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ stojí v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Novou sezonu zahajuje dvěma výstavami Dům umění města Brna. Sochař Jan Ambrůz, který se k vystavování vrací po delší odmlce, představuje pomocí oválných tvarů například brněnská místa nebo prostředí přírody. Fotograf Jaroslav Pulicar pak zachytil situační okamžiky mimo jiné v Rumunsku nebo na Ukrajině.

Lesní požár u francouzského Bordeaux, který se rozhořel v úterý odpoledne, už pohltil 6800 hektarů vegetace a nadále se rozšiřuje. S plameny bojuje jedenáct set hasičů, oheň ale stále ještě nemají pod kontrolou. Na jihozápad Francie míří proto další posily. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že do země posílají hasiče a techniku Německo, Řecko, Polsko, Rumunsko a Rakousko. S ohněm bojují i v Portugalsku. V pohoří Serra de Estrella už zničil na deset tisíc hektarů lesa a na místě zasahuje až 1500 hasičů.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl ve středu americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Země Severoatlantické aliance dají Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, sdělil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Rumunska prohlásil, že Ukrajina jednou bude muset jednat s Ruskem, aby se pokusila válku ukončit. Svou možnou čtvrteční návštěvu Ukrajiny, o níž hovoří média, stále nepotvrdil.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

O dobrovolných relokacích ukrajinských uprchlíků z nejvíc zasažených zemí, jako jsou Polsko nebo Česko, jednali v Lucemburku unijní ministři vnitra. Pokud se zvedne nová uprchlická vlna, mohly by se podle Víta Rakušana (STAN) vytvořit autobusové koridory z Ukrajiny rovnou na západ. Klíčový je podle něj v desetibodovém programu pomoci Ukrajině jednotný evropský registrační systém, který umožní uprchlíky zaznamenat.

Česko podporuje moldavské snahy o vstup do Evropské unie. Půjde o jednu z priorit českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání s moldavským ministrem zahraničí Nicolaem Popeskem to prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Moldavsko očekává odpověď Evropské komise na svoji žádost o vstup do EU zhruba v první polovině června, řekl Popescu.

Za výrobu a prodej téměř dvanácti kilogramů pervitinu potvrdil olomoucký vrchní soud pětici obžalovaných mužů tresty od osmi do třinácti let vězení. Léky s obsahem účinných látek odsouzení ve velkém dováželi z lékárenské sítě v Rumunsku. Drogy pak prodávali v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Výrobu a prodej návykových látek většina mužů přiznala, popírali ale většinou množství i rozsah své angažovanosti.

Evropská komise zažalovala Česko a další čtyři země Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Směrnice má podle unijní exekutivy mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost obsahu televizního vysílání či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové videokanály. Žaloby se týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.

Policie při masivním mezinárodním zátahu zatkla v Rakousku, Česku, Rumunsku a na Slovensku 205 lidí podezřelých z převaděčství. Gang pomohl v nelegálním přechodu hranic více než 36 tisícům lidí, informovala rakouská agentura APA s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra. Podle ní měla zločinecká organizace na svědomí mimo jiné lednovou střelbu na rakouské vojáky střežící hranici s Maďarskem nebo říjnovou smrt dvou běženců, kteří se udusili v malé dodávce.