Útoky strana 2 z 2

Izraelský premiér Naftali Bennett vyzval Izraelce se zbrojním povolením, aby se vyzbrojili. Zároveň ohlásil další bezpečnostní opatření, která jsou podle něj nezbytná po třech útocích v Izraeli z uplynulého týdne. O život při nich přišlo jedenáct lidí. Premiér řekl, že vznikne nová pohraniční policejní brigáda. Každý voják s alespoň základním bojovým výcvikem si má o víkendu odnášet zbraň domů.

V úterý v Izraeli při dalším útoku zahynuli podle místní televize nejméně čtyři lidé a jeden člověk byl vážně zraněn. Od minulého týdne jde o třetí útok. Izraelská televize hovoří o arabském střelci. Minulé dva útoky se připisovaly pachatelům spřízněným s organizací Islámský stát.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v říjnu evidoval čtrnáct kybernetických incidentů, letos druhý nejvyšší počet po březnu s třiceti. Většina neměla vážné následky a rychle se vyřešily. Zvýšenému tlaku hackerů podle NÚKIB stále čelí zdravotnictví; u něj úřad ke konci října eviduje čtyřiadvacet kybernetických incidentů, o osm víc než za celý loňský rok.

20. dubna 1991 se na české politické scéně zrodila nová významná síla. Na dvoudenním sjezdu v Olomouci byla založena Občanská demokratická strana. Šéf nové konzervativní strany Václav Klaus její program výrazně spojil s ekonomickou reformou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Ve Spojených státech jsou stále častější útoky proti lidem asijského původu. Jejich počet se podle odborníků zvýšil od počátku pandemie covidu-19 až téměř o 150 procent. Americký prezident Joe Biden chce proti podobným incidentům zakročit: vznikne nový útvar na ministerstvu spravedlnosti.

Bělošští farmáři v Jihoafrické republice jsou cílem tak častých útoků, že někteří hovoří o takzvané bílé genocidě. Novinář a dokumentarista Lukáš Houdek do země odjel, aby téma zmapoval. Pořídil rozhovory zhruba s padesátkou lidí z různých sociálních skupin i názorových vrstev a o výsledek bádání se podělil v pořadu Události, komentáře.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Středeční násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Zraněním způsobeným během vpádu příznivců Donalda Trumpa podlehl policista ze sboru, který areál chrání. Po počátečních nejasnostech to potvrdil samotný sbor. Z několika kanceláří včetně té pro šéfku demokratické většiny Nancy Pelosiovou zmizely počítače. Kvůli vpádu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé, kteří měli na starosti pořádek v areálu Kongresu.

Francouzská policie po páteční vraždě učitele Samuela Patyho zahájila vyšetřování několika desítek islamistů, především kvůli jejich příspěvkům na internetu, oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin. Na dějepisáře ze školy na pařížském předměstí Conflans-Sainte-Honorine podle něj otec jedné žákyně a jeden muslimský aktivista vyhlásili zjevně fatvu. Podle agentury AFP je nyní v souvislosti s vyšetřováním ve vazbě 15 lidí.

Francouzská policie zatím marně pátrá po lidech, kteří surově mrzačí koně a poníky. Vyšetřuje přes sto padesát útoků, při nichž zahynulo třicet zvířat. Podle jedné z verzí, s nimiž detektivové pracují, by mohla za těžko pochopitelnou brutalitou stát neznámá sekta.

Česká města i obce během příštího týdne získají data o nákaze koronavirem na svém území. Uvedl to ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle něho tak obce prostřednictvím jeho úřadu získají údaje na úrovni obcí s rozšířenou působností. Starostové a hejtmani během minulého měsíce kritizovali, že jim stát o nákaze v jejich regionech neposkytuje dostatečné informace.

Obavy z nákazy i osamělost. Psychologové upozorňují, že současná krize může mít na některé lidi i dlouhodobé dopady. Na lince zřízené armádou mluví i s volajícími, kteří čelí útokům okolí kvůli tomu, že prodělali koronavirové onemocnění.

Švédsko loni zaznamenalo šedesátiprocentní nárůst počtu bombových útoků spojených s drogovou kriminalitou a válkou gangů. S odvoláním na vládní statistiky o tom informovala agentura Reuters. S vlnou se skandinávská země, považovaná dlouho za jednu z nejbezpečnějších na světě, potýká několik let. Vláda proto navyšuje rozpočet policie a zřídila zvláštní tým pro boj s násilnou zločinností.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Ve francouzském regionu Alsasko na severovýchodě země se nachází na šest desítek židovských hřbitovů. Už dva z nich letos poničili vandalové. Na náhrobky namalovali hákové kříže a antisemitské nápisy. Odlehlá místa posledního odpočinku alsaských Židů se teď rozhodla chránit občanská iniciativa s názvem Strážci paměti.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.