Útoky strana 2 z 3

Ve Francii sílí útoky na volené zástupce, kteří zřizují ve svých městech centra pro migranty. Ve městě Saint Brévin na západě země kvůli tomu rezignoval starosta poté, co mu takoví odpůrci zapálili dům. Muž necítil od vlády dostatečnou podporu a nedostal ani zvláštní ochranu.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila nálety v Pásmu Gazy, tvrdí, že cílem byly výrobny zbraní a tunely, které používá islamistické hnutí Hamás. Podnikla také údery na libanonském území, údajně také cílila na zařízení Hamásu. Izrael označil nálety za odvetu za předchozí raketové útoky, které přišly z palestinské enklávy a z Libanonu a Izrael je přičítá Hamásu. Při útoku na Západním břehu Jordánu také zemřely dvě ženy a jedna byla vážně zraněna. Na místo přijeli i premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant, podle kterých je jen otázkou času, kdy se podaří dopadnout pachatele.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Ukrajina kromě boje s ruskými okupanty svádí současně navenek méně viditelný boj vnitropolitický. Jeho vzácný veřejný projev okořenili dva přední protagonisté a rivalové ukrajinské politiky – prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Hlava státu se do bývalého boxera opřela, protože podle něj nezvládal situaci v hlavním městě po útocích na ukrajinskou infrastrukturu. Klyčko kritiku odmítl s tím, že jde o „politické tance“. Kyjev podle něj dělá dost.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Až pět dní čekají řidiči kamionů na nalodění na trajekt, který je převeze z okupovaného Krymu do Ruska. Na odbavení jich čeká na letišti u Kerčské úžiny víc než tisícovka. Náhradní dopravu musí použít poté, co most poničily výbuchy, a výrazně tak ztížily spojení s anektovaným poloostrovem. Oprava mostu má být podle nařízení ruské vlády dokončena nejpozději do července příštího roku.

Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila v úterý ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

Na východě Ukrajiny poničily invazní síly klíčovou dálnici, která slouží k zásobování. Pro mnohé Ukrajince je silnice poslední možností, jak před boji utéct. Řada lidí i přes nebezpečí však ve frontových městech zůstává.

Šíření dezinformací a útoky politiků na média se v současnosti často odehrávají na sociálních sítích. K těmto jevům však docházelo ještě před érou internetu, a to prostřednictvím klasických médií – tisku a televize. V roce 1992 byl často kritizován federální program F1 Československé televize pro údajnou neobjektivitu. Nebylo náhodou, že k takovým slovům se politici uchylovali zejména před volbami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nejméně 47 lidí zemřelo v sobotu podle afghánských úřadů při útocích pákistánské armády v pohraničí. Pákistán tvrdí, že na jeho jednotky čím dál častěji útočí skupiny, které se schovávají na afghánském území, informovala agentura Reuters. Kábul v sobotu vyzval Islámábád, aby s vojenskými operacemi mimo své území přestal.

Odchod ruských vojáků z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny umožnil obnovit přímé silniční spojení s hlavním městem Kyjevem. Ruská armáda pokračuje v ostřelování měst na jihu a východě Ukrajiny. Podle ukrajinského generálního štábu připravují okupační vojska útočnou operaci na východě země. Britské ministerstvo obrany konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny.

Izraelský premiér Naftali Bennett vyzval Izraelce se zbrojním povolením, aby se vyzbrojili. Zároveň ohlásil další bezpečnostní opatření, která jsou podle něj nezbytná po třech útocích v Izraeli z uplynulého týdne. O život při nich přišlo jedenáct lidí. Premiér řekl, že vznikne nová pohraniční policejní brigáda. Každý voják s alespoň základním bojovým výcvikem si má o víkendu odnášet zbraň domů.

V úterý v Izraeli při dalším útoku zahynuli podle místní televize nejméně čtyři lidé a jeden člověk byl vážně zraněn. Od minulého týdne jde o třetí útok. Izraelská televize hovoří o arabském střelci. Minulé dva útoky se připisovaly pachatelům spřízněným s organizací Islámský stát.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v říjnu evidoval čtrnáct kybernetických incidentů, letos druhý nejvyšší počet po březnu s třiceti. Většina neměla vážné následky a rychle se vyřešily. Zvýšenému tlaku hackerů podle NÚKIB stále čelí zdravotnictví; u něj úřad ke konci října eviduje čtyřiadvacet kybernetických incidentů, o osm víc než za celý loňský rok.

20. dubna 1991 se na české politické scéně zrodila nová významná síla. Na dvoudenním sjezdu v Olomouci byla založena Občanská demokratická strana. Šéf nové konzervativní strany Václav Klaus její program výrazně spojil s ekonomickou reformou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Ve Spojených státech jsou stále častější útoky proti lidem asijského původu. Jejich počet se podle odborníků zvýšil od počátku pandemie covidu-19 až téměř o 150 procent. Americký prezident Joe Biden chce proti podobným incidentům zakročit: vznikne nový útvar na ministerstvu spravedlnosti.

Bělošští farmáři v Jihoafrické republice jsou cílem tak častých útoků, že někteří hovoří o takzvané bílé genocidě. Novinář a dokumentarista Lukáš Houdek do země odjel, aby téma zmapoval. Pořídil rozhovory zhruba s padesátkou lidí z různých sociálních skupin i názorových vrstev a o výsledek bádání se podělil v pořadu Události, komentáře.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Středeční násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Zraněním způsobeným během vpádu příznivců Donalda Trumpa podlehl policista ze sboru, který areál chrání. Po počátečních nejasnostech to potvrdil samotný sbor. Z několika kanceláří včetně té pro šéfku demokratické většiny Nancy Pelosiovou zmizely počítače. Kvůli vpádu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé, kteří měli na starosti pořádek v areálu Kongresu.