AI může mít svobodnou vůli, míní finský vědec

Podle nové studie finského filozofa Franka Martely by některé modely současných umělých inteligencí (AI) mohly mít svobodnou vůli. A to by podle něj mohlo mít závažné dopady na spoustu dalších oblastí lidského života.

Umělá inteligence se vyvíjí nesmírně rychle, co týden přichází nový objev. Schopnosti chatbotů a dalších aplikací AI mění podnikání, společnost, ale také úvahy o tom, co dělá člověka člověkem. Otázky, které se ještě před několika lety objevovaly jen ve vědecko-fantastických románech, si dnes pokládají univerzitní vědci.

Jedním z nich je i finský filozof a psycholog Martela, který se profesionálně věnuje nejvíc právě otázce svobodné vůle. Pokusil se podívat na to, jestli současné AI mohou mít něco takového, jako je svobodná vůle. Vědec vychází ze tří filozofických podmínek, jak je popsali Daniel Dennet a Christian List.

Nahrávám video

Těmito podmínkami jsou schopnost cílevědomě jednat, opravdu se rozhodovat a mít kontrolu nad svými činy. Podle Martelovy studie, kterou vydal odborný časopis AI and Ethics, několik AI tyto podmínky splňuje. Konkrétně dvě – agent Voyager ve hře Minecraft a fiktivní zabijácké drony „Spitenik“. Ty sice neexistují, ale Martela v nich zkombinoval několik vlastností individuálních (již existujících) dronů do jednoho stroje, který má všechny už reálně existující funkce najednou.

„Zdá se, že oba (modely) splňují všechny tři podmínky svobodné vůle – u nejnovější generace agentů AI musíme předpokládat, že svobodnou vůli mají, pokud chceme pochopit, jak fungují, a být schopni předvídat jejich chování,“ říká Martela. Dodává, že tyto případové studie jsou široce použitelné pro v současnosti dostupné generativní agenty využívající takzvané velké jazykové modely.

Stroje se svobodnou vůlí

Tento výzkum ukazuje, jak zásadní změnou pro lidstvo příchod umělých inteligencí může být. „Vstupujeme na nové území. Vlastnictví svobodné vůle je jednou z klíčových podmínek morální odpovědnosti. Není to sice podmínka postačující, ale je to krok blíže k tomu, aby umělá inteligence měla morální odpovědnost za své činy,“ dodává Martela.

Z toho podle něj vyplývá, že se stávají mnohem důležitějšími a aktuálnějšími otázky ohledně „výchovy“ AI. Odborně se to označuje jako „alignment“. Tento pojem má více rovin, hráči videoher ho znají jako „přesvědčení“ neboli hodnotu, která určuje motivaci postav a jestli je výsledek jejich aktivity dobrý nebo zlý.

V oblasti AI je cílem výzkumu alignmentu nasměrovat systémy umělé inteligence k zamýšleným cílům, preferencím nebo etickým zásadám, které odpovídají zájmům lidstva nebo alespoň nějakých skupin. Nesprávně nastavený systém umělé inteligence by mohl škodit nebo by mohl mít nezamýšlené cíle.

„Vývoj nás přivádí ke kritickému bodu v historii lidstva, kdy dáváme umělé inteligenci více moci a svobody potenciálně i v situacích, kdy jde o život nebo smrt. Ať už se jedná o autonomního bota, samořídící auto nebo zabijácký dron, morální odpovědnost se může přesunout z vývojáře umělé inteligence na samotného agenta AI,“ uvádí Martela.

A to může být problém, protože AI nemá morální kompas, pokud není přímo naprogramována tak, aby ho měla. „Čím větší svobodu však umělé inteligenci dáváte, tím více je třeba jí morální kompas dát hned od začátku. Jen tak bude schopna činit správná rozhodnutí,“ dodává vědec.

„Umělá inteligence se stále více přibližuje dospělosti – a stále častěji se musí rozhodovat ve složitých morálních problémech světa dospělých. Tím, že vývojáři dávají umělé inteligenci pokyny, aby se chovala určitým způsobem, předávají jí také své vlastní morální přesvědčení. Musíme zajistit, aby lidé vyvíjející AI měli dostatek znalostí o morální filozofii, aby ji dokázali naučit dělat správná rozhodnutí ve složitých situacích,“ vyzývá Martela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.